Farní ohlášky 14. ledna 2018

  1. neděle v liturgickém mezidobí

Pastorační aktivity a události v naší farnosti:

  • V úterý 16. ledna – v 16:00 hod. zveme rodiče s předškolními dětmi
    na katechezi spojenou s výtvarnými technikami a zpěvem do farní kavárny;

ve 20:00 hod. bude setkání pro mládež v učebně opatství.

  • Ve středu 17. ledna – památka sv. Antonína, opata

v 19:00 hod. setkání biřmovanců v sále v 1. patře opatství.

  • Ve čtvrtek 18. ledna – památka Panny Marie, Matky jednoty křesťanů;

dopoledne v 9:30 hod. bude v učebně opatství setkání Kulihrášků – maminek s malými dětmi;

v 19:00 hod. bude v učebně opatství setkání nad Biblí pro dospělé.

  • V pátek 19. ledna – v 19:00 hod. bude v sále v 1. patře opatství setkání mládeže nad Božím slovem.
  • Zkoušky sborů a výuka náboženství budou podle obvyklého rozvrhu. Připomínáme modlitbu růžence ve všední dny, půl hodiny před mší svatou. Vezměte si tuto připomínku k srdci a rozšiřte řady modlitebníků.
  • Další setkání v rámci cyklu Večery na Starém Brně se koná příští neděli
    ledna v 18:00 hod. v kapitulní síni opatství. MUDr. Zdeněk Hartl bude mít přednášku na téma: Cesty za světovými náboženstvími s prezentací náboženských předmětů křesťanství a judaismu. Hrou na klavír doprovodí Vojtěch Potáček.
  • Děkujeme farníkům za pomoc při úklidu baziliky minulou středu.

Otec Wit a komunita augustiniánů vám přeje hojné Boží požehnání
a vyprošuje vám pomoc a péči Panny Marie Svatotomské.

Farní ohlášky 7. ledna 2018

Neděle – Slavnost Zjevení Páně – Tří králů

Pastorační aktivity a události v naší farnosti:

  • Dnes slavíme slavnost Zjevení Páně, na závěr každé mše svaté bude požehnána voda, křída a kadidlo. Každý si může od oltáře odnést sáček s požehnanou křídou a kadidlem. Křídou si označte dveře písmeny požehnání a letopočtem: K + M + B 2018. Je to prosba: Kriste, žehnej v tomto roce náš domov. Kadidlo zapalujeme jako znamení modlitby.
  • V pondělí 8. ledna slavíme svátek Křtu Páně. Mše svatá bude v 18:00 hod. Tímto svátkem končí vánoční doba.
  • V úterý 9. ledna – v 16:00 hod. zveme rodiče s předškolními dětmi na katechezi spojenou s výtvarnými technikami a zpěvem do farní kavárny;  ve 20:00 hod. bude setkání pro mládež v učebně opatství.
  • Ve středu 10. ledna – po večerní mši svaté bude úklid baziliky, prosíme farníky o pomoc;v 19:00 hod. setkání biřmovanců v sále v 1. patře.
  • Ve čtvrtek 11. ledna dopoledne v 9:30 hod. bude v učebně opatství setkání Kulihrášků – maminek s malými dětmi; v 19:00 hod. bude v učebně opatství setkání nad Biblí pro dospělé.
  • V pátek 12. ledna – v 19:00 hod. bude v sále v 1. patře setkání pro mládež nad Božím slovem.
  • Zkoušky sborů a výuka náboženství budou podle obvyklého rozvrhu. Připomínáme modlitbu růžence ve všední dny, půl hodiny před mší svatou. Vezměte si tuto připomínku k srdci a rozšiřte řady modlitebníků.

 

Otec Wit a komunita augustiniánů vám přeje hojné Boží požehnání v tomto týdnu i v celém novém roce a vyprošuje vám pomoc a péči Panny Marie Svatotomské.

Tři králové 2018

Dnešní slavnost Zjevení Páně, obvykle známá jako Tří králů, je oslavou základní pravdy, že Bůh se ukázal člověku, aby se s ním setkal. Bůh nechce být nepřístupným tajemstvím, ale chce, aby ho člověk poznal, měl s ním osobní zkušenost. Bůh touží po důvěrném setkání. Proto se vždy setkává s člověkem tak, aby ho nezdrtila Boží nesmírnost, netlačila Boží velikost. Proto přichází jako malé bezbranné Dítě, proto se zjevuje v chudobě betlémské jeskyně, proto na něj ukazuje hvězda.

