2.10.2016 27.neděle v mezidobí

2 Tim, 1, 6 – 8. 13 – 14; Lk 17, 5 – 10

V evangeliu nás Ježíš upozorňuje na důležitost a význam víry, a její vliv na způsob života. Velmi často se křesťanství srovnává s náboženstvími přítomnými ve světě. Říká se, že křesťanství je jedním z mnoha náboženství. Je pravda, že křesťanství má mnoho společných prvků s náboženstvími světa. Ale je něčím celkem odlišným od náboženství. V náboženstvích primární úlohou hrají obřady, učení zakladatelů, vlastní, osobní náboženské úsilí, ale v křesťanství je v centru setkání s Ježíšem Kristem. V centru křesťanství je skutečnost, že náš zakladatel žije, protože vstal z mrtvých. My křesťané používáme náboženské obřady, určité náboženské postoje jako prostředek, aby nám pomohly přijít na setkání s naším zakladatelem Ježíšem Kristem. Všechno, co děláme v církvi v rámci křesťanských náboženských obřadů, nám má za prvé zpřítomnit Boha a pak nás doprovázet k setkání s Boží přítomností. Křesťané nekonají své náboženské obřady jen pro jejich splnění, obřady mají úkol zprostředkovat setkání s Bohem, s jeho živou přítomností.

Křesťanské obřady jsou založeny na víře, která vede k poznání. To znamená, že pokud křesťan věří, ví, že Bůh je živý. Pak ví, že Bůh je člověku přístupný, že vytvořil cestu k sobě. Křesťan věří, že cestou k setkání s Bohem je Ježíš Kristus a hledá takové způsoby, aby se na tuto cestu dostal. Cesta k setkání s Bohem není jen znalost náboženského učení nebo plnění morálních zásad. Cestou je setkání se zmrtvýchvstalým Ježíšem. Bibli čtu proto, abych mohl poznat Ježíše, jeho život a všechno to, co udělal. Je to důležité, abych znal toho, který mě může přivést na setkání s Bohem. Jestliže se rozhoduji žít morálně, to proto, abych mohl žít s Ježíšem, abychom mohli spolu prodlévat, a on mě přivede k Bohu. Svátosti přijímám proto, abych byl spojen s Ježíšem.

Takže v křesťanství neexistují žádné samoúčelné obřady. Nečtu Bibli kvůli čtení. Všechno náboženské konání dělám s cílem setkat se s Bohem skrze Ježíše Krista.

V dnešním evangeliu apoštolové prosí Ježíše: „Dej nám více víry!“ Ježíš odpovídá: „Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko….“. Abychom se setkali s Ježíšem a pak spolu s ním putovali k Bohu, nemusíme se trápit askezí, nekonečnými náboženskými obřady, prokazovat se absolutní bezúhonností, stačí věřit, že Ježíš z Nazareta mě spasil. To znamená, že vím, že Ježíš pro mě udělal všechno, co potřebuji, abych měl k Bohu přístup. Musím Kristu dovolit, aby mě svou mocí držel u sebe, abych od něj neodešel pryč, a tak neodešel od Boha.

Křesťané vědí, že Ježíš z Nazareta je vždy sloužící, že se neustále stará o naši spásu. Ježíš je jako ten sluha, který pracoval celý den na poli, a večer nás ještě obsluhuje u stolu, nás, kteří jsme nic neudělali. Ježíš udělal všechnu práci za nás. On šel na kříž. On zaplatil celý náš dluh. A dnes intenzivně pracuje na tom, abychom s ním zůstali a neztratili spásu.

Křesťanství je vírou v absolutní Boží dobrotu a zároveň vyžaduje otevřenost Boží milosti, aby konala všechno, co potřebujeme pro náš šťastný život zde na zemi i na věčnosti. Křesťan se nebojí dovolit, aby mu Bůh sloužil. Křesťané se nechlubí skutky, které pro Boha udělali, naopak se učí přijímat Boží milost, napodobují Marii, která měla odvahu dovolit Bohu, aby v jejím životě učinil veliké věci.

