Sk 6, 1 – 7; Jan 6, 16 - 21
Dnešní evangelium popisuje událost na Galilejském jezeře. Učedníci pluli lodí. Na jezeře sílila bouře a najednou uviděli Ježíše kráčet po moři k lodi. Tato scéna schematicky popisuje situace, které se často odehrávají v našem životě. Doléhají na nás složité situace, potýkáme se s velkými problémy a ještě se bojíme Boha, obáváme se jeho zásahu.
Evangelní obraz lodi s učedníky na jezeře, na kterém sílí vichřice, odráží realitu našeho života.
Život na Zemi není nějaká idyla. Je to neustálý boj s novými obtížemi, čelíme dalším hrozbám. Stále na nás něco zlého útočí. Je naivní to nevidět. Zlo přítomné ve světě patří k přirozenosti, k povaze, lidského života na Zemi.
Existuje také druhá dimenze života na Zemi, Boží prozřetelnost. Na ni ukazuje Ježíš, když se blíží k lodi s učedníky. Bůh nenechal svět a také nikoho z nás na pospas zlu. S přítomností Boha v našem životě je to často podobné, jako v jiné události na rozbouřeném jezeře, kde Ježíš během vichřice klidně spal na zádi lodi. Ne, že Bůh není, On je. Ale člověk sám musí zavolat o pomoc.
Protože máme velký strach z Boha, nevoláme k němu v nouzi o pomoc. Zlo nás ničí, a navíc se bojíme Boha, nevěříme mu. Když učedníci uviděli Ježíše kráčet po moři k lodi, padl na ně strach. Ježíš se na ně musel obrátit slovy: „To jsem já, nebojte se!“.
Zeptejme se sami sebe: nepotřebujeme odblokovat své srdce, aby se konečně přestalo Boha bát? Potřebujeme uslyšet: Neboj se, to jsem já! Nepřicházím tě zničit, ale zachránit.
V prvním čtení jsme slyšeli o velmi moudrém a nezbytném rozhodnutí volby sedmi jáhnů v první křesťanské obci v Jeruzalémě. Tato volba vyřešila důležitý problém.
I v našem životě musíme moudře rozhodovat, abychom odstranili problémy a zlo, které nás ohrožuje.
Toto rozhodnutí, které padlo v Jeruzalémě, bylo dílem celého společenství. Také my se potřebujeme navzájem, abychom mohli efektivně řešit naše problémy. Potřebujeme otevřít dialog v našich rodinách, ve společenstvích, ve kterých jsme zapojeni.
Problémy, které nám život přináší, máme řešit s Bohem, s přijetím jeho milostí a také v otevřeném dialogu mezi sebou navzájem. Cestou je společná modlitba, pokojný rozhovor a pěstování přátelských vztahů.
Dnes se setkáváme před Palladiem města Brna a připomínáme si zázrak záchrany města před Švédy. Z velkého ohrožení vyrostla pevná důvěra v Boha a jeho pomoc. Muž velké víry, kněz Martin Středa, svolal obyvatele města ke společné modlitbě. Brňané poznali, že Bůh neohrožuje, ale pomáhá.
V Bibli najdeme moudrou radu: ze tří provazů spletené lano se neroztrhne. Pokud jsme navzájem spojeni vazbami opravdového přátelství, jsme věrni svým křestním závazkům a pevně spojeni s Pannou Marií a jejím synem Ježíšem, zlo šířící se ve světě nás nepřemůže.
O živou víru a bezmeznou důvěru v Boha budeme při mši svaté prosit.