16. neděle v liturgickém mezidobí

Gn 18, 1 - 10 a, Žl 15, Kol 1, 24 – 28, Lk 10, 38 – 42
Dnešní evangelium vypráví o návštěvě Ježíše u přátel Marty, Marie a Lazara v jejich domě. Marta zřejmě řídí chod domu. Snaží se, aby domácnost byla perfektní a hosté byli kvalitně pohoštěni. Ale nezískala od Ježíše uznání. Pochvalu získala Maria, která se o pohoštění nestarala, jen seděla a naslouchala Ježíši. Proč? Proč ta, která slouží, je napomenuta, a ta, která zaslouží napomenutí, dostává pochvalu, je dokonce dávána za vzor?


Svatý Augustin při komentáři tohoto evangelia spojil role těchto dvou žen a vytvořil obraz věřícího člověka, který spojuje oba prvky: postoj Marie a Marty.
Zdá se mi, že lepší vysvětlení dnešního evangelia dává svatý Benedikt svou životní zásadou: "Modli se a pracuj." Důležité je pořadí. Na prvním místě je modlitba a na druhém místě je práce.
Člověk po prvotním hříchu ztratili správné rozlišení, hodnocení věcí ve svém životě. Chtěl získat poznání dobra a zla. Ale z této touhy v lidském životě vznikl velký chaos, který narůstá. Ale tento chaos má vliv i na lidskou práci. Člověk ztratil správné pochopení cíle a smyslu práce. A tak lidská práce - duševní a fyzická, vyrábí a vytváří stále nové a stále nebezpečnější nástroje ke zničení lidského života. Po prvním hříchu vše, co člověk podle svých představ vytváří, je na jedné straně užitečné, ale na druhou stranu se dá velmi lehce zneužít proti životu.
Jeden ze spoluautorů jaderných zbraní pro Francii, Max Turkhauf, vůbec nechtěl, aby jeho mysl, jeho ruce byli použité k výrobě jaderných zbraní, které dají dalšímu národu neuvěřitelnou sílu a moc zahubit lidstvo. Ale nechal se přemluvit heslem propagovaným Organizací spojených národů, že atomy budou sloužit míru a prospěchu lidstva. Přesto Francie použila jeho vědeckou práci k vytvoření atomové bomby. Potom, když o tom důkladně přemýšlel, došel k závěru, že člověk před odchodem do práce by měl nejprve složit své ruce k modlitbě. Pokud člověk nezačne svou práci uspořádáním svého myšlení podle Boží moudrosti, plody jeho práce založí další tragédii v lidském životě, a také v životě světa.
Ježíš nám dnes ukazuje Marii, která věděla, proč usednout u Ježíšových nohou, aby mu naslouchala.
Text nás konfrontuje s otázkou: zda se modlíme, a jak se modlíme?
V dnešním druhém čtení svatý Pavel opět zaměřuje náš pohled na Ježíše, který je zdrojem opravdové moudrosti. Pavlovi záleží na tom, abychom se stali dokonalými v našem životě, v našem myšlení, v naší práci. Sjednocení s Ježíšem je prostředkem k naší dokonalosti. Ježíš je Boží moudrost a naše posvěcení, je cestou k dokonalosti našeho lidského života. Jedině Ježíš dává lidskému životu velikost a slávu. Naše nápady mají bohužel vždy fatální konec. Když se dáme vést Duchem svatým, to je Boží moudrostí, plody našich myslí, výsledky práce našich rukou vždy přinesou slávu. Proto je nezbytné skládat ruce k modlitbě.
Dnešní první čtení popisuje návštěvu u Abrahama. Přichází k němu tři tajemní muži. Velmi hluboký komentář k této události nabízí ikona Rubleva "Nejsvětější Trojice". Tyto tři lidské bytosti, které zasedly u stolu s Abrahamem, jsou podle Rubleva rovněž předobrazem eucharistie. Eucharistie je dílo Otce, Syna a Ducha svatého. V kalichu, který stojí na stole, můžeme uvidět beránka – znamení oběti kříže.
Abrahamův život postihla velká tragédie. Nemohl mít právoplatného dědice. Rozhoduje se velkoryse pohostit tři neznámé lidi. Toto rozhodnutí a pak poskytnuté pohostinství přineslo Abrahamovi, jeho manželství i jeho rodině velké požehnání. Jeho základní životní problém je vyřešen, bude mít dítě, právoplatného potomka.
Tato událost nám přináší hluboké poselství. Bůh je pro nás na začátku někdo tajemný, cizí, ale přichází v lidské podobě. Mnozí se ptají: Proč mám jít na mši svatou? A další se ptají: Proč se mám zapojit do přípravy a průběhu slavení eucharistie? Přijít a poslouchat mši svatou, to ještě nějak přijmeme, ale abychom se osobně zapojili, s tím máme značné problémy. Abraham doporučil Sáře, aby udělala placky s nejjemnější mouky a ze svého stáda vybral krásné tele, aby hosty co nejlépe uctil.
Setkání s Bohem není něco, co má jen malý význam. Křesťanská modlitba není bezduché odříkání modlitebních textů. Eucharistie není jen událost k naslouchání, a když trvá víc než tři čtvrtě hodiny, to se pak zlobíme.
Bůh si zaslouží největší pozornost. On je nejdůležitější. Bůh je jedinou bytostí, která přináší našemu životu požehnání, protože je jedinou moudrostí, která vede k dobru. Jen s Bohem je člověk ochráněn před zlem.
Naučme se skládat ruce k modlitbě, aby ovoce našich úst, ovoce našich rukou nepřinášelo tragédii a prokletí.
Žalmista říká: Jestliže nestaví dům Hospodin, marně se namáhají, kdo jej staví. Modleme se za sebe navzájem, abychom uměli skládat ruce k modlitbě a jako Maria naslouchali Ježíši.