Čtvrtek - 5. týden v mezidobí 2018

Mk 7, 24 – 30
Dveře k setkání s Bohem nám otevírá víra. Setkat se s Bohem a jeho milostí může jen člověk, který věří, že Bůh je, že je absolutní dobrotou, že nás neponechá napospas zlu, které na nás doléhá. Bůh otevřel všechny cesty, aby nám mohl vždycky pomáhat.


Jak výše uvedená slova souvisí s dnešním evangeliem, kde Ježíš odmítá poskytnout pomoc ženě, která prosí za svou dcerku posedlou zlým duchem?
Tato žena, když se dozvěděla o Ježíši, hned k němu přišla, padla mu k nohám a prosila. To ukazuje na veliké odhodlání, na velkou pokoru. Ježíšova odpověď je dodnes šokující: „Nech najíst napřed děti! Není přece správné vzít chléb dětem a hodit ho psíkům“. Z lidského pohledu můžeme říci, že tím významně degraduje důstojnost této ženy, ukazuje také, jako by Bůh rozděloval lidi na hodné a nehodné jeho milosti.
Tato Ježíšova slova nás mohou pohoršit, ale Ježíš skrze ně ukazuje na podstatnou pravdu o nás. Nechceme si přiznat, že od Boha nemáme na nic nárok. Člověk se už na počátku rozhodl žít bez Boha a dodneška to opakuje. Náš hřích to dokazuje. Všechno zlo, které zakoušíme, naše limity jsou důsledkem zvoleného hříchu. A navzdory tomu si myslíme, že Bůh je povinen uklidit náš vnitřní nepořádek, naše smetí, je povinen napravit každé naše selhání, naše životní havárie.
Bůh to chce udělat a dokonce rád, ale pod podmínkou, že ho o to pokorně poprosíme s vědomím, že jsme zhřešili my, že jsme celý ten nepořádek ve svém životě a v životě druhých udělali my, a že to nejsme schopni sami napravit. Žena z dnešního evangelia si je vědoma svého postavení, ví, že jí pomoc nenáleží. Ježíšova slova ji nepohoršila. Ona věděla, že je možné Boha požádat o cokoli, že je Bůh dobrý, že chce člověku potřebné darovat.
Syroféničanka nás učí, že k víře patří vědomí, že Boha nemůžeme přinutit nám pomáhat. Boha nedonutíme svou zbožností, askezí a náboženským chováním k plnění naší vůle. Ale víra, že Bůh je dobrý, a tím neodmítá naše upřímné, pokorné prosby, je tou přistávací plochou, na které přistává Boží pomoc.