Sobota - 1. týden postní - 24. 2. 2018

Dt, 26, 16 -19, Mt 5, 43 - 48
V prvním čtení jsme slyšeli, že Bůh bude v našem životě přítomen, pokud zachováme jeho podmínky. Bůh bude našim Bohem, když budeme chodit po jeho cestách, když budeme zachovávat jeho nařízení, příkazy a ustanovení.


Bůh touží po setkání s námi. On opravdu vyšel směrem k nám. Jasně sdělil, kde mohu Boha najít. To setkání záleží zcela na mně. Rozhoduji, kdy a kde se s Bohem potkáme. Rozhoduji se, kdy a kde se chci modlit, kolik času tomu věnuji, co bude obsahem mého rozhovoru s Bohem.
Bůh svá očekávání sdělil ve svém slově. Chci Boží očekávání poznat a podle nich žít?
Podstatou Božího očekávání je život podle ducha pravé lásky. Jde o lásku, která miluje také své nepřátele, která nás uschopňuje k modlitbě za ty, kteří nás pronásledují.
Chceme, aby nás ostatní milovali, velmi to očekáváme, ale vůbec nechápeme, že i my máme milovat druhé, a dokonce i své nepřátele. Bůh neříká, co má dělat ten druhý, ale říká, co mám dělat já, jak se mám vůči druhým chovat.
A můj bližní, jak říká dnešní evangelium, je každý druhý člověk. Není to jen ten, koho mám rad.
Ježíš mluví o Bohu, který nedělá rozdíly mezi lidmi ve světě, jeho láska je stejná ke všem.
Víme, že nemáme sílu milovat jako Bůh. Ale máme možnost rozhodnout se pro takovou lásku.
Bůh od nás očekává právě toto, že se jednoznačně rozhodneme ve svém srdci pro lásku: Ano, to je cesta mého života. Také já mám být láskou, jako sám Bůh je láska.
Chci říci, že toto rozhodnutí pro lásku je místem, kde se mohu setkat s Bohem. A pokud jsem se s Bohem setkal, zároveň dostávám pomoc, kterou potřebuji, aby se mé rozhodnutí uskutečňovalo.
To, co nám pomáhá při rozhodování pro život podle přikázání lásky, je vědomí, že Bůh je dobrý. Jestliže Bůh je dobrý, proč nechci být dobrý já?
Bůh je dobrý po všechen čas, proto se rozhoduji ho napodobovat, chci být dobrý po celý svůj život.