Když vynaložíme správné náboženské úsilí, které nás přivede k Bohu, k jeho dobrotě, když zakusíme Ježíšovu pokornou službu, když pochopíme Ježíšovu lásku, tehdy nám nebude obtížné napodobovat Ježíše, obětovat svůj život pro dobro druhých. Pak nebude problémem říci: „Jsem jenom služebník. Udělal jsem, co bylo mojí povinností“.

Svatý Pavel vybízí Timoteje: „Měj víru a lásku v Kristu Ježíši. Tento drahocenný, tobě svěřený poklad opatruj skrze Ducha svatého, který v nás bydlí“. Sobectví z lidského srdce odchází, když do tohoto srdce vstoupí Boží milost. Proto se nestyďme veřejně vyznávat našeho Pána a děkovat mu za jeho lásku. Toto bychom měli jako křesťané, neustále dělat pro Pána Boha.

Ohlášky 2.10.2016

Dnes slavíme 27. neděli v mezidobí

V tomto týdnu budeme slavit:

* V pondělí 3. října – památka blahoslavených Augustiniánů Bartoloměje Gutierreze a Petra Zuniga a mučedníků japonských

* V úterý 4. října – památka sv. Františka z Assisi

* Ve středu 5. října – památka sv. Faustýny Kowalské, apoštolky Božího milosrdenství

* V pátek 7. října – Panny Marie Růžencové

Příští neděle bude 28. neděle v mezidobí.

Prosíme farníky o pomoc při úklidu baziliky ve středu 5. října.

Setkání s Biblí pro dospělé začne od října. První setkání se koná ve čtvrtek 6. října 2016 v 19 hodin v učebně kláštera. Srdečně zveme všechny farníky, kteří mají zájem o hlubší pochopení Božího slova.

Příští neděli 9. října bude při všech mších svatých účelová měsíční sbírka na opravy vnějšího pláště naší baziliky. Za vaše dary ze srdce děkujeme.

Příští sobotu 8. října se bude konat v našem opatství konference věnovaná studiu zasvěceného života, jedním s přednášejících bude arcibiskup Mons. José Rodríguez Carballo – sekretář papežské Kongregace pro společnosti zasvěceného života a společnosti apoštolského života.

Mše svatá nebude ráno, ale bude ve 12:00 hod. s Otcem arcibiskupem.

Pátý ročník konference „Nejmenší z nás – právní ochrana osob před narozením“ se uskuteční 13. října 2016 v Brně. Vzácným zahraničním hostem bude jeho Eminence Raymond Leo kardinál Burke. Pronese příspěvek „ Evangelium života a nová evangelizace“. Bližší informace na webu biskupství a na naší nástěnce.

Milí farníci, srdečně vás zveme na koncert duchovní hudby, který se uskuteční ve středu 12. října 2016 v 19:30 v naší bazilice. Na koncertě zazní dílo našeho významného varhaníka Miroslava Příhody „Staroslovanská mše“, dále „Mariánské antifony“ ze 14. století a na závěr bude provedeno „Te Deum“ Antonína Dvořáka. Bližší informace na letáčcích u nástěnky a na farním webu.

Po skončení mše svaté budou dětem u východu z baziliky rozdávány lístky s obrázkem a s krátkým zamyšlením nad dnešním evangeliem.

Otec Wit a komunita Augustiniánů vám přeje požehnanou neděli a úspěšný pracovní týden.

1.10.2016 – 1. sobota v měsíci

Lk 10, 17 – 24

Panna Maria nás opět kolem sebe shromáždila, zde před palladiem města Brna, aby nám pomohla přijmout Boží milost. Potřebujeme se stále s Bohem setkávat, abychom mohli přijmout nutné uzdravení. Zlo nás nenechá v klidu, neustále jsme něčím zraňováni. V dnešním evangeliu Ježíš říká velmi důležité slovo: „Viděl jsem satana padnout jako blesk z nebe“. Můžeme říci, že znovu a znovu, jako blesk z nebe, zažíváme utrpení a těžkosti. Takový je život na Zemi. Ale Bůh nás nenechává v moci zla.

