Najednou jeden z nich, se kterým tolik let žili, pracovali, modlili se a hodovali, je někým úplně jiným. Ten, který tolik let patřil do obyčejného života Nazareta, se ukazuje jako mimořádná osobnost. Obyvatelé Nazareta však reagovali velmi podivně. Místo aby byli pyšní, pohoršovali se nad ním.
Proč? Proč, když někdo získá lepší postavení, umí více než my, hledáme něco, za co jej můžeme kritizovat a pomlouvat?
Závist patří k běžným lidským špatnostem, snadno se od sebe navzájem vzdalujeme skrze žárlivost.
Povím Vám příběh: Vedle sebe žili dva sedláci. Jednomu se životní úroveň zvýšila, mohl si koupit i druhou krávu. Ten, kterému se dařilo hůř, začal Panu Bohu vyčítat, že je chudší než jeho soused. Když se v této záležitosti modlil, Bůh se ho zeptal: Co pro tebe mám udělat, aby ses cítil lépe? Sedlák odpověděl: Dej, ať sousedovi jeho druhá kráva chcípne.
Závist člověka zaslepuje, zbavuje houževnatosti a vynalézavosti.
Ježíšovu návštěvu v Nazaretě evangelium shrnuje: „Nemohl tam udělat žádný zázrak“. Žárlivost obyvatel Nazareta znemožnila Ježíši, aby jim poskytl potřebnou pomoc, vyřešil problémy a odstranil z jejich středu zlo. Podobně je to s námi. Měli bychom být velmi ostražití, když pocítíme závist, protože závist nás o všechno obere.