Nově přidáno

Ohlášky 17. prosince 2017, 3. neděle adventní

V tomto týdnu budeme slavit:

  • Pátek 22. prosince – pobožnost ke sv. Ritě. Po mši svaté bude tradiční žehnání růží. Tuto světici prosíme o přímluvu v lidskými prostředky neřešitelných situacích a o pomoc při smíření. Podle tradice přinášíme 3 růže
  • Sobota 23. prosince – poslední rorátní mše svatá s průvodem dětí s lucernami v 8:00 hod. Po mši svaté zveme děti na snídani do farní kavárny. Prosím, vypravte své děti.

 

  • Tuto neděli v 16:00 hod. vás zveme do naší baziliky na adventní duchovní zamyšlení P. Jana na téma „Postavy u jeslí“. Toto setkání hudebně doprovodí sbor Auris Brunensis.
  • Děkujeme všem farníkům, kteří nám pomohli s úklidem baziliky minulou středu.
  • V tomto týdnu již všechny pastorační aktivity odpadají.
  • Příležitost ke svátosti smíření v naší bazilice bude od středy do pátku vždy od 17:00 do 18:00 hod. a pak po mši svaté podle potřeby.
  • V sobotu 23. prosince od 15:00 hod. budeme chystat vánoční výzdobu baziliky. Prosíme farníky o pomoc.
  • Připomínáme a zveme všechny farníky do naší farní kavárny od 10:00 hod. Vchod do kavárny brankou u dvou cypřišků.

Otec Wit a komunita augustiniánů vám přeje požehnanou neděli, šťastné kráčení tichem adventní doby a Boží pomoc a péči Panny Marie po celý pracovní týden.

Ohlášky 10.12.2017 , 2. neděle adventní

V tomto týdnu budeme slavit:

-Středa 13. prosince – památka sv. Lucie, panny a mučednice

-Čtvrtek 14. prosince – památka sv. Jana od Kříže, kněze a učitele církve

· Ve středu 13. prosince po mši svaté bude úklid baziliky. Prosíme ochotné farníky o pomoc.

· V tomto týdnu již ve středu nebude setkání biřmovanců, ve čtvrtek odpadá setkání pro dospělé nad Biblí a také páteční setkání mládeže.

· Rorátní mše svatá s průvodem dětí s lucernami bude příští sobotu v 8:00 hod. Po mši svaté zveme děti na snídani do farní kavárny. Prosím, vypravte své děti.

· V sobotu v 18:00 hod bude na opatství adventní setkání pro všechny farníky, kteří jsou zapojeni v pastoračních aktivitách a při úklidu baziliky. Těšíme se na setkání s vámi.

· Příští neděli v 16:00 hod. vás zveme do naší baziliky na adventní duchovní zamyšlení P. Jana na téma „Postavy u jeslí“. Toto setkání hudebně doprovodí sbor Auris Brunensis.

· Připomínáme a zveme všechny farníky do naší farní kavárny od 10:00 hod. Vchod do kavárny brankou u dvou cypřišků.

Otec Wit a komunita augustiniánů vám, farníkům a hostům naší baziliky, přejí požehnanou neděli, šťastné kráčení tichem adventní doby a Boží pomoc a péči Panny Marie po celý pracovní týden.

10.12.2017, 2.neděle adventní

Mk 1, 1 – 8

Dnešní evangelium nám ukazuje svatého. Jana Křtitele a jeho poselství, s kterým se obrátil k lidem, kteří k němu přicházeli: „připravte cestu Pánu!“. Papež Benedikt šestnáctý, ještě jako kardinál, v jednom ze svých projevů řekl o Janu Křtiteli: „Základní obsah Starého zákona je stručně vyjádřen ve zprávě Jana Křtitele: Čiňte pokání! K Ježíšovi nepřistoupíme bez Jana Křtitele. Nemůžeme se k Ježíši dostat, dokud nezaslechneme volání jeho předchůdce. A navíc i sám Ježíš přijal Janovo poselství do vlastního kázání: „čiňte pokání a věřte evangeliu!“

V dnešním evangeliu svatý Marek říká: „Když Jan Křtitel vystoupil na poušti, hlásal křest pokání na odpuštění hříchů“. Měli bychom se ptát: Co po nás Jan vyžaduje ve svém volání, když říká, že se máme obrátit?