Vittorio Messori v jedné ze svých knih uvedl: „Bůh Ježíše Krista dal dostatečné světlo těm, kteří chtějí věřit, ale nechal dostatek stínu pro ty, kteří věřit nechtějí.“ A podobně mluví Blaise Pascal: „Bůh se ukazuje těm, kteří ho hledají celým svým srdcem, a zůstává skrytý těm, kteří od něho celým srdcem utíkají.“

Bůh mě stvořil jako člověka svobodného a nechce mi svobodu v žádném případě vzít. Bůh mě nenutí, abych cokoliv udělal. Dává mi své Slovo, které se stalo tělem v Ježíši z Nazareta. Zjevuje se jako bezbranné Dítě, v dospělosti jako hlasatel lásky a odpuštění. Svým příchodem nechce nikoho vyděsit, ohrozit, pokud se na nás obrací, činí to velmi něžně. Dává se poznat skrze znamení, prostřednictvím nepřímých důkazů.

Kdyby přišel v síle a moci, sestoupil z mraků, byli bychom přitlačeni ke zdi, přinuceni ho s jeho zákonem přijmout. A to by byl konec naší svobody a zároveň víry. Víra by se stala povinností a ne setkáním, nebyla by už prostorem důvěry, budování přátelství. Bůh nás neoslepuje svým bytím, ale zanechává stopy a znamení, protože jen tímto způsobem může stavět vztah, založený na svobodě, nikoliv na vynucené závislosti.

V dnešním evangeliu církev čte o mudrcích z východu. Můžeme říci, že byli opravdu moudrými lidmi, protože v poměrně dvojznačném znamení uviděli hloubku Božího poselství, našli k Bohu cestu. Nepochybně toto znamení na nebi vidělo mnoho dalších lidí, ale nezaujalo je, nechali je bez povšimnutí. Dnešní svátek nám říká, že máme být moudří, že máme slyšet Boha, který mluví, i když zahaleně, ale můžeme tomu porozumět.

Abraham Heschel řekl: „Bůh stále nemlčí, a člověk není vždy slepý“. Také v knize proroka Izaiáše Bůh mluví velmi jasně: „Já jsem Pán, jiného není. Nemluvil jsem potají v  koutku bezvýznamné země, neřekl jsem Jakubovu rodu: Hledejte mě v chaosu!“ Takže existuje možnost na zemi Boha poznat. Bůh se může člověku odhalit a nejen může, ale také chce. Bůh nechce být neznámým Bohem. Bůh dává ve světě i v našich životech mnoho znamení, prostřednictvím kterých nás chce k sobě přivést, abychom poznali: Bůh je, potkal jsem ho.

Znamení, která Bůh klade na naši cestu, pro nás nejsou vždy jasná a čitelná, stejně jako znamení na nebi, které uviděli mudrci z východu. Ale toto znamení je vnitřně zaujalo, začali se o ně zajímat, byli fascinováni, nevěděli přesně, co znamená, na koho ukazuje, ale riskovali hledání. Opakuji: dostáváme tolik stínu, abychom našli důvody v Boha nevěřit, ale paradoxně stejný dostatek světla, abychom uvěřit mohli. Taková je skutečnost, ve které žijeme. Potřebujeme rozhodnost mudrců z východu – dnešních patronů, jejich odhodlání poznat tajemství tohoto znamení, abychom se jako oni setkali s Bohem.

Zda jsme se opravdu setkali s Bohem, který se zjevil v Ježíši Kristu, poznáme podle toho, jakou cestou životem jdeme. Zda starou pohodlnou vyšlapanou cestou nebo jdeme novou cestou víry, modlitby a zbožnosti. Mudrci z východu se vrátili domů jinou cestou. Toto je velmi důležitá skutečnost: člověk, který se autenticky setkal s Bohem, nevstupujte zpět na starou cestu, jde novým směrem, protože jeho život je obnoven, změněn, obrácen. Vrací se ke své práci, zbožnosti, ke svému náboženství ve „své zemi“, ale podstatně jiným způsobem.

Nový rok 2018

První den nového roku je v liturgii církve oslavována Panna Maria, Boží Rodička, a je to také Světový den modliteb za mír. V dnešní době se mnoho mluví o míru. Víme, že mír je velmi důležitý, je nezbytný, pro klidný a úspěšný život člověka na zemi. Ve světě je mnoho různých organizací, které říkají, že slouží prosazování míru, mnoho různých politických aktivit, jejichž cílem prý je pokoj. A přesto žijeme v nejistotě, ohrožení a mnozí ve válečném stavu. Když se ohlédneme zpátky, uvidíme mnoho aktivit, které nevyšly, nepřinesly mír, ať už v makroúrovni, tedy ve světě, nebo v mikroúrovni, tedy v našem osobním životě. A možná si klademe otázku, zda je dosažení míru vůbec možné.

