13.8.2017, neděle 2.poutní den

Také dnes budeme pokračovat v rozjímání o Boží milosti. Včera jsme si řekli, že Boží milost je půvab a
šarm. Bůh k nám vždy přichází s grácií, aby náš život mohl růst k neustále větší kráse.
Dnes bych chtěl upozornit na velmi zajímavý aspekt působení Boží milosti, která se často zjevuje
v plné kráse ve stáří lidského života.
Blížící se Slavnost Nanebevzetí Panny Marie je na jedné straně velmi radostná, plná krásných květin a
zralých klasů, ale na druhé straně je spojena s posledním časem pozemského života Panny Marie, to znamená, s její samotou, stářím, nemocemi, utrpením a s odchodem z tohoto světa.
O podzimu života Panny Marie, toho moc nevíme. Obrazy Bohorodičky jsou obvykle spojeny s jejím
mládím, s krásnou postavou mladé ženy. Mnohem méně můžeme vidět tvář Matky bolestné, která
trpí pod křížem. Ale tvář Panny Marie, jako staré ženy s vráskami ve skutečnosti neznáme, ale Maria i touto fází lidského života musela projít. V pokladnici církve o tom máme zjevení, které obdržela mexická vizionářka jménem Conchita.
Ježíš zjevil Conchitě, že poslední roky pozemského života jeho Matky byl čas, kdy její láska dosáhla
naplnění. To byla doba, – vysvětlil dále Spasitel, z které církev čerpala a neustále čerpá mnoho milostí
a posílení v dobách pronásledování a mučednictví. Z této poslední doby Mariina života církev bude až
do konce časů čerpat množství dobrodiní. Ježíš dále učil Conchitu: Je potřeba, abys napodobovala
mou Matku ve ctnostech, především v pokoře a v čistotě srdce. Podívej se na tyto ctnosti, ve kterých
moje matka žila v osamělosti v posledním období svého života.
Toto zjevení má pro nás velký význam, protože ukazuje na důležitost lidského stáří. Jako křesťané
bychom měli vidět v našem stáří těžký, ale drahocenný Boží dar. V naší křesťanské modlitbě bychom měli rozjímat nad Mariinými ctnostmi, které ji zdobily v posledním období života.
Když mluvíme o stáří, často si říkáme, že „se stáří Bohu nepovedlo“. Tohoto období života se bojíme.
Obáváme se slabostí, bezmocnosti, ztráty fyzické kondice, závislosti na ostatních, nemocí, které jsou s
tímto obdobím života spojeny a dolehnou na nás.
K překvapení mnoha lidí se Maria ukázala Conchitě jako stará žena, unavená životem, churavějící a
trpící. A její Syn ukázal, že stáří Panny Marie, a s tím související námaha, má větší hodnotu, než doba,
kdy byla plna síly a zdraví.
Na sklonku lidského života už je čas jen pro pokoru a trpělivost, čistotu srdce a distanc od věcí tohoto
světa. A právě takový život je cestou k nejhlubšímu spojení s Bohem, k plnému porozumění a přijetí
Božích milostí.
Těžko pochopíme Boží milost a nebudeme s ní správně spolupracovat v období života, kdy si myslíme, že nám svět leží u nohou, že jsme schopni sami zvládnout jakékoliv životní těžkosti. Dnešní technické možnosti nás neuvěřitelně oslepují. Také v církvi se nám neustále opakuje: Vyzkoušej své možnosti, napni své síly, naprav se! Uvidíš, že překonáš zlo a hřích!
To nejdůležitější v našem životě je přijetí Boží milosti a spolehnutí se na ni. Bohu jde především o to, aby měl možnost svobodně jednat v našich životech. Když jsme plni vitality, když jsme silní, zdraví, pak nehledáme Boha a Jeho milost. Když všechno sami zvládáme, říkáme si: Proč mám obtěžovat Boha?
Ale Ježíš řekl: „Beze mne nemůžete dělat nic“. To znamená bez Božích milostí.
Proto je požehnané a potřebné období života, o kterém s takovým despektem říkáme, že se Bohu
nepodařilo.
A přesto je to období života, které se Bohu nejvíce podařilo, protože ve stáří nejrychleji vystřízlivíme z
pocitu nezávislosti a soběstačnosti, z naší pýchy, která nám stále napovídá : nějak to zvládneš.
Stáří brutálně, ale opravdově upozorňuje, že potřebuješ druhého člověka, že potřebuješ Boha, který dává věčnost. Stáří otevřeně říká, že nejsi bůh, ale ten, kdo Boha potřebuje, a potřebuješ také pomoc od druhých. Tato závislost vypovídá o pravdivosti a křehkosti našeho lidství.
Během duchovní přípravy na oslavu Nanebevzetí Panny Marie, která nám připomíná cíl našeho
pozemského života, nebe, je dobré si uvědomit tři pilíře dobrého života: Nedoceněné stáří, sjednocení s Boží vůlí a především důležitost Boží milosti a spolupráce s ní.