Řecké slovo pro obrácení (metanoia) znamená, že máme přemýšlet a udělat nutnou revizi individuálního a společenského života a tak umožnit Bohu proniknout do principů, které řídí naše životy. Nemůžeme se nechat vést obecně přijímanými názory.

Obrácení znamená, že nežiji jako všichni ostatní, že nejednám jako všichni ostatní, že své špatné činy neospravedlňuji tím, že jiní jednají stejně. Ale dívám se na svůj život očima Boha, proto volím dobro, i když je to nepohodlné a obtížné. Žiji novým životním stylem, kde v centrum stojí setkání se vzkříšeným Ježíšem.

Obrácení (metanoia) znamená, že odmítám soběstačnost a uvědomuji si nutnost přilnout k Ježíši Kristu, že potřebuji jeho odpuštění a přátelství. Kde se jeho láska stává měřítkem a kritériem mého vlastního života. Ježíš Kristus se musí stát mým přítelem, kterého jsem potkal a nechal jsem se proniknout jeho láskou.

Pokud se mé křesťanství zakládá na několika definicích z katechismu a modlitba je jen bezmyšlenkovitým recitováním modlitebních textů, pak můj duchovní stav vyžaduje obrácení, protože Bůh existuje, Bůh žije, není nějakou neosobní skutečností, ale osobou, se kterou se mám setkat tváří v tvář.

Důležitým problémem naší doby je krize poznání Boha, maskovaná prázdnou religiozitou. Žijeme, jako by Bůh neexistoval, a pokud připustíme, že existuje, nevěříme, že nám pomůže, takže spoléháme jenom na sebe. Jsme přesvědčeni, že všechno záleží na nás, a že také naše věčnost závisí na našem osobním úsilí.

Proto výzva Jana Křtitele k obrácení, to znamená k osobnímu setkání s tím, který křtí Duchem svatým, je pro nás tak zásadní.

Papež Benedikt šestnáctý vysvětluje podstatu obrácení takto: „K poznání Boha nepřivedeme člověka jen samými slovy. Podobně jako se neseznámíme s druhým člověkem skrze informace z druhé ruky, stejně nepoznáme Boha, když o něm budeme mít jen teoretické informace, získané v katechezi církve. Hlásat Boha znamená přivést člověka do živého vztahu s Bohem; a to znamená učit ho modlitbě, která je rozhovorem s Bohem, která je setkáním s ním. Pouze díky zkušenosti, že mohu mluvit s Bohem, podobně, jako mluvím s druhým člověkem, se jeho existence stává zřejmá. Proto jsou tak důležité školy modlitby, místa, kde se křesťané společně modlí“.

Diskuze o Bohu by vždy měly vést k rozhovoru s ním. Pravé hlásání Boha musí vést k setkání s Bohem, který žije, který existuje, aby pak z tohoto setkání vzniklo pouto přátelství, živé společenství, které

vede k rozhodnutí: Veď mě Bože, protože jsem pochopil, že v každém okamžiku života potřebuji, abys mi pomáhal.

Když se takto rozhodneme, tehdy nám Bůh dává milost spravedlivého života, to je života, který je stále méně ovládán hříchem. Pokud dáme Bohu skrze Ježíše Krista souhlas, aby nás vedl životem, protože chápeme, že on pro nás není konkurence, ale zárukou naší velikosti, tehdy se náš život na zemi stane velikým a získáme nesmírnou hodnotu. Boží přítomnost postaví hranici všem mocnostem tohoto světa, včetně hříchu.

V Janově výzvě k obrácení máme pochopit tento směr myšlení, zvolit nový směr života, kde všechno opíráme o živé přátelství se zmrtvýchvstalým Ježíšem, který nám dává Ducha svatého, tuto jedinou pomoc, která umožnuje volit dobro a pak je i konat.

