slavnost Těla a krve Páně 2018

Slavnost Těla a krve Páně, kterou dnes prožíváme, je příležitostí uvědomit si úžasnou blízkost Boha ve svátosti eucharistie. Bůh se pro nás stal pokrmem a nápojem. Stvořitel světa a také každého z nás se pokaždé, když kněz říká slova proměňování nad chlebem a vínem, uzavírá v malém kousku chleba a troše vína.

Proměněný chléb a proměněné víno není jen znamení Boha, ale Bůh je v nich celý reálně přítomen. V Janově evangeliu slyšíme: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm“. Lidsky se to nedá vysvětlit. Zázrak eucharistie můžeme pochopit jen vírou. Během prvních staletí církev význam eucharistie ve svých katechezích nevysvětlovala, jen říkala novokřtěncům: když budeš požívat eucharistii v duchu víry církve, pochopíš. Toto tajemství se ti bude postupně odhalovat.
Pro pochopení významu eucharistie je důležité vědět, že skrze přijetí svatého přijímání nás Bůh spojuje sám se sebou, proniká nás svou přítomností, ale také z nás křesťanů buduje jednotu. O tom mluví svatý Pavel: „Protože je to jeden chléb, tvoříme jedno tělo, i když je nás mnoho, neboť všichni máme účast na jednom chlebě“.
Uctivé přijímání eucharistie není vnější postoj našeho těla: složené ruce, pokleknutí a podobně, ale otevřené srdce k Božím záměrům, které v nás a skrze nás chce Bůh realizovat. Jde o naše následování Ježíše v jeho lásce k Bohu a také k dalším lidem.
Přijímání eucharistie není všední věc. Je to jednoduchá činnost, ale vyžaduje jasné vědomí, koho požívám ve svátém přijímání. Když přijímám eucharistii, slyším slova: Tělo Kristovo, a odpovídám: Amen, což znamená: Ano, věřím tomu, souhlasím s tím. Ježíš mi dává sebe, a já odpovím: proměň mě v sebe. Už nežiji já, ale ty, Ježíši, žiješ ve mně. Mé tělo je proniknuté Ježíšovým tělem. Úplně souhlasím s tím, že mám následovat Ježíše. Vědomé přijetí svatého přijímání vede také k hlubší otevřenosti k ostatním křesťanům. Mám se stále více stávat bratrem druhých. Každý, kdo přijímá eucharistii, zůstává mocí tohoto chleba spojený v jedno tělo, kde hlavou je Ježíš Kristus. Takže po svátém přijímání si nemůžeme být cizí. Ježíš z nás tvoří jednotu, jedno tělo. Buďme si této jednoty vědomi, abychom žili správně křesťansky.
Po slovech proměňování chléb už není chléb, ale živé Tělo Ježíše, které má moc proměnit náš život v Ježíšův život, abychom se milovali navzájem tak, jako on miloval nás. Přijetí eucharistie není výzva k polepšení a k nápravě, ale svolení Duchu Svatému, aby nás uschopnil následovat Ježíše. Je to schopnost přijmout sílu Ducha Svatého a jeho pomoc. Máme se stávat podobní Ježíši, ne vlastní sílou nebo mocí, ale mocí Ducha Svatého. Pokaždé, když přijímám s vírou eucharistii, Duch Svatý obnovuje svou přítomnost ve mně.
Eucharistie je Boží život, který chce pronikat náš smrtelný život a postupně nás rodit do života věčného, činit nás nesmrtelnými.