Mobiliář a kaple baziliky

Kaple Pražského Jezulátka/ Božího hrobu

Kaple patří do posledních stavebních úprav cisterciaček, před zrušením řádu Josefem II. Koncem 18. století. Je dílem Františka Antonína Grimma. Vznikla na čtvercovém půdorysu v barokním slohu. Zastropena je kupolovou klenbou. V oltářním stole je ukryt Boží hrob, který bývá otevřen pouze jednou v roce, a to od velkého pátku až do bílé soboty.

V kapli je umístěna socha sv. Aloise. Velmi zajímavým barokním prvkem jsou dveře v levé nice za oltářem kopírující tvar oblé niky. Dveře vedou do sakristie náležící ke kapli.

U levé stěny se nachází velký kříž s Ukřižovaným Kristem.

Kaple sv. Augustina

Kaple vznikla částečným zazděním původní gotické křížové chodby ze 14. století pravděpodobně při posledních novogotických úpravách z 2. poloviny 19. století. Je zasvěcena sv. Augustinovi, patronu augustiniánů. V kapli jsou zachované zbytky původní gotické klenby křížové chodby.

Křížová kaple

kc

Kaple vznikla pod obnovenou hudební kruchtou při posledních novogotických úpravách v letech 1886-1889. Byla obnovena původní gotická klenba stavitelem Augustem Prokopem. Do 7 vzniklých polí bylo umístěno všech 14 zastavení křížové cesty. Autorem tohoto díla je Johann Grissemann z Imstu v Tyrolsku, kterou vytvořil v roce 1890. Původně měla být umístěna v hlavní lodi, ale po dostavbě hudební kruchty byla umístěna do vzniklé kaple. Křížová cesta znázorňuje 14 dřevořezeb s výjevy z umučení Krista.

Kazatelna

Barokní kazatelna je dílem sochaře Ondřeje Schweigla. Je z kašírovaného štuku přisazená k nároží hlavní a velké příčné lodi. Je přístupná po schodišti obtáčejícím pilíř. Vstup na schodiště uzavírá kovaná mříž s kartuší a malovaným znakem abatyše Antonie von Ulrici (1741-1782). Ve výplních na parapetu schodiště i řečniště jsou řezané reliéfy znázorňující epizody z návratu židů z egyptského zajetí do zaslíbené země. Na pozadí řečniště je reliéf vztyčení měděného hada na poušti, na stříšce přijímá Mojžíš desky Desatera.

Stříbrný oltář

popis-str-oltar

Je dílem augsburského zlatníka Johanna Gregora Herkommera a byl vytvořen v letech 1735-36 ještě pro Mariánskou kapli v klášteře Augustiniánů u sv. Tomáše. V roce 1783 byl přenesen do našeho chrámu, kde byl umístěn jako hlavní oltář a doplněn ještě několika ozdobami.

Nad stříbrným tabernáklem – svatostánkem je zasazen v baldachýnovém retabulu rám s obrazem Madony s dítětem – Palladium města Brna, jehož vznik se datuje pravděpodobně do poloviny 13. Století.

Součástí oltáře jsou i stříbrné svícny a soubor bohoslužebného nádobí.

V letech 2008-10 prošel oltář rekonstrukcí.

Obraz Panny Marie Svatotomské – Palladium města Brna

popis-madona

Obraz byl darován řádu augustiniánů k založení kláštera u sv. Tomáše v roce 1356 Janem Jindřichem Lucemburským. Slavnosti založení kláštera se účastnil i jeho bratr, císař Karel IV.

Vznik a původ obrazu není jasný, odhaduje se, že pochází z poloviny 13. Století, pravděpodobně z Konstantinopole.

Ve sponě Mariina pláště je ukryta vzácná relikvie – sudarium, část Mariiny roušky s kapkou Kristovy krve.

Ochránkyní města Brna je zvána zvláště z dob neúspěšného obléhání města Brna švédskými vojsky v roce 1645, a také ochranou před několika morovými ranami v průběhu 18. Století. Je zaznamenáno dalších 240 milostí dosažených její přímluvou. V roce 1736 proběhla korunovace obrazu a v roce 1783 byl i se stříbrným oltářem přestěhován do starobrněnského chrámu. V roce 1948 byla provedena rekonstrukce obrazu a odstraněním nánosů barev navrácena do původního stavu po barokních přemalbách.

Bronzový svícen

svicen

Litý bronzový sedmiramenný svícen, je datovaný do konce 15. Století. Mělo by jít o nejstarší ze zachovaných brněnských odlévaných uměleckých památek, když se odhlédne od zvonů. Svícen má pocházet z doby abatyše Perchty z Boskovic. Evidentní je, že svícen je dimenzován na mnohem větší svíce, sloužící k celkové iluminaci kostela. Ve své době nemusel být rozhodně jediný v kostele, tyto předměty byly ale díky drahé surovině běžně přelévány a často bývaly za válek konfiskovány na dělovinu.

Křtitelnice

krtitelnice

O původu křtitelnice nemáme mnoho zpráv. Podle historika umění Aleše Flídra se jedná o výtvor z konce 19. století, je tedy s největší pravděpodobností součástí posledních novogotických stavebních úprav. Její zajímavostí je mechanismus otevírání – protizávaží a kladky. Křitelnice je z leštěné žuly a mramoru, zakrytí je z měděného plechu.