Království nebeské, které Ježíš zvěstoval, je Boží vládou. Tím, že člověk zhřešil a hřeší, se svět zcela odvrací od Boží vlády a směřuje k vládě zla. Když žijeme mentalitou světa, žijeme v neposlušnosti vůči Bohu.
Když se člověk stane křesťanem, rozhoduje se současně žít v souladu s Boží moudrostí, v souladu s Božími zákony. A tak se stává pro ostatní lidi někým jiným. Život věřícího člověka se automaticky stává kritikou světských hodnot. Život podle evangelia a život podle nabídky světa jsou dva protikladné póly, jako voda a oheň. Svatý Pavel říká, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem.
Člověk věřící v Ježíše bude vždy pro nevěřícího třískou v oku, protože jeho život odsuzuje život nevěřícího jako špatný. Člověk nechce slyšet, že žije špatně. Naše pýcha nesnáší kritiku, nemáme rádi, když se nám ukazuje, že se mýlíme. Křesťanský život je pro nevěřícího výzvou k obrácení. Když se někdo setká s opravdovým křesťanem, vždy je konfrontován s pravdou a volán k obrácení. Pokud se pro obrácení nerozhodl, začíná mít konflikt s věřícími.
Ježíš v evangeliu říká, že chce, aby tento oheň, který přinesl na zem, už vzplanul. Lidský život nutně potřebuje otřes, který přináší Ježíšovo evangelium. Člověk se musí obrátit, musí odmítnout život podle hodnot světa a dát přednost životu v poslušnosti Bohu, aby mohl žít v lásce a pokoji, přijímat Boží pomoc a dojít do života věčného.
Nebojme se být skutečnými svědky Ježíšova evangelia.