Sobota - 4. postní týden 2018

Jer 11, 18 – 20; Jan 7, 40 – 53
V dnešním prvním čtení nacházíme velmi zajímavou charakteristiku osoby Mesiáše. Prorok Jeremiáš charakterizuje Mesiáše jako člověka, který bude slepý ke zlu na něm páchaném. V tomto proroctví o Mesiáši nacházíme obraz velké naivity: „Byl jsem jako krotký beránek, kterého vedou na porážku. Ani potuchy jsem neměl, že mi strojí úklady“.


Při hlubším zamyšlení nad touto naivitou Mesiáše vyvstává otázka, zda může být člověk s tak naivním pohledem na zlo, schopný nás osvobodit od zlého ? Protože hlavním úkolem Mesiáše je přece osvobodit nás od zla.
Tehdejší politická a náboženská elita a vláda v Palestině si nedovedla představit, že člověk, který v politickém a náboženském prostředí nic znamená, může být Mesiášem, tímto osvoboditelem od všeho zla. Ježíš byl elitou a vládou, těmito nejvýznamnějšími osobnostmi židovského národa považován za výtržníka, který nepomůže problémy vyřešit, ale ještě je zvětší.
V tomto kontextu se jeví také velmi důležitá otázka, jak bojovat proti zlu? Je možné porazit zlo a hřích bezmocností, nějakou naivitou nebo slabostí?
Ježíš ukazuje, že nad zlem je možné zvítězit jen dobrem a úplným odevzdáním se Bohu. Je to tak, jak řekl prorok Jeremiáš: „Hospodine zástupů, spravedlivý soudce, který zkoumáš srdce i ledví, kéž vidím tvoji pomstu nad nimi, neboť tobě svěřuji svou při“.
Naší hlavní odpovědí na prožívané zlo má být odpuštění. Odpuštění není nic jiného, než z lidského hlediska projev bezmocnosti a slabosti.
Ježíš svým životem ukazuje, že důvěra v Boha, odevzdání utrpěných křivd a úplné spolehnutí se na Boží spravedlnost přináší nový druh síly, významu a moci: „žádný člověk nikdy tak nemluvil“.
Bůh musí být soudcem nad našimi křivdami, a my máme vždy odpustit. Takto jednal Mesiáš, Ježíš z Nazareta. On byl jako beránek, který se v tichosti nechal vést na krutou smrt.
Jedním z hlavních úkolů Mesiáše je ukázat postoj, který vede k setkání člověka s Boží milostí. A je to na jedné straně slabost člověka, hříšnost, jeho bezmocnost vůči zlu a těm, kteří zlo páchají a na druhé straně úplné odevzdání se Bohu.
Učme se od Ježíše svěřovat všechno Bohu a jeho milosti, aby za nás mohl řešit zakoušené zlo a křivdy s těmi, kdo nám ublížili.