6.11.2017, pondělí, Vzpomínka na zemřelé augustiniány

Vzpomínka na zemřelé augustiniány 6. 11. 2017

Když vzpomínáme na zemřelé, když se za ně modlíme, současně přemýšlíme i o smrti. Přestože jsme křesťané, smrt je pro nás problém. Neumíme se s ní srovnat, stále nás děsí. Svatý Pavel nás v dopisu Soluňanům kárá, že křesťané nesmí truchlit tak jako ostatní, kteří nemají naději. Na stránkách Nového zákona, zvláště v dopisech svatého Pavla, je mnoho textů, které vysvětlují podstatu smrti ve vztahu k Ježíši Kristu. My křesťané věříme ve vzkříšení mrtvých. To znamená, že si máme být jisti životem, který je věčný. V prvním dopisu Korinťanům nás svatý Pavel učí: „Jako totiž pro spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak pro svoje spojení s Kristem budou všichni povoláni k životu“.

Naše tělo, celý náš život se svátostí křtu spojil s tělem a celým životem Ježíše Krista. Křest nás, naše tělo, spojil s Ježíšovou smrtí a zmrtvýchvstáním. Skrze ponoření do křestní vody jsme zároveň byli ponořeni do Ježíšovy smrti. A vynořením z vody jsme byli připojeni do Ježíšova zmrtvýchvstalého těla. A tato skutečnost nového života, který nám byl dán svátostí křtu, se potvrzuje pokaždé, když přijímáme svaté přijímání. V eucharistii máme jednoznačnou záruku věčného života: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný“. V tomto Ježíšově výroku se neříká, že věčnost můžeme získat, ale že ji máme, když přijímáme svaté přijímání s vírou.

Svatý Pavel říká, že Bůh všechno podřídil Ježíši Kristu. Událostí Ježíšova zmrtvýchvstání začala Ježíšova vláda. Bůh postupně všechno pokládá pod nohy Ježíše. Poslední skutečnost, kterou Bůh podřídí Ježíši, bude smrt.

V modlitbě preface se církev s vírou modlí: „Nevyhnutelnost smrti nás sice skličuje, ale utěšuje nás zaslíbení věčného života: vždyť život těch, kdo v tebe věří, nezaniká, ale ve smrti se naplňuje, a když se rozpadne naše pozemské obydlí, dostaneme u tebe domov věčný“.

Bůh, který je Bohem živých, ne mrtvých, nám připravil místo po své pravici. Když uvěříme Božím přislíbením, Boží touze prodlévat s námi po celou věčnost a Duch svatý skrze svatost našeho života vzkřísí naše smrtelná těla k životu ve společenství s Bohem, zažijeme úžasnou Boží pohostinnost: Přepáše se, pozve nás ke stolu, bude chodit od jednoho k druhému a obsluhovat nás.