12.11.2017, 32.neděle v mezidobí

Mt 25, 1 – 13

Dnešní evangelium přineslo podobenství o moudrých a pošetilých pannách. Je to obraz, který upozorňuje na to, co je v našem křesťanském životě nejdůležitější. Jde o to, abychom byli moudří, abychom pochopili, kterým směrem se náš život víry má ubírat, co je pro křesťanský život zásadní, o co se opírá.

Obraz moudrých a nerozvážných panen upozorňuje na důležitost jednoho detailu, totiž na přítomnost oleje v nádobkách.

Panny moudré a pošetilé zvenku vypadají stejně, ničím se mezi sebou neliší: mají lampy a nádobky na olej. Při pohledu zvenčí mezi nimi nevidíme žádný rozdíl. Ale jeden detail, kterým se panny podstatně liší a který je odhalen při příchodu ženicha, je olej v nádobkách.

Jak můžeme tento obraz pochopit? Co představuje nedostatek oleje, který se ukázal tak důležitý?

Olej je v církvi symbolem Ducha svatého. Tam, kde je předávána přítomnost Ducha svatého, koná se to primárně pomazáním olejem. Myslím si, že nás dnešní evangelium chce upozornit především na tento velmi důležitý detail, na přítomnost Ducha svatého v nás.

Proč je přítomnost Ducha svatého pro nás tak nezbytná a podstatná?

Abychom to pochopili, podívejme se na učedníky shromážděné po zmrtvýchvstání Ježíše ve Večeřadle. Apoštolové i další Ježíšovi učedníci shromáždění v Horní místnosti měli nejlepší katecheze, protože je učil sám Ježíš. Byli očitými svědky Ježíšových zázraků a nakonec jeho zmrtvýchvstání. To, co nepochopili z Ježíšova učení a jeho svědectví před smrtí na Golgotě, jim Ježíš vysvětlil po zmrtvýchvstání. Kdo další z lidí může říci, že je lépe poučený o spáse člověka, o cestě k Bohu jako učedníci z Večeřadla? Tato první skupina křesťanů dostala nejlepší výbavu, jakou je možné mít, ale neměla sílu z toho žít. Plni strachu se zavřeli ve Večeřadle. Tento obraz ukazuje, že katecheze v církvi není ještě všechno. I když budu mít nejlepší informace o Bohu a o spáse, ještě to ze mě křesťana neudělá.

Katecheze a vysvětlení pravd víry je předáním lampy a nádobky na olej. Ale vlastnictvím lampy a nádobky na olej se ještě křesťany nestaneme, protože lampa musí svítit. Křesťanským životem musíme dosvědčit, že následujeme Ježíše, musí z nás vyzařovat opravdová láska.

Opakuji: Důležité je, abychom měli lampu a nádobku na olej, to znamená, abychom byli lidmi, kteří jsou formováni katechezí, která nás poučila o pravdách víry, ukázala správnou cestu k setkání s Bohem. Pokud toto není, nemáme o čem mluvit. Ale katecheze ještě není všechno, lampa a nádobka ještě nestačí, abychom mohli vejít na věčnou hostinu s Bohem. Potřebujeme olej. Ježíš o pannách, kterým chybí olej, řekl, že jsou pošetilé.

Potřebujeme olej, tedy přítomnost Ducha svatého v nás. Potřebujeme stejnou zkušenost, kterou zažili apoštolové a učedníci shromáždění ve Večeřadle o Letnicích. I my potřebujeme být pomazáni Duchem svatým. Tento chrám, kterým jsme se stali přijetím svátosti křtu, potřebuje mít svého hospodáře, Ducha Svatého.

Ducha svatého nám předávají svátosti církve, zvláště svátost křtu a biřmování. Ale Duch svatý na nás nesestoupí, nenavštíví nás, pokud nechceme být svatí, nenásledujeme Ježíše, netoužíme být s ním a neprosíme Boha o potřebnou pomoc.

Svátosti církve nejsou prázdné náboženské obřady, nějaký záhadný rituál v kostele. Jsou to opravdová setkání s živým Bohem, kde se nám Bůh dává.

Lampa našeho krásného, šťastného života se rozzáří jen tehdy, když naše srdce zatouží po setkání s Duchem svatým a dovolíme mu řídit náš život. Lampa našeho života bude hořet, když Duch svatý nebude pro nás jen teoretickou osobou.

Důležitým aspektem Božího působení v našem životě je náš svobodný souhlas. Základním darem, který nám byl dán při stvoření, je dar svobody.

Svými svobodným rozhodnutími ukazujeme Duchu svatému, že chceme následovat Ježíše. Tím podstatným rozhodnutím je pravidelná četba Bible, opravdová láska k této knize. Dalším krokem je každodenní otevřený rozhovor s Bohem. Křesťan nezačne den bez modlitby, protože dobře ví, že bez každodenního zastavení se před Bohem se nesetká s Ježíšem v nedělní eucharistii.

Mechanické zvykové přijímání Ježíšova těla mě neučiní svítící lampou, ve které Duch svatý zazáří. Bez Ducha svatého nebudu konat skutky, které jsou zárukou mé věčnosti. Pak budu jen truchlit před blížící se smrtí. Moje srdce nepronikne naděje na prodlévání s Pánem navždycky.

Nyní bude obřad předání Bible našim kandidátům na biřmování. Prosím, aby přistoupili k oltáři. Ať vám Bible pomůže dorůstat do přátelství s Duchem svatým a tím prožívat stále větší krásu svého života.