9.12.2017 sobota 1.týden adventní

Žalm 147; Mt 9, 35 – 10, 1. 5 – 8

Boží království je prostorem, ve kterém se člověk uzdravuje z každé nemoci a Bůh řeší každý náš problém. Tak definuje Boží království dnešní evangelium. Nejprve sám Ježíš svými činy odhaluje způsob fungování Boží vlády. Když Ježíš hlásá radostnou zvěst o Božím království, zároveň uzdravuje každou nemoc a každou chorobu.

Boží království není teoretickou informací o Bohu, nábožným přáním, ale jsou to reálné Boží činy, které uzdravují člověka z každé nemoci.

V dnešním evangeliu nacházíme tři zprávy o uzdravení a síla uzdravení se postupně zesiluje. Ve druhé zprávě o uzdravení je přidáno vyhánění zlých duchů a ve třetí zprávě se píše o vzkříšení mrtvých a očištění malomocných. Tím je podtržena pravda, že Boží vůle uzdravovat člověka je bezmezná, že se Bůh rozhodl a má moc zasahovat do každého místa, které je v područí zla.

Ale Boží království, toto uzdravující působení Boží lásky, potřebuje své zvěstovatele. Ježíš řekl, že žeň je hojná, ale dělníků je málo. Člověk je skrze působení hříchu nemocný, ohrožený smrtí. Potřebuje nezbytně pomoc Boží milosti. Ale Bůh se neobejde bez člověka jako prostředníka, aby nám mohl pomáhat.

K předávání Boží pomoci a uzdravení jsou na prvním místě ustanoveni biskupové a kněží. V dnešním evangeliu slyšíme, že Ježíš dal apoštolům „moc nad nečistými duchy, aby je vyháněli a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu“. Nenacházíme žádnou informaci, že by Ježíš tuto pravomoc apoštolům a jejich nástupcům odňal. To znamená, že tento úkol v církvi dále platí.

To, že tato služba v církvi dnes hodně chybí, pravděpodobně souvisí s nedostatkem modlitby podle doporučení Ježíše: „Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň“.

Ježíš nám řekl, jaká Boží milost působí v Božím království. Je důležité, abychom doporučení Páně uzdravovat nemocné pochopili a modlili se za nemocné s vírou, jak říká svatý Jakub: „Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, a oni ať ho pomažou olejem ve jménu Páně a pak se nad ním modlí. Modlitba víry zachrání chorého a Pán ho pozvedne.“

7.12.2017, čtvrtek 1.týden adventní

Mt 7, 21. 24 – 27

Člověk má na výběr mezi dvěma základy, na kterých může stavět svůj život. Může vybírat mezi dvěma cestami, po kterých může kráčet do budoucnosti. Neexistuje třetí cesta nebo třetí základ. Člověk může žít s Bohem nebo bez Boha, jinou volbu nemá.

Když člověk zvolí Boha, zároveň si volí život, který nikdy neskončí, a když odmítne Boha, zároveň si vybere smrt, věčnou záhubu.

V dnešním evangeliu Ježíš říká, že je možné stavět dům na pevném základě nebo na písku. Všechno funguje dobře do okamžiku, než přijde vichřice, než se přivalí povodeň. Katastrofa prověří stabilitu stavby. A katastrofy k přírodě patří. Katastrofám nezabráníme.

Když Ježíš používá obraz stavby domu, odvolává se na lidskou zkušenost, aby ukázal, že člověk pro svůj klidný a bezpečný život potřebuje pevný základ, to znamená jasné hodnoty, o kterých nejen ví, ale podle nichž také žije: „Ne každý, kdo mi říká: Pane, Pane!, vejde do nebeského království“, ale ten, kdo podle nich jedná.

Bůh člověku nabízí svou moudrost, aby člověka chránila a ne proto, aby ho zatěžovala a obtěžovala. Boží moudrost člověka chrání před útoky zla. Bůh nás nechce zatěžovat, ale chce nám život podstatně ulehčit.

Jak jsem řekl, není možné, abychom se vyhnuli životním vichřicím. Ony patří neodvolatelně k naší pozemské cestě. Jde o to, aby nám neublížily. Když jsme pod tlakem zla, ztrácíme schopnost logicky myslet, ztrácíme hlavu. Ve skutečnosti nevidíme všechny aspekty a důsledky probíhající situace.

