Iz 62, 1 – 5; 1 Kor 12, 4 – 11; Jan 2, 1 – 12
Bůh nám přeje nádherný a šťastný život. Život zdrcený zlem a utrpením neukazuje pravdu o Bohu. Bůh v Ježíši z Nazareta sice prošel utrpením a smrtí, ale na konci této cesty není kříž s Ježíšovým umučeným tělem, ale jeho slavné vzkříšení.
V prvním čtení nás prostřednictvím proroka Izajáše Bůh utěšuje.

Mk 1, 40 - 45
Dnešní evangelium hovoří o uzdravení malomocného. Malomocný měl víru v Ježíšovou moc, důvěru, že ho může očistit. To ukazuje jeho prosba na kolenou: „Chceš-li, můžeš mě očistit“. Svým postojem a slovy svědčí, že Ježíš má moc skutečně pomáhat. To je jádro křesťanství. Ve svátostech se nesetkáváme s ideou, ale s živým Ježíšem.

Iz 40, 1 – 5. 9 – 11; Tit 2, 11 – 14; 3, 4 - 7; Lk 3, 15 – 16. 21 - 22
V prvním čtení jsme slyšeli chvalozpěv, který vyzpíval prorok Izajáš o Boží dobrotě a slitování nad člověkem, jehož život byl zotročen a ničen zlem a hříchem: Doba služby hříchu je u konce, nepravost člověka je odčiněna. Bůh přichází zaplatit za všechno zlo způsobené hříchem. A odměnou za spáchané zlo je láska a věčný život.

Lk 4, 14 – 22 a
Když byl Ježíš od Jana Křtitele pokřtěn a zvítězil nad pokušeními na poušti, vrátil se do Galileje a začal veřejně působit. Lidé byli plni úžasu nad dobrem, které Ježíš konal.
Potom navštívil i své rodné město a v sobotu šel do synagogy, kde četl a vysvětloval Boží slovo. Tomuto Ježíšovu projevu se říká „Nazaretský manifest“. Ježíš v něm říká, že Izajášovo proroctví, které přečetl, mluví o jeho povolání. To, co Ježíš dosud vykonal a nadále bude dělat, je naplňováním této prorocké předpovědi.

Mt 2, 1 - 12
Dnešní slavnost Zjevení Páně, obvykle nazývaná Tří králů, je oslavou setkání Boha s člověkem. Bůh není nepřístupným tajemstvím, ale chce, abychom ho poznali a měli k němu osobní vztah. Bůh touží po naší důvěře. Přichází k nám tak, aby nás Boží nesmírnost a Boží velikost netlačila a nedrtila. Proto se zjevuje jako malé bezbranné Dítě v chudobě betlémské jeskyně.

Jan 1, 43 – 51
Křesťanství začalo ve chvíli, kdy Ježíš Nazaretský vyzval muže, aby ho následovali a zůstali s ním. Na začátku každého křesťanského života stojí Ježíšova výzva: Pojď za mnou! První učedníci byli osobně pozváni Ježíšem. Ale už v Ježíšově době, ti, které Ježíš povolal, k němu přiváděli další. Svědectví o tom máme v dnešním evangeliu. Filip přivedl k Ježíši Natanaela.

Jan 1, 29 – 34
To, co řekl Jan Křtitel o Ježíši, když k němu přicházel, slyšíme vždy z úst kněze před přijetím svatého přijímání: „Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa!“ a zároveň je nám ukázána hostie, tento kousek chleba, nad kterým byla pronesena slova konsekrace.
Oslovení „Beránek Boží“ vyjadřuje pravdu, že Ježíš je Spasitelem člověka, protože tento „Beránek“ má moc zahladit každý lidský hřích, může zachránit člověka od věčné smrti. Hřích je největší zlo, které nás ničí, protože pokaždé, když hřešíme, přivoláváme na sebe smrt a zbavujeme se života.