Iz 25, 6 – 10b; Flp 4, 12 – 14. 19 – 20; Mt 22, 1 – 14
V dnešním evangeliu jsme znovu slyšeli o Božím království. Plodem Božího království je křesťanství, Budeme tedy přemýšlet o tom, co je křesťanství a kdo je člen Božího království, tedy katolík.
Ježíš říká, že se Boží tedy nebeské království, podobá králi, který pro svého syna uspořádal svatební hostinu a pozval na ni hosty. Králem, který chystá hostinu, je Bůh, synem je Ježíš Kristus a snoubenkou je církev. My křesťané jsme pozváni na hostinu, abychom s Bohem slavili. Prorok Izajáš hlásal: „Pán zástupů připraví pro všechny národy na této hoře slavnost z tučného masa, slavnost z kvalitních vín, z nejkvalitnějšího masa a nejlepších vín.“
To je obraz, kterým prorok Izajáš vyjádřil, že Bůh s námi touží již zde a nyní  sdílet svůj život a velkolepě ho s námi slavit.

Lk 11, 27 – 28
Jedna z žen, která naslouchala Ježíši, vyjádřila velký obdiv Ježíšově matce, Panně Marii: „Blahoslavený život, který tě nosil, a prsy, které tě kojily!“. Je to vyznamenání Mariiny výchovy. Velikost lidství má svůj zdroj především ve správném splnění rodičovského úkolu, v dobře fungující rodině. Podstatou velikosti Ježíše z Nazareta je život jeho rodičů Josefa a Marie.

Lk 11, 5 – 13
Dnešní evangelium vysvětluje problém nevyslyšených modliteb. Máme zkušenost, že se modlíme a nejsme vyslyšeni. Možná si myslíme: Bůh nám nechce pomoci, chce, abychom trpěli, nebo jsme si Boží pomoc nezasloužili a podobně.
Proč naše modlitby nejsou vyslyšeny?
Ježíš problém nevyslyšených modliteb vysvětluje příkladem z mezilidských vztahů. Nestává se, aby přítel příteli nepomohl.

Flp 4, 6 – 9; Mt 21, 33 – 43
Dnešní evangelium nám přináší podobenství o vinici pronajaté vinařům. Toto podobenství nám ukazuje, jak s námi Bůh zachází. Majitel založil vinici, postaral se, aby vyrostla a poté ji pronajal. Ti, kteří ji obdělávali, nemuseli nic budovat, mohli ji jen užívat. Také, pokud jde o záležitosti Božího království, vše je již Bohem připraveno.
Do reality Božího království, tj. do církve, ke které patříme, jsme byli zdarma uvedeni svátostí křtu. Získání Boží milosti nás nic nestojí. Spása je darem, který Bůh dává zdarma.

Lk 10, 1 – 12
Dnešní evangelium vypraví o vyslání učedníků, aby zvěstovali Boží království. Boží království je království Ježíše Krista. Zmrtvýchvstáním Ježíše z Nazareta Bůh ukázal, že Ježíš je Pánem nad životem a smrtí každého člověka. Když chci dojít do věčnosti, musím se podrobit vládě Ježíše Krista a s plným vědomím vyznávat, že Ježíš Kristus je můj osobní Pán a Spasitel.

Ez 18, 25 – 28; Flp 2, 1 – 11; Mt 21, 28 - 32
Dnešní evangelium vypráví příběh o dvou synech, které otec požádal, aby pracovali na vinici. Pojem vinice představuje církev. Každý, kdo se stal křesťanem, je povolán pracovat na této vinici, v církvi. Křtem jsme sestali dětmi Božími, všichni jsme pokřtěni v Ježíši Kristu a tak jsme syny nebeského Otce. Bůh nepovolává k práci v církvi pouze některé ze svých dětí. Myslíme si, že se to týká jen kněží, zasvěcených osob nebo laiků, kteří jsou v církvi zaměstnáni.
Dnešní evangelium ukazuje, že každý, kdo přijal křest, stal se synem Božím, je povolán k budování Božího království, každý podle svých možností.

Lk 9, 1 – 6
Dnešní evangelium je jedno z nejkratších a nejobtížněji pochopitelných. Zpochybňuje naše porozumění rodinným vztahům, naše hodnoty.
Maria přichází s dalšími příbuznými k Ježíši, chce, aby k nim vyšel, a Ježíš ji velmi tvrdě odmítá. Svým způsobem se od ní a její žádosti plně distancuje. Když evangelista Matouš popisuje tuto situaci, přidává Ježíšova slova: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?“ a nechává svou matku stát venku. Je to ostrá kritika a ponížení.