Farní ohlášky 14. ledna 2018

  1. neděle v liturgickém mezidobí

Pastorační aktivity a události v naší farnosti:

  • V úterý 16. ledna – v 16:00 hod. zveme rodiče s předškolními dětmi
    na katechezi spojenou s výtvarnými technikami a zpěvem do farní kavárny;

ve 20:00 hod. bude setkání pro mládež v učebně opatství.

  • Ve středu 17. ledna – památka sv. Antonína, opata

v 19:00 hod. setkání biřmovanců v sále v 1. patře opatství.

  • Ve čtvrtek 18. ledna – památka Panny Marie, Matky jednoty křesťanů;

dopoledne v 9:30 hod. bude v učebně opatství setkání Kulihrášků – maminek s malými dětmi;

v 19:00 hod. bude v učebně opatství setkání nad Biblí pro dospělé.

  • V pátek 19. ledna – v 19:00 hod. bude v sále v 1. patře opatství setkání mládeže nad Božím slovem.
  • Zkoušky sborů a výuka náboženství budou podle obvyklého rozvrhu. Připomínáme modlitbu růžence ve všední dny, půl hodiny před mší svatou. Vezměte si tuto připomínku k srdci a rozšiřte řady modlitebníků.
  • Další setkání v rámci cyklu Večery na Starém Brně se koná příští neděli
    ledna v 18:00 hod. v kapitulní síni opatství. MUDr. Zdeněk Hartl bude mít přednášku na téma: Cesty za světovými náboženstvími s prezentací náboženských předmětů křesťanství a judaismu. Hrou na klavír doprovodí Vojtěch Potáček.
  • Děkujeme farníkům za pomoc při úklidu baziliky minulou středu.

Otec Wit a komunita augustiniánů vám přeje hojné Boží požehnání
a vyprošuje vám pomoc a péči Panny Marie Svatotomské.

Farní ohlášky 7. ledna 2018

Neděle – Slavnost Zjevení Páně – Tří králů

Pastorační aktivity a události v naší farnosti:

  • Dnes slavíme slavnost Zjevení Páně, na závěr každé mše svaté bude požehnána voda, křída a kadidlo. Každý si může od oltáře odnést sáček s požehnanou křídou a kadidlem. Křídou si označte dveře písmeny požehnání a letopočtem: K + M + B 2018. Je to prosba: Kriste, žehnej v tomto roce náš domov. Kadidlo zapalujeme jako znamení modlitby.
  • V pondělí 8. ledna slavíme svátek Křtu Páně. Mše svatá bude v 18:00 hod. Tímto svátkem končí vánoční doba.
  • V úterý 9. ledna – v 16:00 hod. zveme rodiče s předškolními dětmi na katechezi spojenou s výtvarnými technikami a zpěvem do farní kavárny;  ve 20:00 hod. bude setkání pro mládež v učebně opatství.
  • Ve středu 10. ledna – po večerní mši svaté bude úklid baziliky, prosíme farníky o pomoc;v 19:00 hod. setkání biřmovanců v sále v 1. patře.
  • Ve čtvrtek 11. ledna dopoledne v 9:30 hod. bude v učebně opatství setkání Kulihrášků – maminek s malými dětmi; v 19:00 hod. bude v učebně opatství setkání nad Biblí pro dospělé.
  • V pátek 12. ledna – v 19:00 hod. bude v sále v 1. patře setkání pro mládež nad Božím slovem.
  • Zkoušky sborů a výuka náboženství budou podle obvyklého rozvrhu. Připomínáme modlitbu růžence ve všední dny, půl hodiny před mší svatou. Vezměte si tuto připomínku k srdci a rozšiřte řady modlitebníků.

 

Otec Wit a komunita augustiniánů vám přeje hojné Boží požehnání v tomto týdnu i v celém novém roce a vyprošuje vám pomoc a péči Panny Marie Svatotomské.

Tři králové 2018

Dnešní slavnost Zjevení Páně, obvykle známá jako Tří králů, je oslavou základní pravdy, že Bůh se ukázal člověku, aby se s ním setkal. Bůh nechce být nepřístupným tajemstvím, ale chce, aby ho člověk poznal, měl s ním osobní zkušenost. Bůh touží po důvěrném setkání. Proto se vždy setkává s člověkem tak, aby ho nezdrtila Boží nesmírnost, netlačila Boží velikost. Proto přichází jako malé bezbranné Dítě, proto se zjevuje v chudobě betlémské jeskyně, proto na něj ukazuje hvězda.

