Obraz P.Marie svatotomské

Obraz Panny Marie svatotomské

popis-madona

Černá Madona, Brněnská Bohorodička, Gemma Moravie (Perla Moravy), Palladium města Brna … několik názvů pro jeden obraz.

Obraz Panny Marie Svatotomské není spojen se založením kláštera cisterciaček na Starém Brně v roce 1323. Tento obraz doputoval dle historických pramenů do Brna v roce 1356 do nově založeného kláštera Augustiniánů – eremitů při kostele sv. Tomáše. Odtud pochází název „Svatotomská“. Fundátor kláštera augustiniánů byl moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, mladší syn krále Jana Lucemburského a bratr císaře Karla IV. Právě přítomnost Karla IV. při slavnosti založení a jeho zájem o rychlou dostavbu kláštera, kterou podporoval i finančně, vedla ke zkratkovitému tvrzení, že obraz Panny Marie Svatotomské je darem císaře Karla IV. Obraz se původně nacházel v Praze, pravděpodobně mohl být součástí svatovítského pokladu, ale není v něm evidován. Byl vybrán Karlem IV. pro klášter Augustiniánů v Brně. Jeho darování Lucembukové mínili jako podporu legimitizace vlastní vlády na Moravě.

Původ obrazu je dodnes zahalen tajemstvím. Podle poslední publikace o rekonstrukci stříbrného oltáře existuje minimálně 10 hypotéz o jeho původu. Určitě se jedná o byzantskou ikonu pocházející snad z Konstantinopole. Odtud byla převezena do Milána, kde ji ukořistil král Fridrich Barbarossa a daroval jej českému králi Vladislavu II. a převezl do Prahy. To je jedna z hypotéz. Další z mnoha uvádí jako dárce osobu kyperského krále Petra I., který ji mohl osobně darovat Karlu IV. Tato postava je nám všem velmi dobře známa z oblíbeného filmového zpracování muzikálu Noc na Karlštejně, kde se role cyperského krále zhostil Waldemar Matuška. Další hypotézy poukazují na možnost darování od různých vládců ke korunovacím jak Císaře Karla IV., tak jeho manželek. Která z hypotéz je správná, zůstává stále zahalena tajemstvím.

Zpodobnění Panny Marie s dítětem mělo být podle tradice znamenané v ranném novověku vlastnoručním dílem sv. Lukáše. Je to ale zřejmě až ranně novověký způsob, jak dodat skrálně aktivnímu obrazu věrohodnost. Historie vzniku obrazu je dodnes nejasná. Některé zprávy uvádí 13. století, legenda o přivezení obrazu Václavem II. zasazuje vznik obrazu zase minimálně do století 12.

Obraz je základním typem Bohorodičky – Hodegetrie, jejíž postava je mírně pootčena k levému rameni, ale pohled je upřen přímo na diváka. Na její levé ruce je zobrazen Ježíš, předtavující vtělený Logos, symbolizovaný svitkem v levé ruce, zatímco pravice je v žehnajícím gestu.

Malba je provedena na poměrně velké desce 86×50 cm. Ikonograficky obraz replikuje nejslavnějiší a nejvíce rozšířenou byzantskou mariánskou ikonu z kláštera Hodegon na okraji Konstantinopole. Obraz je namalován olejvo-pryskyřičnou temperou na podložce z jedné topolové a dvou lipových desek. Nahoře a na bocích byl obraz dodatečně poněkud seříznut, dříve patrně jen malované monogramy byly v neznámé době nahrazeny reliéfními řeckými písmeny, zkratky Méthér Theó – Matka Boží. Relikviář, původně umístěný v místě srdce dítěte byl použit jako spona Mariina šatu. Dva topasy na bocích relikviáře jsou poslední z dvaceti čtyř kamenů, tvořících kdysi Mariinu svatozář.

Markrabě Jan nechal pro obraz postavit v kostele sv. Tomáše kapli.

