3.12.2017, 1.neděle adventní

Iz 63, 16b – 17. 19b; 64, 2b – 7; 1 Kor 1, 3 – 9; Mk 13, 33 – 27

Dnešní neděle je první neděle adventní, v církvi začíná nový liturgický rok. Na začátku nového liturgického roku nás evangelium vyzývá k pozornosti, k bdění: Ježíš řekl svým učedníkům: „Dejte si pozor, bděte, protože nevíte, kdy přijde poslední den.“

Svou přítomností zde v kostele na Eucharistii, vyjadřujeme skutečnost, že jsme Ježíšovi učedníci. A to znamená, že také nám Ježíš říká, abychom pozorně bděli. Můžeme se ptát: na co máme dávat pozor, a proč máme bdít? Ježíš říká, abychom nepromeškali čas Božího navštívení, abychom nezaspali poslední den, čas návratu Páně, který se blíží.

V původním řeckém textu evangelia je čas vyjádřen slovem KAIROS. Toto slovo znamená čas, ve kterém Bůh přichází, aby jednal. Kairos je Boží čas, čas spásy, čas milosti, je to také čas boje pravdy se lží, dobra se zlem. Tento zvláštní čas Božího působení v lidském životě již trvá.

Příchodem Ježíše na svět začal lidem čas milosti a spásy. Pro nás se tento čas začal okamžikem přijetí svátosti křtu.

V prvním čtení prorok Izaiáš zvolal: „Kéž bys protrhl nebe a sestoupil!“ Nyní tuto výzvu nemusíme opakovat, protože Bůh již sestoupil, stal se v Ježíši Kristu jedním z nás, je nám dostupný. Svatý Pavel v druhém listu Korinťanům opakuje slova proroka Izaiáše: „V příhodnou chvíli jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem tě podpořil“ a pak dodává: „Hle nyní je ta příhodná chvíle, hle nyní je ten čas spásy“. Je však důležité, abychom tento čas poznali, aby se pro nás stal aktuální.

Tento kairos – čas milosti, čas spásy je popsán v prvním čtení těmito slovy: „Od věků nikdo neslyšel, k sluchu nikomu neproniklo, oko nespatřilo, že by nějaký bůh, mimo tebe, jednal tak s těmi, kdo v tebe doufají“. A svatý. Pavel ve druhém čtení píše: „Neustále za vás děkuji svému Bohu pro Boží milost, která vám byla dána v Kristu Ježíši. Neboť v něm jste v každém ohledu získali bohatství všeho druhu, jak v nauce, tak v poznání. Vždyť přece svědectví o Kristu bylo u vás jako pravé dokázáno, takže nejste pozadu v žádném Božím daru“.

Kairos – tento zvláštní čas milosti, doba Božího jednání, je pozitivní realitou, která nás může učinit opravdu šťastnými, která nám zprostředkuje bezpečí. Toto mohu prožívat, pokud budu prozíravý a bdělý, jak upozorňuje Ježíš v dnešním evangeliu. Vyvstává otázka, co znamená být prozíravý, jak mám bdít.

Ježíš dále vysvětluje: „Je to podobné jako s člověkem, který se vydal na cesty. Odešel z domu, dal svým služebníkům plnou moc, každému jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl“. Bůh nám dal svět, dal nám život, dal nám církev. A dal nám svobodu. Předal nám starost o všechno. Stali jsme se správci. Každý z nás má ve světě a v církvi, určené místo, každý z nás dostal konkrétní povolání, to znamená svůj díl práce: mám být takovým mužem, takovou ženou, babičkou dědečkem, sousedem, mám takové zaměstnání, a podobně. Ve své roli jsem nenahraditelný. Nadto mám i v církvi určený úkol, který mám splnit, například ministrovat, zpívat ve sboru, modlit se růženec a podobně. Bůh od každého očekává členství v nějaké pastorační aktivitě.

Pozornost a bdění, ke kterému nás Ježíš vyzývá, není nic jiného, než rozhodnutí být věrný svému životnímu povolání, povinnostem, které jsem na sebe vzal, věrnost daným slovům a také aktivní účast na pastoračních aktivitách, které nám církev připravuje.

Při této angažovanosti si musím být neustále vědom nutnosti Boží pomoci a spolupráce s Boží milostí. A je to právě pochopení tohoto kaira, času, kdy nás Bůh navštěvuje.

Prorok Izaiáš to komentuje: „A přece, Hospodine, ty jsi náš otec! My hlína jsme – ty jsi nás hnětl, dílo tvé ruky jsme všichni!“

Bdění a pozornost zahrnuje odpovědný přístup k životu: Chci být v pořádku, nechci dělat šmejdy. Chci být spravedlivý, upřímný, solidní, chci být opravdu lidský.

Ale také vím, že to sám neudělám, proto čekám na milost, to je na pomoc Ježíše Krista. Jsem si jistý, že mi Bůh ve své lásce dá vytrvat až do konce, takže budu bez úhony v onen poslední den, kdy Ježíš Kristus příjde se svými svatými a uvede mě do svého společenství na celou věčnost.