Jsou to pravidla, která nás učí správnému životu, abychom se neminuli s Bohem. Dnešní první čtení nám popisuje, jak vyvolený lid naslouchal Božímu slovu. Kněz Ezdráš toto slovo četl a vysvětloval. Tato událost nás poučí, jak Božímu slovu naslouchat a přijímat je.
Slovo Boží je k dispozici každému, kdo je ochoten naslouchat. Není jen pro zasvěcené. Slyšeli jsme, že Boží slovo bylo hlásáno veřejně, ve shromáždění lidu. Abychom uslyšeli Boží slovo a porozuměli mu, potřebujeme společenství. Jen společný zájem o Boha a naslouchání Božímu slovu odhaluje pravdu o Bohu i o nás. Potřebujeme se navzájem, abychom správně Boží slovo pochopili.
Pak jsme slyšeli, že uši shromážděného lidu byly obráceny ke knize zákona. To znamená, že lidé chtěli skutečně porozumět Božímu zákonu a Boží moudrosti a uslyšet Boží rady, jak kráčet Boží cestou.
Kněz Ezdráš, znalec Písma, vystoupil na zvláštní místo, aby Boží slovo četl a vysvětloval. Tento obraz nám říká, že Boží slovo nelze vykládat svévolně. Boží slovo musí být hlásáno skrze vyvolené osoby a na místech k tomu určených. O tom také hovoří dnešní druhé čtení, kde Pavel vysvětluje roli a význam různých úřadů v Církvi. To znamená, že ne každý je povolán veřejně Boží slovo vykládat.
Když Ezdráš vystoupil na podium, otevřel knihu zákona. To je symbolické gesto, které říká, že Bůh k lidem chce mluvit. V této chvíli shromážděný lid povstal a slovem "Amen" vyjádřil svoji připravenost naslouchat. Pak lid padl na kolena před Bohem a dotknul se tváří země. To je gesto velké úcty Bohu za jeho přítomnost, dobrotu a za vůli lid poučit.
Tento starozákonní popis setkání s Božím slovem nám ukazuje velkou úctu k Božímu slovu: Nasloucháme Božímu slovu s takovou pozorností a úctou? Jaký je náš vnitřní postoj k Božímu slovu?
Svědectví o správném vnitřním postoji najdeme i v dnešním evangeliu. Evangelista Lukáš píše o svém velkém úsilí při přípravě katecheze, můžeme také říci: svého kázání. Teofilovi, jednomu z obrácených pohanů ke křesťanství, říká: „Důkladně jsem všechno od začátku prozkoumal a uspořádaně vypsal, aby ses tak mohl přesvědčit o spolehlivosti té nauky, ve které jsi byl vyučen“.
Dnes v církvi existuje velký problém s výkladem Božího slova. Kněží, kteří jsou k výkladu Božího slova povoláni, jsou často nepřipraveni. Ale ti, kteří se shromáždili, aby naslouchali Božímu slovu a jeho vysvětlení, mají povinnost jako Teofil, požádat znovu o vysvětlení, pokud neporozumí, nebo mají pochybnosti. Křesťan nemůže naslouchat bezmyšlenkovitě nebo neposlouchat vůbec. Má požadovat srozumitelné vysvětlení, které ho napřímí, nebo utvrdí ve způsobu života v souladu s Boží vůlí.
Ježíš ukázal, jak kázat Boží slovo. Dnešní evangelium říká: chudým zvěstoval radostnou zprávu, zajatým hlásal propuštění, slepým navrácení zraku, zdeptané propustil na svobodu, hlásal milostivé léto Páně. Ježíšovo slovo bylo zcela ve shodě s tím, co konal. Mezi jeho slovem a činem nebylo rozporu. Neměnil také to, co bylo řečeno ve Starém zákoně.
V prvním čtení jsme slyšeli, že se shromážděný lid po vyslechnutí Božího slova rozplakal. To je upřímná reakce na Boží slovo. Je to znamení, že jsme skutečně pochopili Boží očekávání vzhledem k našemu životu. Neboť ve skutečnosti náš život neodpovídá Božímu zákonu.
Ezdráš na pláč lidu odpověděl pozváním na hostinu a vybízel k radosti v Pánu.
Také Církev v druhé části mše svaté zve na eucharistickou hostinu, k radosti v Pánu zpěvem písně.
Když jsem uslyšel Boží napomenutí, zaslechl výzvu k nápravě svého života, mám mít také odvahu jíst toto jídlo, které Bůh připravuje na eucharistickém stole. Úkolem této hostiny je, abych dostal sílu k obrácení k životu podle Božího slova.

V naší farnosti se nad Božím slovem můžeme zastavit každý čtvrtek v devatenáct hodin, mládež má stejnou možnost v pátek.
Všichni, kdo chtějí skutečně pochopit Boží slovo, jsou srdečně zváni.