Mk 3, 20 – 21
Ježíš Kristus přinesl na lidský život nový pohled. Přinesl nové hodnoty. Každá oblast života na Zemi získala nový smysl. Podstatným Ježíšovým výrokem je: Přátelství se světem je nepřátelství s Bohem. Pokud se rozhodnu žít podle evangelia, musím opustit staré cesty svého života. Potřebuji přezkoumat své vztahy k Bohu, k bližnímu a k hmotným statkům.
Nemohu žít mentalitou a podle hodnot tohoto světa a tvrdit, že věřím.
Změny, které po nás žádá evangelium na cestě pozemského života, nejsou snadné, často se nám jeví jako nelogické a zbytečné. Náš křesťanský život je často ve velkém rozporu s evangeliem. Slyšíme Ježíšova slova o nutnosti odmítat hodnoty světa, ale nerozumíme tomu, a proto hledáme jiné cesty. Ale jiné cesty popírají evangelium.
Mnozí Ježíšovi současníci rychle zjistili, že to, co Ježíš učí, není pro ně přijatelné, pohoršovalo je to. Když nemohli odporovat, tvrdili, že to, co Ježíš učí a co činí, je ze zlého ducha. Příbuzní ve svém úsudku byli trochu jemnější, říkali, že se pomátl na rozumu. A nejlepší bude, když se ho zmocní, a přivedou ho zpátky domů.
Dnešní evangelium ukazuje na velmi provokativní význam Ježíše. On a jeho evangelium vůbec neodpovídá našim představám. Je to ostrá kritika našich pozemských hodnot. Ježíš každému říká: obrať se a pojď za mnou. Možná je nejpoctivější upřímně říci sobě i Bohu: neumím to, je to nad mé síly. Nebudu kombinovat, nebudu předstírat, že přijímám Ježíšovy požadavky, ale pokorně budu prosit o světlo Ducha svatého, abych uměl rozlišovat mezi tím, co pochází ze světa a tím, co je Božím přáním, a pak budu prosit Ducha svatého o sílu jednat podle Boží vůle.