Ohlášky 27.8.2017, 21.neděle v mezidobí

V tomto týdnu budeme slavit:

-Pondělí 28. srpna – Slavnost sv. Augustina, biskupa a učitele církve, řád augustiniánů slaví svého zakladatele, sv. Augustina. Poutní mše svatá bude v 18:00 hod.

-Úterý 29. srpna – Památka Umučení sv. Jana Křtitele

– Pátek 1. září – první pátek v měsíci, zpovídá se od 17:00 hod.

– Sobota 2. září – první sobota v měsíci – v 18:00 hod. večer bude sloužena již tradiční poutní mše k Panně Marii Svatotomské. Přijďte vyprosit Boží pomoc a požehnání sobě i svým rodinám a pozvěte i své přátele.

· Děkujeme všem farníkům, kteří minulou středu uklízeli naši baziliku.

· Příští neděli, 3. září, bude žákům, studentům a učitelům na konci každé mše svaté uděleno požehnání. Prvňáčci si mohou k požehnání přinést své aktovky.

· Přihlášky do náboženství si můžete vyzvednout v sakristii baziliky a zde je také můžete odevzdat. Výuka náboženství na faře začne od pondělí 11. září 2017. Na školách zahájíme výuku dle domluvy s vedením škol.

· Rodiče, kteří chtějí v příštím školním roce přivést své dítě k 1. sv. přijímání, zapište se do seznamu v sakristii. Přípravy budou probíhat vždy v neděli v 10:00 hod. na faře. První setkání bude 1. října v 10:00 hod. v učebně.

· Pro předškolní děti od 4 let výše v doprovodu rodičů nově otevíráme katecheze spojené s výtvarnými a dalšími aktivitami. Přihlášky posílejte na e-mail: hartlovaludmila@seznam.cz. První setkání se uskuteční 3. října 2017 v 16:00 hod. na faře.

· Matky s nejmenšími dětmi (Kulihrášci) se budou již tradičně scházet každý čtvrtek od 9:30 do 11:30 na 3. nádvoří opatství. Zahájení 5. října 2017. Noví zájemci se mohou přihlásit na e-mail: hartlovaludmila@seznam.cz.

Otec Wit a komunita Augustiniánů vám přeje požehnanou neděli a celý příští pracovní týden pod ochranou Panny Marie.

Ohlášky 20.8.2017, 20.neděle v mezidobí

V tomto týdnu budeme slavit:

– Úterý 22. srpna – památka Panny Marie Královny; v naší farnosti bude v 18:00 hod. tradiční pobožnost ke svaté Ritě s žehnáním růží. Na tuto pobožnost pozvěte i své přátele. Svatá Rita je přímluvkyně v lidsky neřešitelných situacích.

– Čtvrtek 24. srpna – svátek sv. Bartoloměje, apoštola.

– Pátek 25. srpna – první den tridua ke slavnosti sv. Augustina, po mši svaté bude pobožnost ke sv. Augustinovi.

– Sobota 26. srpna – druhý den tridua ke slavnosti sv. Augustina, mše svatá bude v 18:00 hod., po mši svaté bude pobožnost ke sv. Augustinovi.

– Neděle 27. srpna – třetí den tridua ke slavnosti sv. Augustina, pobožnost ke sv. Augustinovi bude po každé dopolední mši svaté.

– Příští pondělí 28. srpna – Řád augustiniánů slaví svého zakladatele, sv. Augustina. Poutní mše svatá bude v 18:00 hod.

– Tuto neděli se  technických důvodů nebude konat farní kavárna.

· Děkujeme všem farníkům, kteří se podíleli na přípravě naší hlavní pouti. Děkujeme těm, kteří uklízeli baziliku, chystali občerstvení pro hosty, ministrantům, našim sborům a varhaníkům.

· Prosíme o pomoc při úklidu baziliky příští středu po večerní mši svaté..

· Otec Angelo zve poutníky přihlášené na pouť do Itálie na informační schůzku, která se koná v pátek 25. srpna ve 20 hod. ve farní kavárně.