V dnešním čtení nám Bůh říká, že je to možné, zvláště v mikroúrovni. Především Bůh si přeje mír, chce nám ho dát. V prvním čtení jsme slyšeli text Aronova požehnání, kterým byl žehnán vyvolený národ během různých náboženských obřadů. Zde je především řeč o pokoji: „Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a dopřeje ti pokoje!“ Tento text říká, že pokoj je Boží dar.

Nechceme tomu rozumět. Chceme svůj život prožít svým vlastním způsobem, také máme své představy o pokoji a jak je uvést do života. Boží nabídky nám moc nevyhovují. Bible nám jasně ukazuje, že mír je Boží dar. Člověk nenajde mír, pokud se neobrátí pokorným srdcem k svému Stvořiteli. Opravdový mír nebude zaveden nějakou lidskou dohodou, nějakou stranou nebo nějakou organizací.

Mnoho lidí se angažuje pro mír, protože je to jedno z nejhlubších přání lidského srdce, ale jde o nalezení cesty, na které pokoje dosáhneme.

Když se Ježíš Kristus narodil v Betlémě, pastýři na betlémských pastvinách uslyšeli slova andělů: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi, Bůh v nich má zalíbení.“ Pastýři jdou do Betléma a nachází: „Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí“.

Pastýři se dozvěděli od andělů, že na zem sestoupil mír a vidí chudou rodinu, ve které se narodilo dítě. Touto událostí Bůh ukazuje, jakým způsobem mír přichází na zem a do lidského života. Je to rodina, kde roste láska, rodina, která úplně přijímá skutečnost, v níž se ocitla, a ve které je Bůh na prvním místě. Dítě bylo úplně přijato. Na jedné straně je velká chudoba a na druhé straně srdce, které není dětem zavřeno. V této rodině je lidský život svatý. Dokud potrat bude akceptovaný, svět nepozná mír.

Další podmínkou míru je přijmout situaci, ve které se nacházím, ve kterých mám žít. Maria a Josef neproklínají lidi v Betlémě, že pro ně neměli místo. Úplně jim odpustili. Když ztratím práci, když se podmínky mého života zhorší, kolik špatných slov vychází z mých úst, kolik posuzování, proklínání a podobně. Svatý Pavel říká, že umí žít za všech okolností, zvládl všechny životní podmínky, život v nadbytku i v chudobě. Poznal obojí.

Mezi Marií a Josefem byla velká láska, schopnost navzájem si pomáhat. Prostředky byly velmi skromné, ale nezmizela jejich schopnost pozitivního pohledu na život a vzájemná pomoc. Nezatěžovali se vzájemnými stížnostmi na problémy, hořekováním a podobně. Svět nedojde pokoje, pokud nebudeme schopni budovat mír v našich rodinách. Člověk, který nedokáže vybudovat mír mezi svými blízkými, není schopen budovat mír v širším okruhu.

Pastýři, když našli Marii, Josefa a dítě ležící v jeslích, zakusili současně opravdový mír. Tato velmi chudá rodina, ve které proudila opravdová vzájemná láska, dála světu mír. Tato rodina, manželství Josefa a Marie, vyzařovala jedinečnou atmosféru úplného míru, protože plně přijala dítě, které Maria porodila.

Osmého dne dali dítěti jméno Ježíš. Díky tomuto Dítěti, díky tomu, že toto Dítě bylo z celého srdce přijaté Marií a Josefem, díky otevřenosti tomuto Dítěti vstoupil mír do vztahu mezi Marii a Josefa a zůstal v jejich rodině. Toto Dítě velmi narušilo jejich životní plány, stalo se příčinou odmítnutí příbuznými, a proto se narodilo ve chlévě. Maria a Josef prožili šok, potíže s přijetím tohoto Dítěte Navzdory obtížím, které narození Ježíše přineslo, bylo toto Dítě úplně přijaté a díky tomu Maria a Josef zůstali proniknuti pokojem. Ježíš zrozený z Marie přináší nový pohled na všechno, co se děje v našich životech, na všechny těžké věci, kterým musíme čelit. Ježíš narozený z Panny Marie, je knížetem a dárcem pokoje.