Ten, kdo má komplexní znalost každé události a kdo nikdy neztrácí hlavu, je Bůh. Žalmista nám napovídá: „Lépe je utíkat se k Hospodinu, – než důvěřovat v člověka. – Lépe je utíkat se k Hospodinu, – než důvěřovat v mocné“. Rozvážný člověk ve svých rozhodnutích se vždy opírá o Boží moudrost, spoléhá na Boží slovo, poslouchá Boží přikázání.

Ohlášky 3.12.2017 , 1.neděle adventní

V tomto týdnu budeme slavit:

– Středa 6. prosince – památka sv. Mikuláše, biskupa

– Čtvrtek 7. prosince – památka sv. Ambrože, biskupa a učitele církve

– Pátek 8. prosince – slavnost Panny Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu

· Mikulášská besídka pro děti bude dnes v 15:00 hod. v kapitulní síni u třetího nádvoří opatství. Připravují ji skauti 91. oddílu ze Starého Brna. Na setkání se svatým Mikulášem srdečně zveme děti naší farnosti.

· V pondělí 4. prosince v 18:00 hod. bude v naší bazilice mimořádná mše svatá, během které noví členové společenství čistých srdcí složí slib předmanželské čistoty. Jako znamení svého slibu přijmou prsten.

· Ve středu 6. prosince ve 20:00 hod. bude v bazilice Adventní koncert Masarykovy univerzity. Vystoupí soubor „Vernum 2013 Ensemble“ pod taktovkou dirigenta Ondřeje Tajovského. Srdečně zveme.

· Ve čtvrtek dopoledne 7. prosince proběhnou v bazilice adventní koncerty s průvodním slovem pro školy naší farnosti: pro ZŠ Hroznovou a ZŠ Křídlovickou. Vystoupí soubor Musicaanimae.

· Prosíme farníky o pomoc při úklidu baziliky příští středu po mši svaté.

· Připomínáme, že setkání biřmovanců pokračuje ve středu v 19:00 hod. v horním sále opatství.

· Rorátní mše svatá s průvodem dětí s lucernami bude příští sobotu v 8:00 hod. Po mši svaté zveme děti na snídani do farní kavárny. Prosím, vypravte své děti.

· Připomínáme a zveme všechny farníky do naší farní kavárny od 10:00 hod. Vchod do kavárny brankou u dvou cypřišků.

Otec Wit a komunita augustiniánů vám, farníkům a hostům naší baziliky, přejí požehnanou neděli, šťastné vykročení do ticha adventní doby a Boží pomoc a péči Panny Marie po celý pracovní týden.

3.12.2017, 1.neděle adventní

Iz 63, 16b – 17. 19b; 64, 2b – 7; 1 Kor 1, 3 – 9; Mk 13, 33 – 27

Dnešní neděle je první neděle adventní, v církvi začíná nový liturgický rok. Na začátku nového liturgického roku nás evangelium vyzývá k pozornosti, k bdění: Ježíš řekl svým učedníkům: „Dejte si pozor, bděte, protože nevíte, kdy přijde poslední den.“

Svou přítomností zde v kostele na Eucharistii, vyjadřujeme skutečnost, že jsme Ježíšovi učedníci. A to znamená, že také nám Ježíš říká, abychom pozorně bděli. Můžeme se ptát: na co máme dávat pozor, a proč máme bdít? Ježíš říká, abychom nepromeškali čas Božího navštívení, abychom nezaspali poslední den, čas návratu Páně, který se blíží.

V původním řeckém textu evangelia je čas vyjádřen slovem KAIROS. Toto slovo znamená čas, ve kterém Bůh přichází, aby jednal. Kairos je Boží čas, čas spásy, čas milosti, je to také čas boje pravdy se lží, dobra se zlem. Tento zvláštní čas Božího působení v lidském životě již trvá.

Příchodem Ježíše na svět začal lidem čas milosti a spásy. Pro nás se tento čas začal okamžikem přijetí svátosti křtu.

