26.7.2017 středa, 16.týden v mezidobí

Ex 16, 1 – 5. 9 – 15; Mt 13, 1 – 9

Dnešní první čtení popisuje situaci, ve které se nacházel vyvolený národ na poušti několik týdnů po odchodu z Egypta. Tento odchod byl doprovázen velkými divy a zázraky. Židé zažívali velkou Boží moc, byli očitými svědky Boží všemohoucnosti. Minulo několik týdnů a začínají se objevovat denní životní obtíže, začíná něco chybět. Ve výše uvedeném biblickém textu není zmínka o nějaké katastrofě, začíná se nedostávat chléb a voda. Je zřejmé, že na poušti je těžké vyřešit tento problém. Židé na vzniklý problém reagovali urážkami Boha, obviňováním a reptáním.

Někde hluboko v našich srdcích je zakořeněné přesvědčení, že odpovědnost za zlo a utrpení, které zažíváme, nese Bůh. Jsme přesvědčeni, že Bůh nám dává kříže, sesílá nemoci, utrpení a trestá nás.

Nejsme schopni pochopit, že zdrojem zla, utrpení, nemocí a jiných životných problémů není Bůh, ale hřích a já se svou hloupostí a lehkomyslností, s níž koketuji s pokušeními, a nekriticky vstupuji do osobního hříchu.

Důsledkem dědičného a osobního hříchu je život plný trní, bodláčí, pláče, zneužívajících vztahů, dokonce i mezi blízkými.

Obrazem tohoto našeho velmi těžkého života bylo egyptské otroctví vyvoleného lidu. Bůh se rozhodl přijít na pomoc národu zotročenému prací a utrpením, týranému vražděním chlapců. A tento národ, osvobozený velkou Boží mocí, si za několik týdnů už nic nepamatuje. Začíná obviňovat Boha za běžnou nouzi, začíná proti němu reptat.

Obraz odchodu vyvoleného národa z Egypta a putování pouští, ukazuje, že dokud žijeme v těle, nebudeme odděleni od tohoto světa. Často si myslíme, že když jsme křesťané, Bůh nás musí ochránit od všeho utrpení a zla, které přináší svět. Jsme přesvědčení, že budeme ušetřeni každé nemoci, každé bolesti a každého problému. Tento předsudek přináší veliké zklamání z Boha. Poušť, kterou procházel vyvolený národ po odchodu z Egypta, se stala místem různých zkoušek, stejně jako náš život. Je naivní si myslet, že žádnou životní bouři nezažiji. Bouře patří k běžným jevům v přírodě, byly, jsou a budou, také v našich životech.

Bůh v Egyptě ukázal vyvolenému lidu, že může vyřešit každý problém, že u Něj není nic nemožného. Po několika týdnech na poušti se objevily nové problémy, kterým Izraelité museli čelit. Velmi rychle zapomněli na Boží moc, začali reptat a urážet Boha.

Dnešní evangelium přináší podobenství o rozsévači, který seje zrno do různé půdy. Obilí je obraz pro Boží požehnání a pomoc. Podobenství říká, že obilí je vždy dobré, ale problém je v půdě.

Boží pomoc je vždy účinná, pouze půda našeho srdce tuto pomoc blokuje a tím vytváří obtíže.

Zeptejme se sami sebe, zde se na Boha nezlobíme za problémy, úzkosti a nemoci, které nás potkávají. Zeptejme se, zda skutečně věříme v Boha, který je dobrý a chce nám vždy pomoci.