3. neděle velikonoční - 2018

Sk 3, 13 – 15. 17 – 19; 1 Jan 2, 1 – 5a; Lk 24, 35 – 48
V dnešním prvním čtení jsme slyšeli fragment řeči sv. Petra, kterou pronesl v chrámu v Šalomounově podloubí, když se lid kolem něj a apoštola Jana shromáždil poté, co uzdravili chromého od narození. Petr a Jan na prosbu chromého o almužnu, odpověděli: "Stříbro ani zlato nemáme. Ale co máme, to ti dáme; Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, choď."


Tímto uzdravením byla ukázána pravda o vzkříšení Ježíše, a také, že zmrtvýchvstání má sloužit všem lidem, kteří pomoc potřebují. Jméno ukřižovaného a vzkříšeného Ježíše má sílu pomáhat v každé životní těžkosti. Podmínkou je pevná víra, jakou měli apoštolové Petr a Jan.
Petr a Jan řekli chromému: "Podívej se na nás". Pohled plný důvěry chromého uzdravil. Zeptejme se sami sebe: je v našem srdci stejná víra v moc jména Ježíše Nazaretského, jakou měli apoštolové? Jsme schopni skrze víru v moc jména Ježíše Krista pomáhat sobě i bližním v životních těžkostech a potřebách?
Pokud tuto víru v srdci nemáme, ještě jsme úplně neuvěřili ve zmrtvýchvstání Ježíše z Nazareta. Nevěříme také, že Ježíš zemřel na kříži pro naši spásu, že tímto činem osvobodil každého člověka od jeho hříchu. Pokud je to s naší vírou tak špatné, je nejvyšší čas, abychom se obrátili.
Velmi dobře vím, že nám pýcha brání uznat náš osobní hřích. Ospravedlňujeme se, obviňujeme druhé, že nás k hříchu svedli, a dokonce za náš hřích obviňujeme i samotného Boha. Na konci prvního čtení nacházíme slova: "Obraťte se tedy a dejte se na pokání, aby vaše hříchy byly zahlazeny. "
Na tomto místě bychom si měli položit otázku: Co znamená obrácení a pokání?
Jak poznám, že jsem obrácený a konám pokání?

V první řadě na tom, že jsem schopen přiznat, že jsem zhřešil, a tak zapřel Ježíše, nenaslouchal jsem jeho učení, nezachovával Boží přikázání. O tom mluví dnešní druhé čtení. "Kdo tvrdí, znám ho, ale jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravda".
Uznání a vyznání hříchů nám vždy působí velký problém, ale právě to je pokání a obrácení. Jde o to, abychom svou špatnost před Bohem neskrývali, nedělali se lepšími. Opravdové obrácení, upřímné pokání je ve skutečnosti jen jedno: otevřeně a jednoznačně o sobě říci: ano, jsem hříšník, zhřešil jsem, udělal jsem tohle a je to špatné.

Petr, když mluvil o zlu, které udělali obyvatelé Jeruzaléma, jim velmi jasně řekl přímo do očí: "Toho, kterého jste vy sice vydali, a kterého jste se zřekli… a vyprosili jste si milost pro vraha". Tato Petrova slova ukazují směr obrácení a pokání, tedy uznání a vyznání viny, hříchu.

Dále říká: "Já ovšem vím, že jste to udělali v nevědomosti". V těchto slovech sv. Petra můžeme jasně slyšet ozvěnu slov Ježíše z kříže: "Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí." Podobnou myšlenku najdeme v druhém čtení, kde sv. Jan říká: "Zhřeší-li však někdo, máme přímluvce u Otce - Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy." Také dnešní evangelium jde stejným směrem. Ve večeřadle zmrtvýchvstalý Ježíš apoštolům vyčítá: "Proč jste vyděšeni, a proč pochybujete?" Viditelná znamení umučení a smrti na jeho těle ohlašují Boží odpuštění a usmíření každé viny.
Máme stejný problém jako apoštolové, kteří také nepoznali význam Ježíšovy oběti na kříži, její moc zahladit všechny hříchy světa a také ten můj osobní. Jde o všechny hříchy, to znamená ty, které byly spáchány, které dnes pácháme a které budou ještě spáchány až do konce světa. Výkupná moc oběti kříže odstraňuje každý hřích, smývá každou vinu, odčiňuje všechny zločiny světa. Celý dluh za všechno zlo, které člověk vykonal, koná a bude konat, je už splacen. Ježíšovo dílo spásy nepotřebuje žádné doplnění, má moc zachránit každého člověka.

Po výčitce Ježíš pokračuje: "Podívejte se na mé ruce a na mé nohy, vždyť jsem to já." Rány na těle vzkříšeného Ježíše jsou pravým důkazem platnosti a účinnosti odpuštění našich hříchů, to je spásy člověka: "Tak je to napsáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých, a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem národům byly odpuštěny hříchy".

Jestliže se v mém srdci rodí víra ve spásu při pohledu na Ježíše na kříži, když vnímám jeho neohraničenou lásku, rodí se v mém srdci jistota: vím, že jsem Ježíšem zachráněn. Když věřím, že Ježíš vyřešil můj největší problém, což je má věčná záhuba, měl bych používat moc jména Ježíš, abych pomáhal sobě i ostatním řešit různé problémy. Můžeme se to učit od Petra a Jana u Krásné brány chrámu, kde uzdravili jménem Ježíše chromého od narození.
V mých modlitbách by při útoku zla měla zaznít slova: Ve jménu Ježíše Krista, mého Pána a Spasitele, se zříkám každého zla. V každé nemoci bych se měl odevzdat pod moc jména Ježíš. Ve jménu Ježíše od Boha dostaneme každou milost. Stačí uvěřit.