· Přihlášky do náboženství si můžete vyzvednout v sakristii baziliky a zde je také můžete odevzdat. Rodiče, kteří chtějí v příštím školním roce přivést své dítě k 1. sv. přijímání, zapište se do seznamu v sakristii. Přípravy budou probíhat vždy v neděli v 10:00 hod. na faře.

· Otec Wit a komunita Augustiniánů vám přeje požehnanou neděli a celý příští týden, pod ochranou Panny Marie. Těm, kteří odjíždějí na dovolenou, přejeme vydatný odpočinek a šťastný návrat domů.

13.8.2017, neděle 2.poutní den

Také dnes budeme pokračovat v rozjímání o Boží milosti. Včera jsme si řekli, že Boží milost je půvab a
šarm. Bůh k nám vždy přichází s grácií, aby náš život mohl růst k neustále větší kráse.
Dnes bych chtěl upozornit na velmi zajímavý aspekt působení Boží milosti, která se často zjevuje
v plné kráse ve stáří lidského života.
Blížící se Slavnost Nanebevzetí Panny Marie je na jedné straně velmi radostná, plná krásných květin a
zralých klasů, ale na druhé straně je spojena s posledním časem pozemského života Panny Marie, to znamená, s její samotou, stářím, nemocemi, utrpením a s odchodem z tohoto světa.
O podzimu života Panny Marie, toho moc nevíme. Obrazy Bohorodičky jsou obvykle spojeny s jejím
mládím, s krásnou postavou mladé ženy. Mnohem méně můžeme vidět tvář Matky bolestné, která
trpí pod křížem. Ale tvář Panny Marie, jako staré ženy s vráskami ve skutečnosti neznáme, ale Maria i touto fází lidského života musela projít. V pokladnici církve o tom máme zjevení, které obdržela mexická vizionářka jménem Conchita.
Ježíš zjevil Conchitě, že poslední roky pozemského života jeho Matky byl čas, kdy její láska dosáhla
naplnění. To byla doba, – vysvětlil dále Spasitel, z které církev čerpala a neustále čerpá mnoho milostí
a posílení v dobách pronásledování a mučednictví. Z této poslední doby Mariina života církev bude až
do konce časů čerpat množství dobrodiní. Ježíš dále učil Conchitu: Je potřeba, abys napodobovala
mou Matku ve ctnostech, především v pokoře a v čistotě srdce. Podívej se na tyto ctnosti, ve kterých
moje matka žila v osamělosti v posledním období svého života.
Toto zjevení má pro nás velký význam, protože ukazuje na důležitost lidského stáří. Jako křesťané
bychom měli vidět v našem stáří těžký, ale drahocenný Boží dar. V naší křesťanské modlitbě bychom měli rozjímat nad Mariinými ctnostmi, které ji zdobily v posledním období života.
Když mluvíme o stáří, často si říkáme, že „se stáří Bohu nepovedlo“. Tohoto období života se bojíme.
Obáváme se slabostí, bezmocnosti, ztráty fyzické kondice, závislosti na ostatních, nemocí, které jsou s
tímto obdobím života spojeny a dolehnou na nás.
K překvapení mnoha lidí se Maria ukázala Conchitě jako stará žena, unavená životem, churavějící a
trpící. A její Syn ukázal, že stáří Panny Marie, a s tím související námaha, má větší hodnotu, než doba,
kdy byla plna síly a zdraví.
Na sklonku lidského života už je čas jen pro pokoru a trpělivost, čistotu srdce a distanc od věcí tohoto
světa. A právě takový život je cestou k nejhlubšímu spojení s Bohem, k plnému porozumění a přijetí
Božích milostí.
Těžko pochopíme Boží milost a nebudeme s ní správně spolupracovat v období života, kdy si myslíme, že nám svět leží u nohou, že jsme schopni sami zvládnout jakékoliv životní těžkosti. Dnešní technické možnosti nás neuvěřitelně oslepují. Také v církvi se nám neustále opakuje: Vyzkoušej své možnosti, napni své síly, naprav se! Uvidíš, že překonáš zlo a hřích!
To nejdůležitější v našem životě je přijetí Boží milosti a spolehnutí se na ni. Bohu jde především o to, aby měl možnost svobodně jednat v našich životech. Když jsme plni vitality, když jsme silní, zdraví, pak nehledáme Boha a Jeho milost. Když všechno sami zvládáme, říkáme si: Proč mám obtěžovat Boha?
Ale Ježíš řekl: „Beze mne nemůžete dělat nic“. To znamená bez Božích milostí.
Proto je požehnané a potřebné období života, o kterém s takovým despektem říkáme, že se Bohu
nepodařilo.
A přesto je to období života, které se Bohu nejvíce podařilo, protože ve stáří nejrychleji vystřízlivíme z
pocitu nezávislosti a soběstačnosti, z naší pýchy, která nám stále napovídá : nějak to zvládneš.
Stáří brutálně, ale opravdově upozorňuje, že potřebuješ druhého člověka, že potřebuješ Boha, který dává věčnost. Stáří otevřeně říká, že nejsi bůh, ale ten, kdo Boha potřebuje, a potřebuješ také pomoc od druhých. Tato závislost vypovídá o pravdivosti a křehkosti našeho lidství.
Během duchovní přípravy na oslavu Nanebevzetí Panny Marie, která nám připomíná cíl našeho
pozemského života, nebe, je dobré si uvědomit tři pilíře dobrého života: Nedoceněné stáří, sjednocení s Boží vůlí a především důležitost Boží milosti a spolupráce s ní.