Dnešní evangelium popisuje návrat sedmdesáti dvou učedníků, které Ježíš poslal kázat dobrou zprávu o Boží lásce. Vracejí se plni radosti a potěšeni zkušenostmi s Boží milostí, která uzdravovala lidi z různých nemocí a slabostí a také umožňovala učedníkům překonávat působení zlého ducha. Tito Ježíšem poslání učedníci ukázali, že Bůh nenechává člověka v jeho problémech, v jeho utrpení, že Bůh dal církvi prostředky, aby mohla lidem v nouzi pomoci: milost uzdravení, rozhřešení, potěšení, rozvázání, a také svou moudrost. To ale není všechno, a také to není pro člověka to nejdůležitější. Ježíš říká: „Ale radujte se ani ne tak z toho, že se vám podrobují duchové, spíše se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebi“. Uzdravení z nemocí, rozvázání od zlého ducha je pouze nouzová pomoc, samozřejmě důležitá, ale jen dočasná. Zlý duch nás až do konce pozemského života bude neustále pokoušet. Pokušení je stálou součástí našeho života na zemi. Nejdůležitější věc, jak říká Ježíš, je jistota spásy, ujištění o věčném životě, ve kterém již zlo nebude působit. Jde o získání vědomí, že Bůh mé jméno už v nebi zapsal, že už teď patřím k němu. A když je Bůh se mnou, co nebo kdo mě může skutečně ohrozit. To je moudrost maličkých.

Především Maria patří k těm maličkým na této zemi, neboť Ona pochopila a přijala, že celá patří Bohu. Její oči byly blahoslavené, protože viděly ve svém Synu Ježíši zachránce, který dává moc šlapat na hady, štíry a přemáhat všechnu nepřítelovu sílu, a především, že dává spásu.

Maria viděla otevřené nebe, tuto nepochopitelnou lásku nebeského Otce, viděla celé své štěstí v prodlévání s Bohem navždy.

Naše setkávání s Marií v modlitbě by nás mělo vést k důvěrné modlitbě k Bohu, kterého prosíme o potřebnou pomoc od každého zla. Modleme se k Marii Loretánskou litanii, abychom si mohli představit velikost její pomoci, a pak spolu s ní s důvěrou prosili Boha o potřebnou milost. A především bychom se měli modlit k Marii, abychom zatoužili po nebi, po setkání s ní na Boží pravici, kde je i pro každého z nás připravené místo.

Maria je velkou přímluvkyní u Boha, o tom svědčí zázrak ubránění Brna. Kéž nám Maria pomáhá být těmi maličkými, kteří vidí Boží lásku, Boží dobrotu a také mají odvahu přijít pro každou Boží milost, a zvlášť pro dar spásy, pro tuto největší radost, kterou můžeme žít už zde na zemi.

Tolentinský chlebánek

Tyto chlebánky byly v naší bazilice rozdávány po mši svaté na svátek sv. Mikuláše Tolentinského. Můžete si je upéct i doma.

bochanky

25 dkg chlebové mouky
25 dkg tmavé žitné mouky
8 dkg sádla
3 dcl vlažné vody
2 lžičky soli
1 lžička cukru
1 lžička kmínu
5 gr sušeného droždí
5 gr kvasnic

Vše zpracujeme na vláčné těsto, dobře propracujeme. Uděláme potřebné tvary a na plechu s pečícím papírem potřeme našlehanými bílky, posypeme kmínem.
Zakryjeme utěrkou a necháme ½ hodiny kynout. V předehřáté troubě na 200°C pečeme 15-20 min.