Mk 2, 23 - 28
Dnešní evangelijní text upozorňuje na problém pohoršení v oblasti náboženského života. Máme určité tradiční náboženské postoje. A odchylku vnímáme jako urážku Boha, nebo dokonce hřích.
Dnešní evangelium popisuje jednání apoštolů, kteří se nepodřídili náboženskému přikázání o dodržování soboty. Dělali to, co bylo zakázáno. Důležitá je Ježíšova reakce, kterou Ježíš jednoznačně kritizuje a odmítá náboženský výklad pravidel o sobotě.
Ježíš jasně odmítl povrchní chápání Božích přikázání.
Přikázání mají člověku pomoci získat správný vztah k Bohu, k bližnímu a k sobě samému. Mají pomocný úkol, mají nás naučit, co je správné a co slouží nebo neslouží dobru člověka. Přikázání mají pomáhat, nikoli zatěžovat a komplikovat lidský život.
Naučili nás, že svými přikázáními nás Bůh k něčemu nutí, máme k nim převážně negativní vztah. Většinu přikázání vnímáme jako nepraktické, zatěžující a těžko splnitelné požadavky, které nám ještě více komplikují život. Většina katolíků vidí Boží přikázání jako další nároky, které na nás Bůh položil.
Žijeme podle špatného výkladu Božích přikázání. Netušíme, že Boží přikázání jsou nezbytnou pomocí k dosažení kvalitního života a tím i skutečného štěstí, k získání opravdového pokoje v srdci. Přikázání slouží člověku, aby dosáhl dobra, štěstí, lásky nebo skutečného úspěchu.
Pohoršovat se nad bližními není správný přístup k Božím přikázáním. Boží přikázání mi umožňují upřímný pohled na sebe, nikoli na bližního. Jsou darem pro mne, abych především já šel životem správným směrem, a tak došel k Bohu. Boží přikázání nemají být bičem v mojí ruce.
Svěřme se ještě více Ježíši, aby nás působením Ducha svatého vedl k životu, který je v souladu s Božími přikázáními.