Ex 17, 8 – 13; 2 Tim 3. 14 – 4, 2; Lk 18, 1 - 8
Primárním cílem křesťanství je přivést člověka k Bohu. Na počátku, v ráji se člověk setkával s Bohem tváří v tvář, mluvil s Bohem, slyšel ho a byl veden cestou života. Odklon od Boha začal neposlušností, která podkopala důvěru prvních lidí v Boží dobrotu, a oni se před Bohem skryli. Když se schovali, protože se Boha báli, začala i naše tragédie, protože jsme Boha zbavili možnosti pomáhat nám.

Svatý Tomáš z Villanovy, na kterého dnes pamatují augustiniáni, patří k jejich největším světcům. To, co charakterizuje jeho svatost, je veliká láska a služba chudým. Dával jim veškerou možnou pomoc. Máme o něm krásné svědectví, které říká, že zemřel při mši svaté, při svatém přijímání a postel, na kterou ho donesli, už mu nepatřila, krátce před smrtí ji daroval a všechny své peníze také rozdal.

 2 Tim, 1, 6 – 8. 13 – 14; Lk 17, 5 – 10
V evangeliu nás Ježíš upozorňuje na význam víry a její vliv na způsob života. Velmi často je křesťanství srovnáváno s náboženstvími přítomnými ve světě. Říká se, že křesťanství je jedním z mnoha náboženství. Je pravda, že křesťanství má mnoho společných prvků s náboženstvími světa. Ale něčím podstatným se liší. V ostatních náboženstvích hrají primární úlohu obřady, učení zakladatelů, osobní náboženské úsilí, ale v křesťanství je v centru setkání s Ježíšem Kristem.

1 Tim 6, 11 – 16; Lk 16, 19 - 31
Podobenství z dnešního evangelia vypráví příběh dvou lidí na jejich cestě k věčnosti; jeden se setká s Bohem, druhý bohužel ne.
Co rozhoduje o tom, že jeden člověk dojde do věčného života a druhý ne?
Při povrchním pohledu na text se může zdát, že Lazar se dostal do nebe, protože byl chudý, protože byl žebrák; zatímco boháč se nedostal do nebe, protože byl bohatý.
Tak jednoduché to není. Majetek není rozhodující kritérium.

Lk 7, 36 - 50

Dnešní evangelium vypraví o dvou postojích k  Ježíši a skrze Ježíše k Bohu. Bůh přichází v Ježíši, aby nám pomohl vyřešit těžké a také lidsky neřešitelné problémy. Evangelia představují Ježíše, který uzdravuje, osvobozuje od vlivu zlého ducha, přinášejí odpuštění hříchů, což je ta nejdůležitější pomoc, protože řeší problém našeho věčného života. Aby Boží milosti mohly působit, musíme se setkat s Ježíšem, protože jen on je jediný prostředník mezi námi a Bohem.

Lk 7, 11 - 17
Ježíš vzkřísil mladého muže před městskou branou. Tento obraz upozorňuje na skutečnost, že setkání s Bohem, s pravdou o vzkříšení, možnost přijmout jeho milosti, se děje často na místech vzdálených od našeho každodenního obyčejného života. Obraz města opevněného hradbami mluví o prostoru, kde člověk žije, pracuje a bydlí. Odchod za hradby je obrazem odchodu z prostoru našeho každodenního života

Ex 32, 7 – 11. 13 – 14; 1 Tim 1, 12 – 17; Lk 15, 1 – 32
Dnešní podobenství patří k těm nejhlubším v evangeliu. Plně vykresluje Boží otcovství, ukazuje, jak je Boží srdce milující, a také popisuje naše lidské postoje k Bohu. Toto podobenství se nejčastěji nazývá: O marnotratném synu. Je otázkou, který z těchto dvou synů je marnotratný. Vhodnější název by byl: O milosrdném otci. Podívejme se dnes na tři hlavní postavy, které se v podobenství objevují.