Pokoj nezískáme naší prozíravostí, našim úsilím, ale přijetím Ježíše do svého srdce; je to upřímná prosba: Ježíši, učiň si v mém srdci svůj domov! Potřebujeme stejnou otevřenost srdce k přijetí Ježíše, jakou nacházíme u Marie a Josefa.

Rodiny, které dávají Ježíši přednost, nejdůležitější místo ve svém manželském životě, jsou také místy, kde se objevuje pokoj, který vychází do světa. Svět, aby byl proniknut pokojem, potřebuje věřící rodiny, pro které je Ježíš nejdůležitější. Řeč o míru bez Ježíše je velkou iluzí, důsledkem které jsou velké tragédie v životech lidí a v dějinách světa. Opravdový pokoj přichází jen s Ježíšem.

Farní ohlášky 31. prosince 2017

Neděle – svátek Svaté rodiny, Ježíše, Marie a Josefa

Pastorační aktivity a události v naší farnosti:

  • Dnes končí rok 2017. V 16:00 hod. bude sloužena mše svatá na poděkování
    za milosti a Boží pomoc v uplynulém roce. Ve 22:30 hod. bude bazilika otevřena k adoraci a modlitbě. Zveme všechny farníky, kteří se chtějí rozloučit se starým rokem v Boží přítomnosti a vyprosit si milosti pro nastávající rok 2018.
  • V pondělí 1. ledna, první den nového roku – slavnost Matky Boží, Panny Marie. Mše svaté budou v 9:00 + 11:00 + 18:00 hod. Ranní mše svatá nebude.
  • V úterý 2. ledna – památka sv. Basila Velikého a sv. Řehoře Naziánského, biskupů a učitelů církve. Večer ve 20:00 hod. bude setkání pro mládež v učebně opatství.
  • Ve středu 3. ledna – památka Nejsvětějšího jména Ježíš.
  • Ve čtvrtek 4. ledna dopoledne v 9:30 hod. bude v učebně opatství setkání maminek s malými dětmi. Večer v 19:00 hod. bude v učebně opatství setkání nad Biblí pro dospělé.
  • V pátek 5. ledna – 1. pátek v měsíci – zpovídá se již od 17:00 hod. Večer v 19:00 hod. bude v učebně v 1. patře setkání pro mládež nad Božím slovem.
  • V sobotu 6. ledna – 1. sobota v měsíci. Připomínáme si výročí úmrtí Gregora Johanna Mendela. V 10:00 hod. bude na Centrálním hřbitově u jeho hrobu modlitba a položení věnců. V 18:00 hod. bude tradiční poutní mše svatá s pobožností k Panně Marii Svatotomské a modlitba za Gregora Johanna Mendela.
  • Příští neděli 7. ledna bude slavnost Zjevení Páně. Během mší svatých bude žehnána voda, kadidlo a křída. Na mši svaté v 11:00 hod. bude tradiční katecheze pro děti v Křížové kapli. Tyto katecheze budou pravidelně 1. + 3. neděli v měsíci. Prosíme rodiče, aby děti na začátku mše svaté do Křížové kaple přivedli.
  • Děkujeme všem, kteří jste přispěli k důstojnému slavení svátků narození Ježíše Krista. Děkujeme za pomoc při výzdobě a úklidu baziliky, ministrantům
    za službu u oltáře, sborům a varhaníkům za krásný zpěv a hudbu.

Otec Wit a komunita augustiniánů se s vámi modlí za hojné Boží požehnaní do nového roku a vyprošuje vám pomoc a péči Panny Marie Svatotomské.

