26.7.2016 úterý 17.týdne v mezidobí

Mt 13, 36 – 43

Dnešní podobenství o pšenici a plevelu obsahuje několik důležitých informací o církvi, o křesťanství. Ježíš v tomto podobenstvím nemluví o lidech ve světě, ale o křesťanech, to je o těch, kteří se stali občany Božího království.

Naslouchání Božímu slovu a přijetí jeho obsahu přivádí člověka do prostoru Boží vlády, Boží moci. Předchozí kapitoly evangelia mluvily o hlásání Božího slova. Ježíš hlásané slovo evangelia srovnával s rozséváním obilí do půdy. Říkal, že pouze jedna čtvrtina posluchačů evangelia je schopna přijmout Boží slovo skutečně, takže to slovo může přinést dobrou úrodu, to znamená opravdový prospěch v lidském životě.

Ježíš slova dnešního evangelia směřuje právě na tuto jednu čtvrtinu, a varuje před nebezpečím ztráty tohoto dobra, které bylo zaseto do jejich srdcí. Dobro zaseté do lidského srdce je stále ohrožené působením zlého ducha. Zlý duch trvale číhá, aby mohl do lidského srdce zaset zlo.

Člověk, který se postavil na stranu evangelia, přijal ve křtu přítomnost Ducha svatého a pak najednou svými ústy hlásá názory, které jsou v rozporu s Bohem, začíná jednat v rozporu s Božími přikázáními, odchází od Boha a staví se na stranu zlého.

Slovo evangelia je pravdou, je to největší dobro, které člověk může získat. Je velikým neštěstím, když člověk odmítá dobro a volí si zlo. Je tragické, když krásně rostoucí obilí, přehluší plevel.

Myslím si, že textem dnešního evangelia nás Ježíš volá k pozornosti v dodržování jednoty našeho jednání s Božím slovem. Varuje před následky odmítnutí Boží moudrosti a přijetí návrhů zlého ducha. Ježíš nechce, aby se náš život stal polem, které je zarostlé plevelem.