Vše, k čemu nás přivádí dnešní liturgie, nám chce znovu odhalit Ježíše, který nás přichází vysvobodit z hříchu, zachránit od destruktivního působení zla.
Před začátkem průvodu s palmami jsme slyšeli evangelium o radostném vítání Ježíše na cestě do Jeruzaléma. Celý zástup učedníků hlasitě chválil Boha za všechny zázraky vykonané Ježíšem, které viděl na vlastní oči.
Chválení Boha ukazuje směr ke skutečnému setkání s Ježíšem - dnes v eucharistii. To vše, co jsme slyšeli v pašijích, se děje při každé mši svaté. Ježíšovo utrpení a smrt na kříži nám otevřelo přístup k veškeré Boží milosti, k veškeré pomoci, kterou potřebujeme k odstranění celého zla, které nás ničí.
Připomínání Božích skutků jeho milosrdenství a milosti nám pomáhá k plnému přijetí Eucharistie a tak k obdržení potřebné pomoci. Přípravou na řádné prožití mše svaté je i čtení svědectví lidí, kteří se s Boží milostí setkali.
Lukášovy pašije popisují různé postoje lidí při poslední večeři, během Ježíšova zajetí, soudu, křížové cesty a při ukřižování. V pašijích můžeme nalézt i naše postoje a naše chování při mši svaté. A možná, že v příbězích těchto lidí najdeme odpověď, proč neprožíváme eucharistii jako místo setkání s Bohem a jeho pomocí.
A tak v Jidáši máme zradu, to je hledaní sobeckého prospěchu. V Petrovi najdeme postoj lidí, kteří snadno a rychle slibují, ale nechtějí se zapojit do konkrétních akcí, kde je nutné dát něco víc ze sebe, podstoupit nějaké riziko. V Herodovi vidíme člověka, který hledá jen nějaké zázraky. Jsou zde ženy, které litují trpícího, ale nemají potřebu napravit vlastní život, nevidí potřebu svého obrácení. Jsou zde i lidé, kteří jen pozorují a nechtějí se osobně účastnit toho, co se kolem nich děje, chtějí být jen diváky.
Je tu také jeden ze dvou zločinců, který byl spolu s Ježíšem křižován a který pronesl slova: „Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království!“. Ve skutečnosti je to ten jediný muž mezi všemi účastníky Ježíšových pašijí, který úplně pochopil smysl Ježíšova života a těchto posledních událostí. Proto jako první z lidí uslyšel nejdůležitější slova našeho života: „Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji“.
Eucharistie je zde proto, abychom požívali tento pokrm, kterým je Ježíšovo tělo, a které nám dává věčný život. Možná, že se potřebujeme spřátelit s tím obráceným zločincem, aby nám pomohl uvidět v ukřižovaném Ježíši našeho zachránce, dárce věčného života, abychom ho s vírou přijímali ve svatém přijímání.