V prvním čtení prorok Izaiáš zvolal: „Kéž bys protrhl nebe a sestoupil!“ Nyní tuto výzvu nemusíme opakovat, protože Bůh již sestoupil, stal se v Ježíši Kristu jedním z nás, je nám dostupný. Svatý Pavel v druhém listu Korinťanům opakuje slova proroka Izaiáše: „V příhodnou chvíli jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem tě podpořil“ a pak dodává: „Hle nyní je ta příhodná chvíle, hle nyní je ten čas spásy“. Je však důležité, abychom tento čas poznali, aby se pro nás stal aktuální.

Tento kairos – čas milosti, čas spásy je popsán v prvním čtení těmito slovy: „Od věků nikdo neslyšel, k sluchu nikomu neproniklo, oko nespatřilo, že by nějaký bůh, mimo tebe, jednal tak s těmi, kdo v tebe doufají“. A svatý. Pavel ve druhém čtení píše: „Neustále za vás děkuji svému Bohu pro Boží milost, která vám byla dána v Kristu Ježíši. Neboť v něm jste v každém ohledu získali bohatství všeho druhu, jak v nauce, tak v poznání. Vždyť přece svědectví o Kristu bylo u vás jako pravé dokázáno, takže nejste pozadu v žádném Božím daru“.

Kairos – tento zvláštní čas milosti, doba Božího jednání, je pozitivní realitou, která nás může učinit opravdu šťastnými, která nám zprostředkuje bezpečí. Toto mohu prožívat, pokud budu prozíravý a bdělý, jak upozorňuje Ježíš v dnešním evangeliu. Vyvstává otázka, co znamená být prozíravý, jak mám bdít.

Ježíš dále vysvětluje: „Je to podobné jako s člověkem, který se vydal na cesty. Odešel z domu, dal svým služebníkům plnou moc, každému jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl“. Bůh nám dal svět, dal nám život, dal nám církev. A dal nám svobodu. Předal nám starost o všechno. Stali jsme se správci. Každý z nás má ve světě a v církvi, určené místo, každý z nás dostal konkrétní povolání, to znamená svůj díl práce: mám být takovým mužem, takovou ženou, babičkou dědečkem, sousedem, mám takové zaměstnání, a podobně. Ve své roli jsem nenahraditelný. Nadto mám i v církvi určený úkol, který mám splnit, například ministrovat, zpívat ve sboru, modlit se růženec a podobně. Bůh od každého očekává členství v nějaké pastorační aktivitě.

Pozornost a bdění, ke kterému nás Ježíš vyzývá, není nic jiného, než rozhodnutí být věrný svému životnímu povolání, povinnostem, které jsem na sebe vzal, věrnost daným slovům a také aktivní účast na pastoračních aktivitách, které nám církev připravuje.

Při této angažovanosti si musím být neustále vědom nutnosti Boží pomoci a spolupráce s Boží milostí. A je to právě pochopení tohoto kaira, času, kdy nás Bůh navštěvuje.

Prorok Izaiáš to komentuje: „A přece, Hospodine, ty jsi náš otec! My hlína jsme – ty jsi nás hnětl, dílo tvé ruky jsme všichni!“

Bdění a pozornost zahrnuje odpovědný přístup k životu: Chci být v pořádku, nechci dělat šmejdy. Chci být spravedlivý, upřímný, solidní, chci být opravdu lidský.

Ale také vím, že to sám neudělám, proto čekám na milost, to je na pomoc Ježíše Krista. Jsem si jistý, že mi Bůh ve své lásce dá vytrvat až do konce, takže budu bez úhony v onen poslední den, kdy Ježíš Kristus příjde se svými svatými a uvede mě do svého společenství na celou věčnost.

2.12.2017, 1.sobota v měsíci

Lk 21, 34 -36

Slovy dnešního evangelia nás Ježíš upozorňuje na základní překážky, které nám brání přijmout Boží pomoc, znemožňují působení Boží prozřetelnosti v našich životech, brání Bohu pečovat o nás: „Dejte si pozor, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a pozemskými starostmi“.

