V našich křesťanských domovech můžeme Bibli nejčastěji najít někde na polici mezi ostatními knihami. Jen málo katolíků zná dobře Písmo svaté. Dobře to koresponduje s obrazem z dnešního evangelia. Tuto zvláštní knihu klademe pod nádobu nebo pod postel. Neumíme Bibli používat jako lampu.
Tato svítilna potřebuje podstavec. Ti, kteří pochopili význam Bible, připravili pro ni významné místo, podobně jako je svatostánek v kostele. Četl jsem svědectví obraceného žida Romana Brandstetera, který v jedné ze svých knih píše: Bible v našem domově měla vždy čestné místo. Viděl jsem, s jakou úctou vždycky brali Bibli do svých rukou můj dědeček a otec a když ji četli, nikdo je nesměl rušit.
Bůh před námi nic neutajil, všechno zveřejnil. Celá pravda o Bohu a o našem životě je obsažena v Bibli: „Nic totiž není skryto, aby to jednou nebylo zjeveno, a nic není utajené, aby to nevyšlo najevo“. Boží slovo je nám stále dostupné. A pak Ježíš přidává: „Kdo má uši k slyšení, slyš“. Tato slova jsou otázkou: Nasloucháme opravdu Božímu slovu?
Když nasloucháme Božímu slovu a řídíme se podle něj, Bůh nám může pomáhat. Když slyším Boží slovo a přijímám ho, Bůh ve mně může působit: „Jakou mírou měříte, takovou se naměří vám“. Velikost Božího působení závisí na hloubce naslouchání Bohu a přijetí Božího slova.
Bůh jedná podle svých zaslíbení, podle toho, k čemu se zavázal ve svém slově. Bůh je ve svém jednání vždycky průhledný. Proto potřebujeme dobře poznat Boží záměry, abychom byli schopni přijmout Boží milost a zakusili Boží dobrotu. Ježíš v dnešním evangeliu přislíbil: „A ještě vám bude přidáno“.