Brněnští augustiniáni

Historie augustiniánů v Brně

1256 – založení řádu na základě řehole sv. Augustina

1344 – příchod augustiniánů do Brna

1350 – Markrabě Jan Jindřich Lucemburský (bratr Karla IV.) zakládá nový augustiniánský klášter s chrámem Zvěstování Panny Marie a sv. Tomáše

1356 – potvrzení fundace (založení) římským papežem Inocencem VI. Darování obrazu Černé Madony Janem Jindřichem, tento obraz pravděpodobně vybral ze svatovítského pokladu Karel IV.

1366 – Kare IV. Poskytuje na urychlenou dostavbu kláštera štědrou finanční podporu, činí tak i syn Jana Jindřicha Jošt.

1428 – klášter úplně zničen husity.

1645 – obléhání Brna Švédy a další ničivé události

1732 – zahájení výstavby nového kláštera podle architekta Mořice Grimma

1727 – Vatikán udělil povolení ke korunovaci obrazu Černé Madony, který byl od dob založení kláštera, kdy byl darován Janem Jindřichem Lucemburským, uchováván v jeho prostorách a obestřen gloriolou zázraků.

První žádost o přidělení zlatých korunek doplněná o historii zázračného obrazu byla svatopetrské kapitule zaslána prelátem augustiniánů Ondřejem Zircklem již na jaře roku 1727. Svatopetrská kapitula, s ohledem na starobylost kultu milostného mariánského obrazu a zvláště na skutečnost, že je obraz uctíván téměř celou Římsko-německou říší, žádost schválila již 2. června téhož roku. Papež Benedikt XIV. bulou ze dne 16. prosince 1728 udělil plnomocné odpustky všem účastníkům korunovačních slavností, a to po celý oktáv, který měl stanovit biskup.

Není jasné, z jakých důvodů nedošlo k provedení těchto koncesí. V archivních dokumentech fondu Madonne Coronate se dále nachází druhá žádost brněnských bratrů augustiniánů o přidělení zlatých korunek ze dne 19. dubna 1735, pod kterou jsou podepsáni Andras Zcirkl Abbas ad S. Thomam Bruni a Pater Mathiaus Pertscher Conventus Vicarius.

V roce 1735 tak bylo zahájeno nové vyjednávání, kterého se obdobně jako při korunovaci Panny Marie Svatokopecké nadále ujal sám kardinál Schrattenbach.

Začátkem dubna požádal kardinál vatikánského arcikněze kardinála Hanibala Albaniho a kapitulu u sv. Petra o „nové“ povolení ke korunovaci. Opakované žádosti zdůraznil odkazem na korunovaci Matky Boží Czestochowské v roce 1717 a na skutečnost, že k oné velké slavnosti dokončují augustiniáni stavbu nového kostela vybudovaného „velkolepě a ohromným nákladem“ (con tutta la maggior magnificenza e spese immense).

Jak uvádí list zaslaný brněnským augustiniánům dne 15. června, byla korunovace schválena a zapsána do knihy dekretů (Libro decretorum) dne 5. května 1735

1736 – 10. května – Korunovace obrazu Panny Marie Svatotomské a uzavření smlouvy na zhotovení stříbrného oltáře.

U příležitosti korunovace uctívaného moravského paladia bylo řádem augustiniánů objednáno také nové oltářní retabulum u Johanna Georga Herkommera, zlatníka z Augšpurku, který jej dle smlouvy z roku 1734 zhotovil v letech 1735–36 za celkem 60 tisíc zlatých rýnských.

1752 – klášter povýšen na opatství

1783 – Josefínské reformy nutí přesunout komunitu augustiniánů do opuštěných budov cisterciáckého kláštera na Starém Brně

1784 – přichází do Starobrněnského kláštera augustiniáni ze zrušeného kláštera v Jevíčku

1796 – výstavba nové budovy kláštera s refektářem a knihovnou pro 27.000 svaz

1823 – Opat Cyril František Napp – za jeho působení v této funkci dochází k rozkvětu kláštera i na poli vědeckém a kulturním. Profesor na bohosloveckém učilišti, ředitel moravských a slezských gymnázií, člen a funkcionář mnoha spolků a institucí.

1843 – vstupuje do kláštera Johan Gregor Mendel

1900 – při posledních stavebních úpravách byl znovuobjeven hrob zakladatelky Starobrněnského kláštera královny Elišky Rejčky a po opravách označen jejím monogramem v dlažbě.

1935 – 1945 – v průběhu nacistické okupace byli na základě udání z protiněmeckého smýšlení a dalších činností postaveni před nacistický soud P. Alfons Zadražil, prelát P. Bařina, farář P. Dvořáček, P. Norbert Doležal, P. Alois Přibyl, P. Florián Fulgenc Jančík. P. Alfons Zadražil zaplatil za tyto aktivity životem, v únoru roku 1945 byl popraven v Kounicových kolejích, stejně jako vrátný kláštera Martin Lukáš.