Myslím si, že pro většinu z nás nestřídmost a opilství problém není. Ale máme veliký problém s pozemskými starostmi. Pro většinu křesťanů je pěstování pozemských starostí zbožnou praxí. Staráme se o mnoho záležitostí, znepokojujeme se, jako by vše záleželo na nás.

Známe slova: dělej, jako by vše záleželo na tobě, a důvěřuj, jako by vše záleželo na Bohu. Zní to velmi zbožně, ale v praxi se toto tvrzení zvrhlo. Náš hlavní problém je právě v neschopnosti důvěřovat Bohu, protože se Boha bojíme. Když máme strach z Boha, jsme přesvědčeni, že vše záleží jen na nás. A tím se úplně zavíráme Bohu, a tak nám Bůh nemůže pomáhat.

Setkáváme se dnes již tradičně u Paladia města Brna, před ikonou Panny Marie, skrze kterou Boží milost vyřešila lidsky nezvládnutelnou situaci. Bůh ochránil Brno před velkým ohrožením. Obyvatelům Brna by nepomohlo, kdyby byli ovládáni pozemským myšlením, topili se ve starostech, trápili se otázkou: co s námi za chvíli bude? Začali se horlivě modlit a prosili Pannu Marii o Boží pomoc. Jejich víra a vroucné volání o Boží pomoc přinesly zázrak záchrany.

Svatý Jakub ve svém dopise říká, že „modlitba víry zachrání nemocného a Pán ho posílí“. Trápí nás různé nemoci, protože nás ovlivňují rozmanité druhy zla. Zlo neodstraníme tím, že si budeme dělat starosti, ale když se budeme modlit s vírou o Boží záchranu.

Křesťanství je školou, která nás učila a učí důvěřovat Bohu, zbavit se strachu z Boha. Naše životní obtíže jsou příležitostí, abychom pochopili a naučili se, že bez Boha se nedá nic dobře zvládnout. Často si myslíme, že běžné záležitosti vyřešíme sami. Ale je to jen zdání.

Důvěra v Boha je zároveň vírou v Boží milost. Naše spása, náš věčný život je zdarma darovaným darem Boží milosti. Pokud se Bůh postaral o nejdůležitější záležitost v našem životě, o naši věčnost, pak také všechno ostatní musí být podřízené Bohu. Důvěře v Boha se učíme na běžných malých věcech, abychom uvěřili tomu nejdůležitějšímu, daru věčnosti. Proto Ježíš říká: „Bděte a modlete

se, abyste mohli všemu tomu, co se má stát, uniknout a obstát před Synem člověka“.

Takže v každé naší pozemské starosti bychom měli důvěřovat Bohu a spolupracovat s jeho milostí. Měli bychom se na poslední okamžik života, kdy nám Bůh nabídne věčnost, připravovat, abychom ze strachu tento dar neodmítli.

Maria nám dala v Brně svědectví o Boží pomoci, obrovské Boží záchraně. Tato ikona černé Madonny nám to připomíná. Jako před staletími, také dnes nám Maria skrze tuto svatotomskou ikonu zprostředkuje potřebnou Boží pomoc a Boží milosti. Spojme se dnes spolu a volejme o Boží záchranu. Dnešní první čtení nám připomíná, že zlo nepřemůže Boha, ale konečné vítězství patří Bohu a těm, kteří mu důvěřují.

Ohlášky 26.11.2017 Slavnost Ježíše Krista Krále

V tomto týdnu budeme slavit:

-Čtvrtek 30. listopadu – svátek sv. Ondřeje, apoštola

-Pátek 1. prosince – první pátek v měsíci, zpovídá se již od 17:00 hod.

-Sobota 2. prosince – v 18:00 hod. bude poutní mše svatá s pobožností k Panně Marii Svatotomské, na tuto poutní mši pozvěte své přátele a známé

-Neděle 3. prosince – 1. neděle adventní

· Děkujeme farníkům za pomoc při úklidu baziliky minulou středu.

· Srdečně Vás zveme na sobotu 2. prosince na společné tvoření adventních věnců. Sejdeme se odpoledne v 14 hod. v učebně kláštera. Účastnický poplatek je 50 Kč, v ceně jsou zahrnuty větve, drát a korpus na věnec. Svíce a další ozdoby si přineste s sebou. Je nutné se přihlásit předem do čtvrtku 30. listopadu. Zájemci se přihlásí v sakristii kostela.