Neděle – Svátek Svaté rodiny 2017

Lk 2, 22 – 40
První neděli po Vánocích církev oslavuje svátek Svaté rodiny, Ježíše, Marii a Josefa. Církev tímto svátkem chce zdůraznit, že novorozené dítě, aby se bylo schopno správně rozvíjet, aby dosáhlo své plnosti, potřebuje dobrou rodinu. Také Ježíš by nebyl, kým je, kdyby neměl takovou matku a takového otce; kdyby neměl Marii a Josefa. Dítě potřebuje dobré a moudré rodiče, aby zdravě a normálně zrálo, aby se stalo dospělým člověkem a aby jeho jedinečnost zazářila svou krásou a velikostí jeho lidství.
Aby se otec a matka stali skutečně rodiči svého dítěte, musí se nejprve stát opravdu manželem a manželkou. Což, jak víme, není tak jednoduché. Nejsme zbaveni opory, výborných vzorů. Nejkrásnějším, perfektním vzorem pro manžele a rodiče jsou Josef a Maria. Myslím si, že stojí za to, abychom se pozorně podívali na tento model manželství.
Velmi stručně, ale výstižně máme popsány vlastnosti Josefa jako manžela Marie. Evangelista Matouš o něm píše: „Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě“. Josef nechtěl Marii žádným způsobem ublížit. Jeho chování bylo dobré v plném slova smyslu. O Marii víme, že byla pokornou služebnicí. Víme, že spěchala sloužit své příbuzné Alžbětě, protože věděla, že potřebuje její pomoc. A stejná byla i v manželství s Josefem. Jde o zásadu, o které svatý Pavel píše v dopise Kolosanům: „Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní, projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má – li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy. A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorníkem dokonalosti. Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj… Buďte vděční“.
V našich manželstvích je tolik vzájemného hněvu, tvrdohlavosti, neodpuštění, podezíravosti a nedůvěry. Hledáme pohodlí jen pro sebe, naplnění vlastních přání, vše chceme mít podle sebe.
Jak můžeme dozrát k postoji spravedlnosti, zralosti člověka, který opravdu druhým slouží?
O Marii a Josefovi je řečeno, že činili všechno, jak je psáno v Zákoně Páně, že jednali věrně podle Boží moudrosti, podle Božích přikázání.
Mám vůbec vůli poznávat zákon Páně, chci poznat Boží pravidla, toužím poznat Bibli? Čtu pravidelně Písmo svaté, a snažím se žít v souladu s Božími přikázáními? Řídím své chování podle těchto zásad, které nacházím v Písmu svatém?
Svatý Pavel v dopise Kolosanům píše: „Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S vděčností zpívejte Bohu z celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně“. Jde o odhodlání skutečně se konfrontovat se Slovem Božím.
Nemáme zájem poslouchat Boha a jeho moudrost, protože si myslíme, že vše víme nejlépe. Důsledkem této pýchy je tolik rozbitých manželství, a ti, kteří zůstali ještě spolu, prožívají napětí, které společný život velmi ztěžuje. Žalmista doporučuje: „Blaze každému, kdo kráčí po Božích cestách. Budeš jísti z výtěžku svých rukou, bude ti blaze a dobře. Tvá manželka bude jako plodná réva uvnitř tvého domu. Tvoji synové jako výhonky oliv kolem tvého stolu“.
Božím záměrem je, aby byl život v našich rodinách proniknutý duchem Svaté rodiny. Bůh chce, aby dítě, které se narodí nebo se již narodilo v každé rodině, mělo takové podmínky, které umožní jeho růst v síle a moudrosti a aby ho milost Boží doprovázela. Jak je krásné, když vidíme dítě, které je opravdu radostné, šťastné, protože se cítí v bezpečí, protože ho opravdu miluje jeho zralý otec a zralá matka.
Dítě zažívá lásku a bezpečí jen tehdy, když se otec a matka navzájem upřímně milují. Jako první musí vyrůst láska manželská, která zakládá zdravou lásku k dítěti a umožňuje jeho zdravé dospívání. Pokud se manželé opravdu milují, pak vytvoří bezpečný domov a dítě zažívá atmosféru, která ho netlačí a nestresuje, ve které se nebojí a může zdravě růst.
Kéž v našich rodinách atmosféru bezpečného domova stále prožíváme. 

Narození Páně 25. prosince 2017

Iz 9, 1 – 3.5 – 6; Tit 2, 11 – 14; Lk 2, 1 – 14

Na Vánoce církev čte Prolog z evangelia svatého Jana, kde mimo jiné stojí, že Slovo přišlo do svého, ale vlastní ho nepřijali. Ježíš přišel do svého, ale vlastní ho nepřijali. Ježíš z Nazareta je nejen člověk ale také Syn Boží, Bůh sám. Jan evangelista popisuje totožnost Ježíše řeckým výrazem logos – slovo: „Na počátku bylo Slovo (Logos) a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh“. Tento Bůh a člověk v jedné osobě se zjevuje mezi svými.

Možná se ptáme, co je vlastnictvím Ježíše?

Jan v Prologu říká, že svět byl stvořen skrze Slovo. „Vše, co se stalo, se stalo skrze Ježíše: Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest“. Ježíš je stvořitelem celého vesmíru. A to znamená, že také já a ty jsme byli stvořeni Ježíšem, to, že žijeme je Ježíšovo rozhodnutí. A nyní Ježíš, který všechno stvořil, skrze kterého vše existuje, přichází do svého vlastního a jeho dílo, člověk, ho nechce přijmout a říká: Nepotřebuji tě, Bože. Většina z nás si možná myslí, že Ježíše neodmítáme, protože jsme přišli dnes do kostela, protože se modlíme.