Delší dobu není o obrazu zpráv. Klášter augustiniánů byl přitom v roce 1428 znničen husity, znovu vybudován, přežil těžká morová léta 1558, 1571 a 1584. Přežil i obléhání Švédy 1645. Tehdy převor kláštera Jiří Gladich odvezl obraz do bezpečí do Šardic a vrátil se s ním teprve, až Švédové opustili Brno. V roce 1631 byl za 60.00 zlatých zhotoven ze stříbra a postříbřené mědi nový oltář pro umístění obrazu. K neobyčejné slavnosti korunovace obrazu byly zhotoveny dvě zlaté, bohatě zdobené korunky. Obraz byl slavnostně korunován kardinálem hrabětem Schrattenbachem 10. května 1736 na den Nanebevstoupení Páně. Nová stavba kaple a kláštera Mořicem Grimmem byla dokončena v roce 1754. V roce 1783 byl však klášter augustiniánů u sv. Tomáše zrušen císařem Josefem II. Augustiniáni se mohli přestěhovat do opuštěného kláštera na Starém Brně včetně stříbrného oltáře a obrazu Panny Marie Svatotomské. Díky této události se stříbrný oltář s obrazem stává hlavním oltářem Starobrněnského mariánského chrámu od konce roku 1783.

popis-str-oltar

V roce 1945-46 prošel obraz restaurováním. Při odstranění všech ozdob byly objeveny nešetrné zásahy a přemalby vzniklé v průběhu staletí. Bylo také objeveno škrábnutí na pravé tváři Madony pod závojem. Vznikla pravděpodobně při ukradení drahokamů a dala podnět k legendě z dob obléhání Brna Švédy. Vypráví se v ní, že když generál Torstenson se svými vojsky odcházel od marně obléhaného Brna, uviděl v oblacích obraz Matky Boží. Ve zlosti po něm máchl mečem. Šrám na paměť této události se objevil na obraze.

Do dnešní podoby byl obraz restaurován brněnskou malířkou Hedvikou Bohmnovou v roce 1948. Spona Mariina pláště je relikviář. Jak hovoří restaurátorská zpráva, nachází se v něm dva kusy hedvábí, jeden nažloutlý a druhý světle červený. Pásek s latinským textem držící tyto kusy hedvábí potvrzuje autentičnost relikvie, totiž kapku Kristovy krve pocházející z Mariiny roušky skropené Kristovou krví, tzv. Sudarium. Tuto nejvzácnější relikvii přinesla do trevírského kláštera sv. Helena. Získání relikvie je dáváno do souvislosti s pobytem Karla IV. před rokem 1354 v trevirském klášteře.

Z let 1626-1726 bylo zaznamenání 240 milostí dosažených přímluvou Panny Marie Svatotomské – zázračná uzdravení všeho druhu, záchrana před ohněm a vodními živly, pády z výšky a ochrana před morem a válkou. Když v roce 1645 Švédové obléhali Brno, stala se Matka Boží útočištěm těžce zkoušeného obyvatelstva, a jak se vypravuje, právě v nejnebezpečnější chvíli se objevil nad městem tento obraz pouze s tím rozdílem, že bylo vidět, jak Panna Maria rozprostírá nad Brnem svůj ochranný plášť. To dodalo obráncům tolik síly, že odrazili nejsilnější švédský útok, po kterém nepřítel z města odtáhl.

V roce 1679 zasáhl Moravu a velkou část Evropy mor, který se stále šířil a nedal se zastavit. V tomto všeobecném nebezpečí si věřící vzpomněli na Pannu Marii Svatotomskou. Královský tribunál a rada města vyzvaly všechen lid z Brna a širšího okolí, aby se zúčastnil slavného průvodu, který bude kolem města se zázračným obrazem uspořádán, a její pomoc si vyprosili. Ještě týž den začal mor ustupovat a brzy docela zanikl. V roce 1713 se mor opět vrátil a obyvatelé města požádali císaře Karla VI. O povolení dalších dvou průvodu. I tentokrát se Panna Maria slitovala a odvrátila morovou ránu.

Samotný oltář byl konstruován jako oboustranný, aby jej mohli věřící obcházet. Korunovace obrazu v roce 1735 byla pro město obrovskou slávou. Po průvodech slavobránami byla slavnostně usazena do nového stříbrného oltáře. Později byla zhotovena věrná kopie obrazu, která byla používána při dalších procesích, aby originál nedošel úhony. Originál obrazu i jeho kopie jsou dodnes vsazeny do stříbrného oltáře. Jako po staletí stále proudí k Panně Marii Svatotomské poutníci vyprošovat si její ochranu.

Každoroční oslavy vrcholí 15. Srpna na slavnost Nanebevzetí Panny Marie, na kterou jste srdečně zváni.