· V neděli 3. prosince bude při mši svaté v 11:00 hod. během čtení a homilie opět zajištěna pro malé děti v prostorách Křížové kaple vlastní katecheze. Děti budou vyzvány, aby se shromáždily v Křížové kapli. Při obětním průvodu pak společně přijdou do baziliky. Tyto katecheze budou pravidelně vždy 1. a 3. neděli v měsíci, vždy při mši svaté v 11:00 hod.

· Mikulášská besídka pro děti bude v neděli 3. prosince v 15:00 hod. v kapitulní síni u třetího nádvoří opatství. Připravují ji skauti 91. oddílu ze Starého Brna. Na setkání se svatým Mikulášem srdečně zveme děti naší farnosti.

· Rorátní mše svaté s průvodem dětí s lucernami budou po tři následující soboty adventu: 9. + 16. + 23. prosince. Po mši svaté zveme děti na snídani do farní kavárny.

· Milí rodiče, znovu připomínáme pozvání děvčat od 7 let do křesťanského skautského oddílu. Scházíme se jednou týdně ve středu v 16:00 v klubovně na Křižkovského 23. V případě zájmu najdete bližší informace na letáčku u nástěnky.

Otec Wit a komunita augustiniánů vám, farníkům a hostům naší baziliky, přejí požehnanou neděli a Boží pomoc a péči Panny Marie po celý pracovní týden.

23.11.2017,čtvrtek 33.týden v mezidobí

Lk 19, 41 – 44

Situace Jeruzaléma, který stojí před tragickou budoucností, které nevěnuje pozornost je také obrazem našeho života. My si také velmi často nevšímáme zásadních problémů, které nás ohrožují. Nechceme si přiznat, že našim bezmyšlenkovitým, sobeckým, domýšlivým nebo hříšným jednáním si připravujeme utrpení a věčnou záhubu.

Náš život na zemi je stále něčím ohrožen. Nejsme zde v bezpečí, potřebujeme toho, který nám neustále nabízí skutečnou pomoc a má moc odvrátit každé nebezpečí.

O Jeruzalému Ježíš řekl, že ho stihnou tragické události, protože nepoznal čas, kdy mu Bůh nabízel svou přízeň. Ježíš ukazuje, že nejsme ponecháni na pospas zlu, ani hřích nás neuvrhne do bezvýchodné situace. Bůh má moc odvrátit každé ohrožení, vysvobodit z každého zotročení, uzdravit z každé nemoci. Bůh řeší i lidský neřešitelné věci, ale potřebuje, abychom se s ním přátelili.

Když se člověk dá ovládat pýchou, když si řekne, že Boha nepotřebuje, že pro něj Bůh není důležitý, nebo že Bůh není, zavírá dveře Boží pomoci. Když se rozhodne sám čelit všem svým životním problémům a vyřešit je, otevírá dveře svého život a života svých blízkých, za které nese odpovědnost, neomezenému působení zla. A zlo je vždy bystřejší, inteligentnější a schopnější a chce nás za každou cenu zničit. Zlo nás nenávidí a nenechá v nás kámen na kameni.

Každý útok zla můžeme odrazit jen s pomocí Boží milosti. A milost je dostupná jen Božím přátelům. Bůh je nekonečně trpělivý, proto velmi dlouho nabízí svou přízeň. Ale čas, kdy Bůh tluče na dveře našeho srdce je omezený, protože zlo se svým útokem na náš život nečeká. Když se nespřátelíme s Bohem a dorazí na nás zlo, staneme se vždy jeho obětí.

Bůh se neurazí, nedá se odradit naší nafoukaností, ale nemůže nás zachránit, když ho odmítáme.

Musíme pochopit, že jen Bůh nás dovede k pokoji, že jen on nám zajistí bezpečí a činí nás šťastnými, protože jen on může zlo skutečně odstranit, dát sílu k překonání každé životní vichřice a tak zachránit naše pozemské domovy před zhroucením.