Svatý Pavel v listu Efezanům píše, že si nás Bůh Otec vyvolil v Ježíši ještě před založením světa, abychom před ním byli svatí a bezúhonní. Z toho vyplývá, že se stáváme vlastnictvím Ježíše, když se snažíme o svatost, abychom byli před Bohem bez viny. Vlastnictvím Ježíše se stává pouze ten, kdo usiluje o osobní svatost, kdo se snaží o své posvěcení, a nikoli ten, kdo myslí jen na plnění náboženských povinností, pasivní účast na liturgických obřadech. Křesťanský život je úsilí o svatost, protože jen svatý může stát před tím, který je svatý, před Bohem. Bůh řekl: Buďte svatí, protože já jsem svatý.

Pro mnoho lidí, kteří říkají, že jsou křesťané, je jediným důležitým cílem získat lepší materiální zajištění, dobré vzdělání, mít pěkného přítele nebo přítelkyni a podobně. Samozřejmě, je důležité, abychom měli slušný, úspěšný život, dobré manželství, ale nejdůležitějším cílem je naše svatost, mé osobní posvěcení. Protože na tom závisí má věčnost a také můj šťastný život na zemi.

„Všem, kdo toto Slovo (Logos) přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo uvěřili v jeho jméno“. Svatost je spojena s přijetím Ježíše. Jak tomu máme rozumět?

Ježíše přijímáme především tehdy, když jdeme ke svatému přijímání. Přijímání nesmí být jen prázdný náboženský obřad. Pro mnohé je to jen přijetí oplatku. Ti, kteří správně přijímají eucharistii, věří v Ježíšovo jméno. V dopise Filipským svatý Pavel říká: Proto Bůh (Ježíše) vyvýšil nad všechno a dal mu jméno nad každé jiné jméno, aby se každé koleno bytostí nebeských, pozemských a podzemních sklonilo před jménem Ježíšovým a aby každý jazyk vyznal k slávě Boha Otce, že Ježíš Kristus je Pán.

V Ježíše opravdu věřím, když před jeho jménem upřímně pokleknu, vyznám ho, jako svého Pána, když s vnitřním přesvědčením řeknu: Buď vůle tvá, když se rozhodnu žít podle všech pravidel, která jsou v Ježíšově evangeliu. Když chci být Božím vlastnictvím, rozhoduji se pro svatost. Pak rád beru do rukou Bibli a pravidelně ji čtu, protože chci vědět, jak Ježíš žil, abych ho mohl následovat. Všem, kteří přijali Ježíše jako svého osobního Pána, kteří se rozhodli následovat ho, dává moc stát se Božími dětmi.

Odměna za následování Ježíše je skvělá. Stáváme se syny a dcerami samotného Boha. Jsme uvedeni do světla, které rozpráší každou temnotu a z Ježíšovy plnosti nám Bůh dává milost za milostí. Jan evangelista nás učí, že milost a pravda k nám přicházejí skrze Ježíše Krista. Bez pravdy a milosti není život dobrý. Ten, který nás učí pravdě, je Ježíš Kristus. On je to světlo, které prozáří každou temnotu našeho života. On nám zjevuje plnou pravdu o Bohu. „Boha nikdo nikdy neviděl, ale jednorozený Bůh, který spočívá v náručí Otcově, o něm podává zprávu“.

Ti, kdo přijímají toto Slovo, které se stalo tělem, především ve svatém přijímání, stávají se Božími dětmi, znají Boha jako svého otce a žijí v jeho požehnání. Jsou zahaleni světlem a ne tmou.

Každoroční oslava vánočních svátků je opakovaným pozváním k setkání s tím, který je život a světlo. Toto dítě v jeslích je naší jedinou nadějí na klidný, bezpečný a radostný zítřek.

VÁNOCE 2017 V BAZILICE NA STARÉM BRNĚ

Příležitost ke svátosti smíření: 

Středa 20. 12. 2017 – pátek 22. 12. 2017
vždy 17:00 – 18:00 hod. a po mši svaté, dle potřeby

Štědrý den 24.12.
7:30 hod. 9:00 hod. – 11:00 hod. – mše sv.
15:00 hod. bohoslužba pro děti a rodiče
22:00 hod. „půlnoční“ mše sv

Bazilika bude otevřena: 
7:00  hod. – 12:00 hod. 
14:30 hod. – 16:00 hod.
21:30 hod. – 23:00 hod.  

