27.10.2016 čtvrtek 30. týdne v mezidobí

Lk 13, 31 – 35

Ježíš dostal informaci, že ho Herodes chce zabít. Tato ohrožující zpráva Ježíše nezastavila v jeho činnosti, v hlásání Božího království. Ježíšův postoj k hrozícímu nebezpečí je jiný, než náš. My v ohrožení svého života nebo ohrožení našich blízkých zapomínáme na své povinnosti, ztrácíme zájem o to, co v té chvíli děláme. Ztrácíme hlavu a jednáme mnohdy nezodpovědně.

Odkud pochází Ježíšův vnitřní klid a mír?

Ježíš si je zcela vědom svého poslání, svého životního úkolu. Ježíš věří v Boží prozřetelnost. Chápe, co to slovo znamená. Nedávno jsem se zeptal poměrně velké skupiny mladých lidi, zda vědí, co znamená slovo prozřetelnost. Neznali přesný význam. Prozřetelnost je jednou z nejdůležitějších vlastností Boha. Bůh není ten, který na nás zapomněl, který o nás nemá zájem. Ježíš učil, že Bůh je Otec člověka, sám touto pravdou žil. V dnešním evangeliu Ježíš použil obraz kvočny, která shromažďuje kuřátka pod svá křídla, aby byla chráněna před každým nebezpečím.

Bůh se chce starat o naše životy, chce o nás pečovat. Ježíš vyčítá obyvatelům Jeruzaléma, že tuto božskou ochranu odmítli a tím otevřeli bránu tragickým událostem. Za nějaký čas v Jeruzalémě nezůstal kámen na kameni.

Vyznáním víry v Ježíše, že je náš osobní Pán a Spasitel otevíráme naše životy Boží prozřetelnosti, umožňujeme Bohu, aby se o nás staral, aby nás chránil před zlem. Tímto vyznáním uznáváme, že Ježíš je tento Požehnaný, který k nám přichází ve jménu Božím, jako jediný Prostředník mezi námi a Bohem, aby k nám Boží milost mohla přijít. Víra v Ježíše jako našeho osobního Spasitele přináší mír do našich srdcí, způsobuje, že se přestáváme bát zlých zpráv.