Kázání otce Jana

Sof 3, 14 – 18a; Flp 4, 4 – 7; Lk 3, 10 - 18
Prorok Sofoniáš v prvním čtení vyzpíval radost z Boží blízkosti a dostupnosti lidem. Tato slova obsahují slib, který se naplnil před dvěma tisíci lety, když se Boží Syn stal člověkem. Plným přijetím lidské přirozenosti se Bůh dal navždy člověku k dispozici, a tím nám otevřel zdroj pomoci v boji proti zlu. Prorok Sofoniáš říká: „Hospodin zrušil tvůj trest, odstranil tvé nepřátele … zla se už neboj … Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, vítěz, který dává spásu“.

Mt 17, 10 - 13
Dnešní evangelium vypraví o problému, který měli Židé se správným pochopením Božích zjevení. Nerozuměli Boží řeči, kterou k nim mluvil Bůh skrze aktuální události. Jan Křtitel svým veřejným působením u Jordánu naplnil znamení starozákonního proroka Eliáše. Jan byl Božím hlasem, ukazujícím na aktuální Boží působení. Když Ježíš mluví o své věrohodnosti, odkazuje na svědectví Jana Křtitele.

Mt 11, 11 – 15
V dnešním evangeliu Ježíš ocenil význam Jana Křtitele: „Mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel. Ale i ten nejmenší v nebeském království je větší než Jan“.
Na první pohled tato Ježíšova slova zní jako veliké ocenění Jana Křtitele, protože v první části Ježíš říká, že Jan je největší z lidí, že žádný jiný člověk, který se narodil z ženy, není větší než on. Ale v druhé části věty Ježíš říká, že nejmenší v nebeském království je větší než Jan.
Jak tomu máme rozumět?

Bar 5, 1 - 9; Flp 1, 4 - 6.8 - 11; Lk 3, 1 - 6
Dnešní evangelium nám představuje osobu Jana Křtitele v období jeho veřejného působení. Časové vymezení Janova veřejného vystoupení je důkazem, že nejde o nějakou fiktivní osobu, ale o konkrétního člověka, který v určité době působí v politickém a náboženském prostředí v Palestině. Jan vystupuje s konkrétním posláním.
Bůh není záhadná osoba, odtržená od reality. Bůh se zjevuje ve světě prostřednictvím osob, které zprostředkují zprávy, týkající se našeho lidského života. Bůh nemluví o něčem nevýznamném, ale o velmi zásadních otázkách života.

 Mt 7, 21. 24 - 27 

Člověk si vybírá hodnoty, na kterých staví svůj život. Vybírá mezi dvěma cestami, po kterých bude kráčet do budoucnosti. Neexistuje třetí cesta. Člověk může žít s Bohem nebo bez Boha, jinou volbu nemá. 

Jer 33, 14 – 16; 1. Sol 3, 12 – 4, 2; Lk 21, 25 – 28. 34 - 36
Dnešní nedělí - 1. adventní, začíná nový liturgický rok. Úkolem adventu je připravit nás, věřící, na správné prožití Vánoc. Na začátku nového liturgického roku text evangelia nezmiňuje události narození Božího Syna z Panny Marie, ale mluví o událostech konce času, událostech plných hrůzy a katastrof. Takže na jedné straně začínáme dobu, která nás připravuje na radostné prožití Ježíšova narození, na druhé straně slyšíme slova, která předpovídají tragický konec světa a života na zemi.

Lk 21, 34 -36
Slovy dnešního evangelia nás Ježíš upozorňuje na základní překážky, které nám brání přijmout Boží pomoc, znemožňují působení Boží prozřetelnosti v našich životech, brání Bohu pečovat o nás: „Dejte si pozor, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a pozemskými starostmi“.
Myslím si, že pro většinu z nás nestřídmost a opilství problém není. Ale máme veliký problém s pozemskými starostmi. Pro většinu křesťanů je pěstování pozemských starostí zbožnou praxí.