Advent - 22. prosince 2018

Lk 1, 46 – 56
Dnešní evangelium nám připomnělo modlitbu Panny Marie. Je to velká modlitba chvály a radosti. Maria se raduje, je naplněna vděčností za úžasné Boží působení v jejím životě. Žasne nad Boží láskou, která v ní koná veliké věci. Zakusí Boží milosrdenství, Boží dobrotu. Tato modlitba dosvědčuje, že se Maria Boha nebojí a plně mu důvěřuje, protože nemá pyšné srdce. Maria velmi dobře ví, že je nepatrná, ubohá žena, která opravdu potřebuje Boží milost. Nevynáší se nad druhé, druhé nesnižuje.

Mluví o sobě jako o služebnici.
Velikost Marie leží v její úplné otevřenosti pro Boží působení. Bůh v ní a skrze ni mohl udělat veliké věci, a koná je dodnes. Když k ní archanděl Gabriel přišel, řekl, že je plná milosti. V Marii vidíme člověka, který neukazuje Bohu své dobré skutky, které pro Boha sám koná, ale dává se Bohu úplně k dispozici, aby v ní Bůh konal své dobré skutky.
Učili nás, že musíme pro Boha dělat dobré skutky, že Bohu musíme ukázat, že jsme dobří, že jsme milosrdní. A nechápeme, že je to úplně jinak. Proto se neumíme dávat Bohu k dispozici, aby mohl skrze nás působit ve světě. Bůh nás potřebuje, abychom byli nástroji jeho lásky a dobroty. Potřebuje ty, skrze které ukáže světu svou dobrotu a všemohoucnost. Skrze nás ukáže lidem opravdové štěstí.
Pravý mariánský ctitel následuje Pannu Marii, jedná podle jejího vzoru, chce být, jako ona nástrojem v Božích rukách. Hlavní křesťanský životní směr určují slova: Buď vůle tvá. Maria to vyjádřila slovy: „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova“. Archanděl Gabriel mohl Marii říci: „Pán s tebou!“, protože její život byl úplně proniknutý Boží milostí, podle slov archanděla je „milostiplná“. Můžeme říci, že nejedná Maria, ale Boží vůle skrze ni.
V tradici naší baziliky je dvacátý druhý den v měsíci spojen s modlitbami ke svaté Ritě. Sv. Rita patří mezi ženy, které postavily svůj život na následování Panny Marie, protože také měla odvahu říci Bohu: Buď vůle tvá! Nehledala svou vůli, ale vůli Boží, kterou viděla také v poslušnosti svým rodičům, v poslušnosti svému manželovi, což pro ni nebylo jednoduché, vytrpěla mnoho různých příkoří. Přesto zůstala otevřená Boží milosti, proto jí Bůh mohl pomáhat. Svatá Rita dosvědčila, že s Boží pomocí lze všechno zvládnout. I v těžkých životních okolnostech může být člověk plný radosti a uctívat Boha.
Když bude Bůh skrze mne konat své skutky, porostu ve svatosti a zažiji opravdové štěstí.
A pak už nebudu chtít druhé měnit podle svých očekávání a názorů. Mění mě Boží láska a stávám se služebníkem druhých a průvodcem k setkání s Boží milostí.
Jak Panna Maria říká, Bůh povyšuje ponížené, hladové sytí dobrými věcmi. Bůh je ten, který odpovídá na lidské potřeby. Když je člověk pyšný a namyšlený, věří, že svůj život zvládne sám, že Boha nepotřebuje. A Bůh se nevnucuje.
Svatá Rita dobře zvládla ve svém životě mnoho těžkých věcí, protože hledala Boha a jeho vůli. Vybízí a inspiruje nás, abychom také naslouchali Bohu, abychom se Boha přestali bát.
Strachu z Boha se zbavíme v modlitbě, ve které si připomínáme, jak nám Bůh dosud pomáhal, ve které si uvědomujeme Boží dobrotu a milosrdenství, a pak za to Boha chválíme. Základním postojem při modlitbě by měla být vděčnost za Boží pomoc. Slovo „děkuji“ by mělo patřit k nejčastěji vyslovovaným slovům v modlitbě. Každý den dostáváme od Boha pomoc ve velkých i nepatrných věcech, mnohdy ji ani nevidíme a nevnímáme. Modlitba nám otevírá oči, abychom viděli Boží dary a působení, a děkovali za ně. Ať nám v tom svatá Rita pomáhá.