Vittorio Messori v jedné ze svých knih uvedl: „Bůh Ježíše Krista dal dostatečné světlo těm, kteří chtějí věřit, ale nechal dostatek stínu pro ty, kteří věřit nechtějí.“ A podobně mluví Blaise Pascal: „Bůh se ukazuje těm, kteří ho hledají celým svým srdcem, a zůstává skrytý těm, kteří od něho celým srdcem utíkají.“

Bůh mě stvořil jako člověka svobodného a nechce mi svobodu v žádném případě vzít. Bůh mě nenutí, abych cokoliv udělal. Dává mi své Slovo, které se stalo tělem v Ježíši z Nazareta. Zjevuje se jako bezbranné Dítě, v dospělosti jako hlasatel lásky a odpuštění. Svým příchodem nechce nikoho vyděsit, ohrozit, pokud se na nás obrací, činí to velmi něžně. Dává se poznat skrze znamení, prostřednictvím nepřímých důkazů.

Kdyby přišel v síle a moci, sestoupil z mraků, byli bychom přitlačeni ke zdi, přinuceni ho s jeho zákonem přijmout. A to by byl konec naší svobody a zároveň víry. Víra by se stala povinností a ne setkáním, nebyla by už prostorem důvěry, budování přátelství. Bůh nás neoslepuje svým bytím, ale zanechává stopy a znamení, protože jen tímto způsobem může stavět vztah, založený na svobodě, nikoliv na vynucené závislosti.

V dnešním evangeliu církev čte o mudrcích z východu. Můžeme říci, že byli opravdu moudrými lidmi, protože v poměrně dvojznačném znamení uviděli hloubku Božího poselství, našli k Bohu cestu. Nepochybně toto znamení na nebi vidělo mnoho dalších lidí, ale nezaujalo je, nechali je bez povšimnutí. Dnešní svátek nám říká, že máme být moudří, že máme slyšet Boha, který mluví, i když zahaleně, ale můžeme tomu porozumět.

Abraham Heschel řekl: „Bůh stále nemlčí, a člověk není vždy slepý“. Také v knize proroka Izaiáše Bůh mluví velmi jasně: „Já jsem Pán, jiného není. Nemluvil jsem potají v  koutku bezvýznamné země, neřekl jsem Jakubovu rodu: Hledejte mě v chaosu!“ Takže existuje možnost na zemi Boha poznat. Bůh se může člověku odhalit a nejen může, ale také chce. Bůh nechce být neznámým Bohem. Bůh dává ve světě i v našich životech mnoho znamení, prostřednictvím kterých nás chce k sobě přivést, abychom poznali: Bůh je, potkal jsem ho.

Znamení, která Bůh klade na naši cestu, pro nás nejsou vždy jasná a čitelná, stejně jako znamení na nebi, které uviděli mudrci z východu. Ale toto znamení je vnitřně zaujalo, začali se o ně zajímat, byli fascinováni, nevěděli přesně, co znamená, na koho ukazuje, ale riskovali hledání. Opakuji: dostáváme tolik stínu, abychom našli důvody v Boha nevěřit, ale paradoxně stejný dostatek světla, abychom uvěřit mohli. Taková je skutečnost, ve které žijeme. Potřebujeme rozhodnost mudrců z východu – dnešních patronů, jejich odhodlání poznat tajemství tohoto znamení, abychom se jako oni setkali s Bohem.

Zda jsme se opravdu setkali s Bohem, který se zjevil v Ježíši Kristu, poznáme podle toho, jakou cestou životem jdeme. Zda starou pohodlnou vyšlapanou cestou nebo jdeme novou cestou víry, modlitby a zbožnosti. Mudrci z východu se vrátili domů jinou cestou. Toto je velmi důležitá skutečnost: člověk, který se autenticky setkal s Bohem, nevstupujte zpět na starou cestu, jde novým směrem, protože jeho život je obnoven, změněn, obrácen. Vrací se ke své práci, zbožnosti, ke svému náboženství ve „své zemi“, ale podstatně jiným způsobem.

Nový rok 2018

První den nového roku je v liturgii církve oslavována Panna Maria, Boží Rodička, a je to také Světový den modliteb za mír. V dnešní době se mnoho mluví o míru. Víme, že mír je velmi důležitý, je nezbytný, pro klidný a úspěšný život člověka na zemi. Ve světě je mnoho různých organizací, které říkají, že slouží prosazování míru, mnoho různých politických aktivit, jejichž cílem prý je pokoj. A přesto žijeme v nejistotě, ohrožení a mnozí ve válečném stavu. Když se ohlédneme zpátky, uvidíme mnoho aktivit, které nevyšly, nepřinesly mír, ať už v makroúrovni, tedy ve světě, nebo v mikroúrovni, tedy v našem osobním životě. A možná si klademe otázku, zda je dosažení míru vůbec možné.