Lukáš byl pro nedovolené přechovávání zbrani odsouzen k trestu smrti a již 1. října 1943 v 16.43 hodin popraven v sekyrárně pankrácké věznice v Praze. Proces s dalšími starobrněnskými augustiniány se konal 25. listopadu 1944. Po ukončeni procesu byl Otakar Zadražil převezen do pankrácké věznice a zde popraven stětím 22. února 1945. – viz publikace Vladimír Černý – Gestapo proti katolické církvi, Zásah vůči opatství augustiniánů na Starém Brně a následné soudní spory

1950 – Činnost řádu zastavena a řeholníci byli z větší části uvězněni, posláni do táborů PTP nebo rozprášeni do podřadných civilních profesí

1965 – otevření Mendelova památníků v prostorách kláštera

1987 – Chrámu Nanebevzetí Panny Marie udělen titul Bazilica Minor papežem Janem Pavlem II.

1990 – Návrat augustiniánů do Starobrněnského opatství a obnova činnosti řádu, počátek rozsáhlých oprav klášterního areálu, které trvají dodnes.

 

Osobnosti starobrněnských augustiniánů

cyril-frantisek-nappCyril František Napp (1792-1867) zahájil nejvýznamnější epochu postavení kláštera v kontextu kulturních dějin Moravy. Byl velmi organizačně schopný a vzdělaný muž, jehož vlastním oborem byla orientální filologie. Byl velmi činný jak v klášteře, tak ve veřejném životě. Byl profesorem na bohosloveckém učilišti v Brně ředitelem moravských a slezských gymnázií. Byl členem mnoha spolků a institucí. Byl uznávanou autoritou nejen v Brně, ale i na celé Moravě. Měl schopnost rozpoznávat lidi a vytvářet tvůrčí atmosféru ve společenství bratří. Do klášterní komunity přijímal nadané mladíky a umožňoval jim vzdělání, někteří pak vyrostli v osobnosti známé v širokém vědeckém světě

Antonín Thaler (1796-1843) – jeden z průkopníků brněnské botaniky. Na jeho podnět dal opat zřídit v klášterní zahradě záhony určené na pokusy s pěstováním rostlin.

Frantisek_Klacel_VilimekFrantišek Matouš Klácel (1808-1882) převzal starost o pokusnou zahradu. Stal se ale průkopníkem tehdy moderní hegelovské filosofie, kterou přednášel na brněnském filosofickém ústavu. Roku 1848 se také stal zakladatelem české publicistiky na Moravě.

 

 

bratranekFrantišek Tomáš Bratránek (1815-1884) profesor filosofie na biskupském ústavu v Brně, filosof, estetik a historik německé literatury. Působil na Jagellonské univerzitě. Studoval polsko-německé vztahy a překládal literaturu z polštiny do němčiny.

 

 

krizkovskymPavel Křížkovský (1820-1885) rozvinul rozsáhlou hudebně výchovnou i dirigentskou činnost. Od roku 1848 zde pěstoval hudbu. Byl komorním hráčem, sbormistrem, dirigentem a hudebním skladatelem. Jeho žák, Leoš Janáček převzal vedení kůru po odchod u Křížkovského do Olomouce.

 

 

 

silinger(1866-1913)Tomáš Eduard Šilinger (1866-1913) – čelní moravský žurnalista a politik. Od roku 1896 řídil česky psaný katolický deník Hlas. V roce 1906 byl zvolen zemským a hned nato říšským poslancem ve Vídni. Spolu s dalšími vytvářel vlasteneckou základu českého Brna.

 

 

Johan Gregor Mendel (1822-1884) – do kláštera vstoupil 1843, kromě studia teologie se věnoval i studiu zemědělství a vinařství na brněnském filozofickém ústavumendel, později přidal dva roky přírodních věd na univerzitě ve Vídni. Vyučoval ve Znojmě, od roku 1854 byl profesorem fyziky a přírodopisu na státní reálce v Brně. V klášterní zahradě konal pokusy s křížením rostlin. Na hrachu dokládal své teorie dědičnosti a zároveň ukazoval na její význam pro další šlechtění. Veden snahou prokázat oprávněnost teorie dědičnosti také v živočišné říši, dal Mendel roku 1871 postavit ve svahu nad kostelem včelín, v něm se pokoušel křížit různá plemena včel. V klášteře zřídil také stanici pro meteorologická pozorování a ve výzkumu slunečních skvrn hledal klíč k předpovědi počasí. Základ jeho díla však spočívá v genetice. Svého času zneuznán, porozuměla jeho objevům až moderní doba. Poprvé to dala najevo roku 1910, když komitét sto padesáti přírodovědců z celého světa vybudoval v Brně zakladateli nauky o dědičnosti mramorový pomník, posléze pak roku 1965 otevřením Mendelova památníku ve Starobrněnském klášteře.