Ohlášky 13.8.2017, 19.neděle v mezidobí

V tomto týdnu budeme slavit:
– Dnes v neděli 13. srpna – druhý den přípravy na pouť. V 18:00 hod. mše
svatá, po ní přednáška a koncert
– Pondělí 14. srpna – třetí den přípravy na pouť. V 18:00 hod. mše svatá, po ní přednáška a koncert. Památka sv. Maxmiliána Marie Kolbeho, kněze a
mučedníka
– ÚTERÝ 15. SRPNA – SLAVNOST NANEBEVZETÍ PANNY MARIE, hlavní pouť
v naší farnosti. Poutní mše svatá k Panně Marii Svatotomské – Paladiu města Brna se koná v 18:00 hod. Mši svatou bude sloužit pomocný
biskup naší diecéze, otec Pavel Konzbul. Prosíme, pozvěte na tuto hlavní farní slavnost své přátele. Toto poutní místo je po staletí velkým zdrojem
Božích milostí.
• Děkujeme farníkům za pomoc při úklidu baziliky minulou středu.
• Farní kavárna je otevřena každou neděli i během prázdnin, vždy po mši
svaté, která začíná v 9:00 hod. Vchod brankou u dvou cypřišků.
• Otec Angelo zve poutníky přihlášené na pouť do Itálie na informační
schůzku, která se koná v pátek 25. srpna ve 20 hod. ve farní kavárně.
• Opatství otevírá pro maminky s malými dětmi prostory vnitřní zahrady.
Vstup z Mendlova náměstí železnou bránou vpravo. Klíč od brány bude k vyzvednutí na vrátnici za Mendlovým muzeem. Prostor není otevřený pro
psy.
• Otec Wit a komunita Augustiniánů vám přeje požehnanou neděli a celý příští týden, pod ochranou Panny Marie. Těm, kteří odjíždějí na dovolenou, přejeme vydatný odpočinek a šťastný návrat domů.