V dnešním čtení nám Bůh říká, že je to možné, zvláště v mikroúrovni. Především Bůh si přeje mír, chce nám ho dát. V prvním čtení jsme slyšeli text Aronova požehnání, kterým byl žehnán vyvolený národ během různých náboženských obřadů. Zde je především řeč o pokoji: „Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a dopřeje ti pokoje!“ Tento text říká, že pokoj je Boží dar.

Nechceme tomu rozumět. Chceme svůj život prožít svým vlastním způsobem, také máme své představy o pokoji a jak je uvést do života. Boží nabídky nám moc nevyhovují. Bible nám jasně ukazuje, že mír je Boží dar. Člověk nenajde mír, pokud se neobrátí pokorným srdcem k svému Stvořiteli. Opravdový mír nebude zaveden nějakou lidskou dohodou, nějakou stranou nebo nějakou organizací.

Mnoho lidí se angažuje pro mír, protože je to jedno z nejhlubších přání lidského srdce, ale jde o nalezení cesty, na které pokoje dosáhneme.

Když se Ježíš Kristus narodil v Betlémě, pastýři na betlémských pastvinách uslyšeli slova andělů: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi, Bůh v nich má zalíbení.“ Pastýři jdou do Betléma a nachází: „Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí“.

Pastýři se dozvěděli od andělů, že na zem sestoupil mír a vidí chudou rodinu, ve které se narodilo dítě. Touto událostí Bůh ukazuje, jakým způsobem mír přichází na zem a do lidského života. Je to rodina, kde roste láska, rodina, která úplně přijímá skutečnost, v níž se ocitla, a ve které je Bůh na prvním místě. Dítě bylo úplně přijato. Na jedné straně je velká chudoba a na druhé straně srdce, které není dětem zavřeno. V této rodině je lidský život svatý. Dokud potrat bude akceptovaný, svět nepozná mír.

Další podmínkou míru je přijmout situaci, ve které se nacházím, ve kterých mám žít. Maria a Josef neproklínají lidi v Betlémě, že pro ně neměli místo. Úplně jim odpustili. Když ztratím práci, když se podmínky mého života zhorší, kolik špatných slov vychází z mých úst, kolik posuzování, proklínání a podobně. Svatý Pavel říká, že umí žít za všech okolností, zvládl všechny životní podmínky, život v nadbytku i v chudobě. Poznal obojí.

Mezi Marií a Josefem byla velká láska, schopnost navzájem si pomáhat. Prostředky byly velmi skromné, ale nezmizela jejich schopnost pozitivního pohledu na život a vzájemná pomoc. Nezatěžovali se vzájemnými stížnostmi na problémy, hořekováním a podobně. Svět nedojde pokoje, pokud nebudeme schopni budovat mír v našich rodinách. Člověk, který nedokáže vybudovat mír mezi svými blízkými, není schopen budovat mír v širším okruhu.

Pastýři, když našli Marii, Josefa a dítě ležící v jeslích, zakusili současně opravdový mír. Tato velmi chudá rodina, ve které proudila opravdová vzájemná láska, dála světu mír. Tato rodina, manželství Josefa a Marie, vyzařovala jedinečnou atmosféru úplného míru, protože plně přijala dítě, které Maria porodila.

Osmého dne dali dítěti jméno Ježíš. Díky tomuto Dítěti, díky tomu, že toto Dítě bylo z celého srdce přijaté Marií a Josefem, díky otevřenosti tomuto Dítěti vstoupil mír do vztahu mezi Marii a Josefa a zůstal v jejich rodině. Toto Dítě velmi narušilo jejich životní plány, stalo se příčinou odmítnutí příbuznými, a proto se narodilo ve chlévě. Maria a Josef prožili šok, potíže s přijetím tohoto Dítěte Navzdory obtížím, které narození Ježíše přineslo, bylo toto Dítě úplně přijaté a díky tomu Maria a Josef zůstali proniknuti pokojem. Ježíš zrozený z Marie přináší nový pohled na všechno, co se děje v našich životech, na všechny těžké věci, kterým musíme čelit. Ježíš narozený z Panny Marie, je knížetem a dárcem pokoje.

Pokoj nezískáme naší prozíravostí, našim úsilím, ale přijetím Ježíše do svého srdce; je to upřímná prosba: Ježíši, učiň si v mém srdci svůj domov! Potřebujeme stejnou otevřenost srdce k přijetí Ježíše, jakou nacházíme u Marie a Josefa.

Rodiny, které dávají Ježíši přednost, nejdůležitější místo ve svém manželském životě, jsou také místy, kde se objevuje pokoj, který vychází do světa. Svět, aby byl proniknut pokojem, potřebuje věřící rodiny, pro které je Ježíš nejdůležitější. Řeč o míru bez Ježíše je velkou iluzí, důsledkem které jsou velké tragédie v životech lidí a v dějinách světa. Opravdový pokoj přichází jen s Ježíšem.