24.11.2016 čtvrtek 34.týdne v mezidobí

Lk 21, 20 – 28

V dnešním evangeliu Ježíš předpovídá zničení Jeruzaléma. K této tragédii došlo v sedmdesátých letech po Kristu. Pak Ježíš mluví o událostech předcházejících konci světa. Když se blíží nějaký konec, předcházejí ho vždycky nějaká znamení. Konec našeho života, kterým je fyzická smrt, předcházejí různá onemocnění, stárnutí těla a podobně. Mnohým životním tragédiím můžeme uniknout, zachránit se před nimi. Podobně jako obyvatelé Jeruzaléma, kteří mohli z města uprchnout, nebo do něj nevstoupit, když se blížilo římské vojsko. Jozef Flavius píše, že Bůh přímo před tragickým zničením Jeruzaléma dával v Jeruzalémském chrámě velmi jasné znamení, aby obyvatelé prchali z města.

Ale jsou i události, ze kterých se nedá uniknout, například naše fyzická smrt. Možná se ptáme, zda má člověk vůbec možnost unikat tragédiím

Dnešní evangelium na tuto otázku odpovídá: „Až to začne, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení“. To znamená, že Bůh na vše, co se děje v našich životech, má dobrou odpověď. Bůh nás nenechá napospas zlu. Na cestách našeho života Ježíš Kristus stojí při nás, a je zvláště přítomný ve svátostech církve.

Když jsme konfrontováni s obtížnými situacemi, Ježíš nám neustále nabízí svou pomoc. Dává nám moudrost svého slova, přítomnost Ducha svatého – této třetí osoby Nejsvětější Trojice. Ve svátosti pomazání nemocných posiluje tělo a duši a uzdravuje. V posledních hodinách našeho života je Ježíš přítomný a ve Viatiku poskytuje své Tělo a Krev jako posilu na cestu do věčnosti.

Na tragédii naší věčné záhuby, věčné smrti, kterou přivoláváme svým hříchem, Ježíš odpovídá svátostí smíření, kde ústy kněze dává dar rozhřešení, úplně zničí moc hříchu i jeho následků.

To, co potřebujeme, je osobní víra v Boží prozřetelnost, důvěra v Boží milosrdenství a odvaha se úplně svěřit do Boží peče a poslušně kráčet cestou, kterou nám Bůh nabízí.