12.8.2017 sobota, 1.poutní den

Panna Maria plná milosti
Dnes se podívejme na Marii, která je plná milosti. Anděl Marii při zvěstování řekl: „Buď zdráva,
milostiplná!“ Proč je Maria plná milosti? Odpověď je velmi jednoduchá: Maria je plná milosti, protože
s ní je Pán.
Maria dala Bohu svolení, aby ji mohl úplně proniknout, aby v ní mohl konat svou vůli. Tímto svolením
v ní Bůh mohl rozvinout svůj půvab, svou grácii. V církvi ctíme Marii také proto, aby nám pomohla
nahlédnout na Boží půvab, abychom mohli být i my okouzleni Božím šarmem. Maria svou fascinaci
Bohem vyjádřila slovy: „Velebí má duše Pána, můj duch jásá v Bohu mém spasiteli“.
Také my, křesťané, bychom měli být do tohoto Božího půvabu ponořeni. Měli bychom se radovat z
velikosti Božího díla, které také pro nás a pro naši spásu koná.
Milost je dar zdarma dávaný. Bůh dává své dary zadarmo. Celé jeho působení je darem neustále
zdarma poskytovaným. Maria a její hymnus Magnificat, ve kterém uctívá Boha, ukazují pravdu o Boží
milosti, protože Všemohoucí učinil veliké věci. Bůh učinil veliké a podivuhodné věci, které nemohou
nevést člověka k radosti. Maria to vyjádřila slovy: „Můj duch jásá v Bohu mém spasiteli“. Jak říká
slovo Boží, Maria je plná milosti, to znamená, že je plná Božího daru, který zdarma obdržela. Mariina
velikost spočívá v tom, že uznala velikost Boží milosti a pak se jí úplně otevřela. Komentuje to slovy:
„Milostivě pohlédl na svou nepatrnou služebníci“. Maria dokázala přijmout Boží dar – v tom je pravá
pokora. Bůh od člověka očekává jen jednu věc, aby přijal jeho milost. Maria radostným srdcem přijala
vše, co jí Bůh dal a k čemu ji povolal. Milost je darem zdarma daným, ale také úkol, který máme
splnit. Je nutné si tento dar a úkol uvědomit a pak jednat. Bůh své velké věci chce provést v nás i
skrze nás. Maria to dosvědčuje: Veliké věci mi učinil Hospodin. Přijmout milost znamená zároveň
souhlasit s tím, aby Bůh mohl naplnit svůj záměr v našich životech. Často to může být spojené s
nejednou obtíží, s nejedním utrpením. Ale vždy, když přijímáme milost, nacházíme nový smysl života,
novou naději, radost a pokoj v srdci.
Latinské slovo pro milost je: GRATIA.
Říká se také často, že někdo udělal něco s grácií.
Co je milost?
Milost je Boží půvab, je to Boží jednání s elegancí. Slovo půvab, šarm a elegance pochází z oblasti
estetiky. Estetika je vědou o kráse. Krása působí na člověka půvabem.
Bůh působí podobně jako krása. Bůh přichází s půvabem.
Proč se tolik lidí zajímá o Marii a uctívá ji? Protože je plná krásy, harmonie, protože že je plná Božích
milostí.
Odvážím se říci, že ten, kdo nerozumí Marii, nerozumí ani milosti. Ten, kdo není inspirován Marií,
nebude také žasnout nad Boží milostí.
Milost daná Marii v ní nic neporušila, nic v ní nezničila. Bůh přichází s půvabem, vytváří krásu.
Teprve její odvážné rozhodnutí: „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova“, přivedlo
její neposkvrněnost k plné nádheře, neboť požehnaný je plod jejího života. Ježíš Kristus je světlem světa, jeho nadějí a jeho životem.

