Sobota - 11. týden v liturgickém mezidobí 2018

Mt 6, 24 – 34
V dnešním evangeliu Ježíš vysvětluje, že člověk ve svém životě stojí před volbou. První možností je Bůh a druhou jsou peníze. Člověk hledá někoho nebo něco, co mu dá pocit bezpečí. Víme, že jsme v našem pozemském životě často bezmocní. Potřebujeme něco, co nám dá pocit, že těžkosti a omezení, která na nás doléhají, jsme schopni překonat. Nejčastěji používáme peníze. Hledáme v nich své bezpečí. Bůh je pro nás realitou mnohem hůře uchopitelnou, abychom u něj své bezpečí hledali.

Kromě toho, Bůh vyžaduje, abychom mu bezmezně důvěřovali.
Ježíš také říká, že není možné spojit Boha a peníze: „Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď jednoho bude zanedbávat, a druhého milovat, nebo se bude prvního držet, a druhým pohrdne“. Musíme se rozhodnout. Peníze jsou nám bližší. Bůh je nám stále vzdálený, málo známý. Chybí nám svědectví, které by jasně ukazovalo skutečnost Boží péče o nás. Když slyšíme o Bohu, slyšíme nejčastěji o našich povinnostech k němu. O Boží péči a pomoci člověku v těžkostech málokdy slyšíme.
Když Ježíš mluví o Boží prozřetelnosti, ukazuje různé příklady, ve kterých vidíme Boží starost o veškerý život na Zemi a o jeho nádheru.
Peníze jsou jen iluze, a skutečnou pomoc člověku je schopen nabídnout jen Bůh a jeho milost.
Dnešní první čtení ukazuje proroka Zachariáše, který byl zavražděn za napomínání a výzvu k obrácení k Bohu.
Je zvláštní, že my lidé nechceme napravit své chování, neumí přijmout napomenutí. Volíme raději tragické cesty, zažíváme neštěstí za neštěstím. A nechceme vůbec slyšet, že jsme si zvolili špatný směr.
Ježíš říká, že když budeme hledat Boží království a jeho spravedlnost, všechno ostatní nám bude přidáno. Z těchto slov očekáváme jen další komplikace. Nechápeme, že Bůh očekává jen náš souhlas, aby mohl být přítomen v našich životech, aby k nám měl přístup. Máme strach, že když se Bohu odevzdáme, přinese to jen další obtíže. Nechápeme, že jeho příchod je vždy dobrota a láska.
A jestliže Bůh je s námi, protože jsme ho pozvali a dali mu právo konat jeho skutky v našich životech, pak vše, co se s námi děje, nám prospěje.