Boží hod vánoční 25. 12.
7:30 hod. ● 9:00 hod. ● 11:00 hod. – mše sv.

Bazilika bude otevřena:
7:00 hod. – 12:00 hod.
14:00 hod. – 16:00 hod.

Svátek sv. Štěpána 26. 12.
18:00 hod. – mše sv.

Bazilika bude otevřena: 
14:00 hod. – 16:00 hod.
17:00 hod. – 19:00 hod.

středa 27. – 29. 12.
18:00 hod. – mše sv.

Bazilika bude otevřena:
17:00  hod. – 19:00 hod. 

sobota 30. 12.
8:00 hod. mše svatá

Bazilika bude otevřena: 
7:30 hod. – 9:00 hod.

Sv. Silvestr 31. 12.            
7:30 hod. ● 9:00 hod. ● 11:00 hod.
mše sv.16:00 hod. 

Bazilika bude otevřena:
7:00 hod. – 12:00 hod.
15:30 hod. – 17:00 hod.

Adorace nejsvětější svátosti
23:00 hod – 23:45 hod.

Nový rok 1. 1. 2017 – Slavnost Matky Boží Panny Marie
9:00 hod. ● 11:00 hod. ● 18:00 hod. – mše sv.

Bazilika bude otevřena: 
8:30 hod. – 12:00 hod.
17:00 hod. – 19:00 hod.

Čtvrtek 21. prosince 2017

Lk 1, 31 – 45

Dnešní evangelium vypráví o setkání Marie s Alžbětou, které je proniknuté velkou radostí. Setkávají se dvě věřící ženy a také jejich děti, které nosí ve svém lůně.

Radost ve vztazích je krásná, vyjadřuje jejich opravdovost a upřímnost. Když jsou lidé vůči sobě otevření a bezelstní, mohou si vzájemně důvěřovat, taková setkání vždy působí radost, protože jsme v bezpečí.

Co způsobí, že se lidé mohou vzájemně setkat v důvěře, v otevřenosti, že prožívají společnou radost?

Maria a Alžběta jsou věřící, to znamená, že jsou proniknuty Bohem, naplněny jeho láskou. Když se člověk nechá vést Bohem, když svůj život postaví na Božích přikázáních, neohrožuje druhé, protože přichází v míru a přináší dobro.

Alžběta říká o Marii, že je požehnaná, protože v sobě nese dítě, které je Synem Božím, Pánem celého vesmíru. Toto požehnání, které spočinulo na Marii, které ji učinilo šťastnou, obohacuje druhé, přináší radost a pokoj.

Od tohoto okamžiku se tato radost šíří dál. Každý, kdo v sobě nese Ježíše Krista, předává svou přítomností a jednáním dobro, neohrožuje druhé a přináší radost.

A dále Alžběta říká: „Jakmile zazněl tvůj pozdrav v mých uších, dítě se živě a radostně pohnulo v mém lůně“. Dítě v lůně matky je nejvíce bezbrannou lidskou bytostí. A když je proniknuto radostí, svědčí to o bezpečí a lásce, které cítí.

Maria nepřichází sama, přichází s Ježíšem. A on je kníže pokoje, on je naším pokojem, to znamená dárce bezpečí. Když žijeme v přítomnosti toho, který přináší bezpečí, nemůžeme se neradovat.

Pro své bezpečí potřebujeme Ježíše Krista. Naše srdce musí být proniknuté vírou v Ježíše Krista, která se uskutečňuje jeho následováním.

Alžběta říká dále: „Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána!“ Sami budeme šťastnými lidmi a také druhé učiníme šťastnými, když budeme žít podle Ježíšovy moudrosti, když budeme jednat podle evangelia, když budeme upřímně a poctivě následovat Ježíše.

Neděle 4. neděle adventní – 2017

2 Sam 7, 1 – 5.8 b – 12.14a.16; Řím 16, 25 – 27; Lk 1, 26 – 38

Dnešní evangelium vypraví o návštěvě archanděla Gabriela u Marii Panny. Je to krásný text, který ukazuje způsob, jak Bůh přichází k člověku, jak něžně to dělá. V tomto textu je řeč o Marii, ale týká se to i každého z nás, protože Bůh je stále stejný a způsob jeho příchodu se nemění. Jako přišel k Marii, podobně přichází i ke každému z nás. Když meditujeme nad scénou zvěstování, vidíme Boží způsob, jak k nám přichází.