Ohlášky 6.7.2017, 18.neděle v mezidobí

V tomto týdnu budeme slavit:
– Úterý 8. srpna – památka sv. Dominika, kněze
– Středa 9. srpna – svátek sv. Terezie Benedikty od Kříže, panny a mučednice,
patronky Evropy
– Čtvrtek 10. srpna – svátek sv. Vavřince, Jáhna a mučedníka
– Pátek 11. srpna – památka sv. Kláry, panny
– Sobota 12. srpna – začátek přípravy na hlavní pouť naší farnosti, mše svatá
– 18:00 hod., po mši svaté přednáška a koncert
– Neděle 13. srpna – druhý den přípravy na pouť. V 18:00 hod. mše svatá, po ní
přednáška a koncert
– Pondělí 14. srpna – třetí den přípravy na pouť. V 18:00 hod. mše svatá, po ní
přednáška a koncert. Podrobné informace najdete na plakátu.
• Prosíme farníky o pomoc při úklidu baziliky příští středu po mši svaté.
• Farní kavárna je otevřena každou neděli i během prázdnin, vždy po mši svaté,
která začíná v 9:00 hod. Vchod brankou u dvou cypřišků. Byli jsme upozorněni,
že námi nazývané „tuje“ jsou dle Akademie věd, internetu i zkušených
zahradníků Cypřišky Lawsonovy. Omlouváme se za mylnou informaci. Přesto
Vás stejnou cestou srdečně zveme na společná setkání do farní kavárny.
• Otec Angelo zve poutníky přihlášené na pouť do Itálie na informační schůzku,
která se koná v pátek 25. srpna ve 20 hod. ve farní kavárně.
• Opatství otevírá pro maminky s malými dětmi prostory vnitřní zahrady. Vstup
z Mendlova náměstí železnou bránou vpravo. Klíč od brány bude na vrátnici
za Mendlovým muzeem. Prostor není otevřený pro psy.
• Tradiční farní pouť k Panně Marii Svatotomské – Paladiu města Brna se koná
v úterý 15. srpna v 18:00 hod. Mši svatou bude sloužit pomocný biskup naší
diecéze, otec Pavel Konzbul. Prosíme, pozvěte na tuto hlavní farní slavnost své
přátele. Toto poutní místo je po staletí velkým zdrojem Božích milostí.
• Otec Wit a komunita Augustiniánů vám přeje požehnanou neděli a celý příští týden,
pod ochranou Panny Marie. Těm, kteří odjíždějí na dovolenou, přejeme vydatný
odpočinek a šťastný návrat domů.

