Květná neděle 2018

K základním křesťanským pojmům patří slovo prozřetelnost. Zjistil jsem, že obsah tohoto slova je většině křesťanů neznámý. To, co bychom měli dobře znát z vlastní zkušenosti, Boží působení, ze kterého poznáváme Boha, je nám cizí.


Slovo prozřetelnost obsahuje Boží péči o náš pozemský život a o naši věčnost. Bůh se rozhodl doprovázet nás na našich cestách životem svou milostí, abychom úspěšně došli do věčnosti. Prozřetelnost vyjadřuje pravdu o působícím Božím milosrdenství, které vždy, když se na ně s vírou obrátíme, poskytuje potřebnou pomoc.
Dnešní text pašijí pravdu o Boží prozřetelnosti mimo jiné také vysvětluje. V dnešním evangeliu, které popisuje poslední pozemskou cestu Ježíše, jsme několikrát slyšeli, že všechno, co Ježíš prožil, bylo naplánováno Bohem a předpovězeno proroky před několika sty lety. V podstatě nic, co Ježíš prožil, nebyla náhoda.
Z lidského pohledu Ježíši poslední pozemská cesta nepřinesla nic krásného, radostného, jen velké utrpení a krutou smrt. Jak z toho máme pochopit pravdu o láskyplné Boží péči o Ježíše, o milující Boží prozřetelnosti?
Měli bychom znát základní pravdu o lidské cestě pozemským životem. K naší pozemské cestě patří i těžké a velmi bolestné události. Z lidské svobody vyplývá i to, že člověk koná zlo, že ubližuje druhému, že hřeší. Ani Bůh nemá právo, aby přinutil člověka ke konání dobra, k jednání z lásky. Námi působené zlo vytváří prostředí, ve kterém žijeme. Když na zlo odpovídáme zlem, vždy ho násobíme. To, co zastavuje šíření zla, je konání dobra, je jednání v duchu lásky. Ježíš se rozhodl být vždy dobrý, jako je dobrý Bůh. Každé zlo, na něm páchané, absorboval jak houba vodu. Bůh chce, aby člověk konal jen dobro. Ježíš žil v souladu s Boží vůlí, takže věděl, že na sebe musí vzít každé zlo a Bůh mu dával každou pomoc, aby to zvládl. To vysvětluje pravdu o Boží prozřetelnosti. Bůh dělá všechno, aby člověk neodpovídal na zlo zlem, ale vždy dobrem, odpuštěním.
Na začátku dnešních oslav jsme slyšeli evangelium o lidské dobrotě, o radostném vítání Ježíše. Nikdo apoštolům nebránil vzít pro Ježíše cizí oslátko. Lidé, kteří vítali Ježíše, dělali hodně věcí, aby vyjádřili svou radost a své nadšení. Za několik dnů většina těchto lidí volala: „Ukřižuj ho!“
Takto vypadá naše lidské srdce. Jeden den dáváme druhému to nejlepší a druhý den bychom ho chtěli zavraždit. Proto se potřebujeme neustále odevzdávat do Boží prozřetelnosti, aby nás Bůh vždy vedl ke konání dobra, k jednání z lásky.