Nejprve pozdraví: „Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!“ Každá mše svatá začíná pozdravem, často tím nejkratším: Pán s vámi. Každé liturgické setkání s Bohem začíná pozdravem. Biskup, kněz nebo jáhen pozdraví ve jménu Boha, protože nás pozdravuje především Bůh.

Možná se ptáme, co znamená tento pozdrav? Je nezištný nebo zištný? Z naší lidské zkušenosti víme, že laskavost bývá často ziskuchtivá. Proto archanděl ujišťuje: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha“. Bůh říká: Neboj se, protože můj příchod ti neublíží. Často cítíme, že nás Boží nároky ohrožují, že nám Bůh něco důležitého bere. Často jsme slyšeli: Boj se Boha, Bůh tě potrestá, Bůh je přece spravedlivý soudce, který za dobro odměňuje, ale za zlo tvrdě trestá, tento kříž je od Pana Boha a podobně. Takže jsme velmi podezřívaví, nedůvěřujeme Bohu, to znamená, že se ho bojíme. Proto Bůh vzkazuje: neboj se! Ode mne ti nic zlého nehrozí. Bůh k nám nepřichází, aby nám ublížil. Bůh nepřišel na naši zem, aby nás odsoudil, ale aby nás zachránil, aby nám dal život, štěstí a věčnost.

Proč se Maria nemá bát, proč se také my nemáme Boha bát, odpověď je jasná: „nalezla jsi milost u Boha“. Bůh má pro mě milost, to znamená pomoc. Bůh mi chce pomoci: Ježíš říká: Nepřišel jsem proto, aby mi někdo sloužil, ale přišel jsem, abych sloužil a dál svůj život za spásu každého člověka. Bůh ví, že se bez jeho pomoci nedokážeme vyrovnat ze zlem. Rozhodl se, že se k němu můžeme obracet v každé potřebě, že ho v každé obtížné situaci můžeme žádat o pomoc.

Pak Archanděl řekl Marii: „Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš“. Když k nám Bůh přichází, má svůj cíl: abychom se stali podobni jeho synu Ježíši Kristu. V našich životech se také má narodit Ježíš Kristus, to znamená, že naše jednání má napodobovat Ježíšův příklad, aby v nás ostatní viděli ryzího člověka. Ve vtělení Božího Syna k nám Bůh přichází se svou pomocí. Neexistuje jiná cesta, která by nás, lidi, zotročené zlem vedla k vysvobození, jen skrze Syna Božího, Ježíše Krista. Když pro nás a naše dobro Bůh něco dělá, vždy to činí skrze Krista s Kristem a v Kristu. Ježíš je cesta, pravda a život.

Podívám – li se na tento Boží záměr pozorně, zeptám se jako Maria: „Jak se to stane?“ Když k sobě budu upřímný, napadne mne: jak může moje lidství zářit plnou krásou, z mého jednání vyzařovat láska? Jak zvládnu napodobovat život Ježíše Krista, žít podle jeho evangelia?

Odpověď je jedna: „Duch svatý na tebe sestoupí a moc Nejvyššího tě zastíní“. Skutečně lidský se nestanu svou mocí, protože v sobě nemám sílu být spravedlivý, ale je to ovoce Ducha svatého. V okamžiku přijetí svátosti křtu jsme přijali Ducha Svatého a od té chvíle nás moc Nejvyššího zastínila. Svatý Pavel v dopise Římanům říká: „Nepřijali jsme přece Ducha otroctví, abychom opět propadli strachu, nýbrž přijali jsme Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!“

A pokud tomu ještě nerozumíte, poradím vám: Dívejte se na život svatých v církvi. Oni jsou svědky a ukazateli na cestu ke spolupráci s Duchem svatým. I Marii archanděl ukazuje na její svatou příbuznou Alžbětu: „I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného“. Podívejte se pozorně na svaté v církvi a uvidíte, že u Boha není nic nemožného. Bůh může náš život udělat šťastným, naplněným a opravdu úspěšným. Bůh nikomu neublížil. Je na nás, abychom konečně uvěřili Bohu a s plnou důvěrou vložili svůj život do Boží ruky jako Maria, abychom spolu s Marií řekli: „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova“.

Zásadním okamžikem v našem životě je, když s plnou důvěrou řekneme Bohu: „Buď vůle tvá“. Takové je poselství dnešního evangelia, cíl hlubokého prožití vánočních svátků, aby se Kristus narodil nejen v betlémské jeskyni, ale také v našem životě.