6.7.2017 neděle, Slavnost Proměnění Páně

Mt 17. 1 – 9
V Polsku mi někdy vytýkali, že jsem ve svých kázáních přísný, že stále upozorňuji na hřích a vyzývám
k nutnosti obrácení, změně jednání.
Chci říci, že Bohem a jeho soudem nestraším, ale vytrvale připomínám následky naší neposlušnosti
Boha, podceňování jeho slova a přikázání a varuji před svévolným životem a spoléháním na svou
moudrost.
Dnešní slavnost mluví o hoře Tábor, kde se koná Proměnění Páně. Ježíš se proměňuje před očima tří
apoštolů. Petr, Jakub a Jan prožili úžasnou událost, která je na jedné straně vyděsila, proto v určitém
okamžiku nevěděli, co mají ve strachu říci, a na druhé straně chtěli za každou cenu zůstat v této
zkušenosti: „Pane, je dobře, že jsme tady. Chceš – li, postavíme tři stany“.
Jaká je Boží odpověď na tento nápad Petra a dalších dvou apoštolů, kteří se chtějí zabydlet v tom, co
prožívají?
Bůh na ně vylil kýbl studené vody – tak to lze nejjednodušeji popsat. Tato krásná realita, kterou
ukazuje postava Ježíše: „Jeho tvář zazářila jako slunce a jeho děv zbělel jako světlo“, rychleji, než se
objevila, zmizí. Skutečnost, kterou lidskými silami nelze vytvořit, a která je něčím fascinujícím, něčím,
po čem opravdu toužíme, se v jednom okamžiku ztrácí. Rychleji, než se apoštolové ohlédli, Bůh
ukončil tento úžasný zážitek. Nebyl čas se zastavit.
Ukázal se oblak a z oblaku zaznívá Boží hlas. Můžeme také říci, že Bůh zahřměl z výšin nebe, z této
jeho „kazatelny“: „To je můj milovaný Syn… toho poslouchejte!“ Není nám dovoleno se z těžké prózy
pozemského života ani na chvíli vzdálit. Na zemi není nic, o co bychom se mohli bezpečně opřít a na
chvíli se zde zastavit. Je třeba jít dál. Musíme neustále zápasit s realitou tohoto pozemského života.
Čas zde na zemi nelze zastavit. Čas neúprosně běží dopředu.
Dokonce, i když prožijeme okamžik úžasu, pocit, že se můžeme zastavit, dříve, než se nadechneme,
zmizí. Pomine, nemůžeme zůstat stát, Bůh nám to nedovolí, přikazuje nám jít dál.
I když musíme jít dál, dostáváme od Boha účinnou útěchu, potřebnou pomoc, která je schopna
zmírnit útrapy našeho pozemského putování. Bůh ukazuje na Ježíše, který ve všem zvítězil, na jeho
evangelium a na pravé svědectví jeho života. Každé zpochybnění Ježíšova příkladu, odmítnutí Ježíšovy
moudrosti a neochota následovat ho, nám způsobí škody a náš život začne skřípat. A to nás bolí,
vztekáme se na Boha, způsobujeme si sami utrpení.
Myslíte si, že nepotřebujete slyšet z kazatelny ostrá slova? Vypravování dojemných příběhů máme
rádi, ale najdeme v nich účinnou pomoc k vyřešení našich problémů? Každé kázání, které nám
nezprostředkuje Ježíšovu moudrost, nevysvětlí Boží přikázání, je jen iluzí Božího slova. Když budeme
přijímat špatné interpretace Božího slova, vždy nakonec zažijeme rozčarování, nenajdeme východiska
ze svých problémů. Připravíme si různé bolesti.
Hora Tábor velmi jasně ukazuje, že Bůh nešetří vědry se studenou vodou, abychom vystřízlivěli. Bůh
nám zde říká, že je třeba jít dál a nezastavovat se. Dává nám Ježíše a jeho slovo, které nás vždy dobře
a šťastně povede životem.
Apoštolové, když sestupovali dolů, dostali od Ježíše příkaz, aby o tom, co viděli, nikomu neříkali. I
tento příkaz byl dalším kbelíkem se studenou vodou. Je to Ježíšovo napomenutí, abychom se
nezastavovali u toho, co jsme prožili, abychom se nechtěli v těchto událostech zabydlet. Je to
v podstatě bolestivé, uvědomit si, že se tento okamžik už nevrátí. Nemá smysl, abychom se znova a
znova zabývali minulými událostmi. Brání nám to dobře čelit novým životním výzvám.
Krásné okamžiky, které minuly, se nevrátí. Přijdou nové, ale jiné. Abychom je dobře a úspěšně prožili,
potřebujeme pomoc, kterou nám ve svém slově dává Ježíš.
Nemůžeme se vznášet v oblacích, jsme postaveni na tvrdou zem. Proto doporučuji dobře promýšlet
Ježíšovo evangelium, a povzbuzovat se navzájem k naslouchání této moudrosti. Ježíš zvládl šťastně
každou obtíž, vyhrál boj s každým zlem. Dal nám nejen svou moudrost, jak dobře zvládnout každý
další krok, ale poskytl nám k tomu také nutnou sílu. Přijímáme ji v eucharistii.
Je na nás, zda poslechneme poselství z hory Tábor a necháme si poradit s řešením našich životních
problémů, nebo neposlechneme a dovolíme zvítězit zlu v nás.
Nádhera lidského života, zjevená na hoře Tábor, nás očekává, dojdeme tam, když budeme poslouchat
Ježíše.

Zemřel P.Antonio Rivas Gonzáles

(slova P. Luise Marína, OSA.doc)

P. Antonio Rivas Gonzáles, OSA (1968-2017)

S hlubokým pohnutím vám oznamuji, že 1. srpna zemřel pražský augustinián – náš bratr P. Antonio Rivas, z augustiniánského společenství v Praze. Sotva před měsícem jsme slavili 25.výročí jeho kněžského svěcení.

P. Antonio patřil několik let do klubu podmořského potápění a zemřel když praktikoval tento sport.

Člověk velké kultury, velkorysosti a dynamismu, velmi známý pro své pastorační práce a vynikající překladatelské služby. Srdečný a přátelský, dobrý a plně oddaný práci pracoval v Colegio San Augustin v Madridu (1992-1995), ve farnosti Santa Ana y la Esperanza Madrid /1995-1997) a od roku 1997 v České republice v Praze (1997-1998)v Brně (1998-2000) a opět v Praze (od roku 2000 do současnosti). Byl převorem, v současnosti farářem ve farnosti sv. Tomáše v Praze. Kromě teologie vystudoval filologii, v současnosti dokončoval na FFUK obor tlumočnictví a překladatelství, přeložil do španělštiny knihu otce Halíka.

Odpočívej v pokoji, drahý Antoníne. Bůh ocení tvojí obrovskou oddanost církvi a řádu.