Jan 21, 1 – 19
Uvěřit, že Ježíš vstal z mrtvých, není jednoduché. Když slyšíme dnešní evangelium, divíme se, že ti, kteří s ním žili dlouhou dobu, takovou, která umožnila velmi dobré vzájemné poznání, nejsou schopni Ježíše poznat.
Ježíš s nimi mluví, doporučí jim hodit sítě znovu do vody, znovu se namáhat, dělat to, co je pro zkušeného rybáře v tuto chvíli nesmyslné. Ryby se přece loví v noci, a ne v pozdních ranních hodinách. Avšak nediskutují s tímto neznámým člověkem, nevysmívají se jeho nesmyslné radě, ale udělají to, co jim radí. Ani hojný úlovek ryb neotevírá většině apoštolů oči, jen jeden z nich, Jan, po chvíli poznává toho, který stojí na břehu.
Když promýšlíme tuto scénu, najdeme v ní důležité informace, které nám mohou pomoci uvidět Zmrtvýchvstalého, uvěřit v Ježíšovo zmrtvýchvstání.
Loď, ve které jsou apoštolové, je obrazem církve. V naší církvi děláme mnoho duchovních akcí k upevnění víry ve zmrtvýchvstání. Mnohdy toto naše velké úsilí paradoxně nevede k cíli, stále nevěříme ve zmrtvýchvstání. Pravda o zmrtvýchvstání je nám dále cizí, dále je neuvěřitelná, dále se lidským způsobem marně namáháme. Celou noc pracujeme, a máme prázdné sítě.
Někdy jsme osloveni, inspirováni udělat něco mimořádného. Například jet na duchovní cvičení, přijít na modlitební setkání, na setkání s Biblí a podobně. Nabídka přichází podle našeho soudu v nejméně vhodný okamžik. Tato výzva, která nás stojí úsilí, se zpětně ukáže událostí, která nás přivedla ke vzkříšenému Kristu. Začínáme osobně poznávat, že Ježíš vstal z mrtvých, že je s námi. Začínáme ho osobně poznávat. Na cestě naší víry se objevil Jan, který spolehlivě ukazuje na Ježíšovo zmrtvýchvstání.
Pro pochopení pravdy o zmrtvýchvstání je důležité být aktivně přítomný v církvi, navzdory tomu, že ještě všemu nerozumím. Je nutné být praktikujícím katolíkem, který se snaží poctivě plnit všechny povinnosti, které jsou s tím spojené, navzdory únavě a nepochopení. Jsem na nedělní eucharistii, modlím se ráno a večer, čtu Bibli, dodržuji pateční půst, jsem zapojen do nějaké pastorační aktivity. Pokud by apoštolové nevypluli lovit ryby, což byla jejich běžná povinnost, byla to rutina, nedošlo by k setkání s Vzkříšeným. Cesta k Ježíši vede přes věrné plnění běžných křesťanských povinností.
Druhým krokem je udělat něco navíc. Nechat se inspirovat novými duchovními nabídkami. Jde o podstoupení rizika, darování svého dalšího času Božím věcem. Jsem teď velmi unavený různými povinnostmi, různými činnostmi, a ještě musím přijít do kostela na další mši svatou, na další setkání na faru. Jedná se o rozhodnutí udělat něco nad rámec svých povinností, což mnohým nedává smysl.
Možná nerozumím smyslu těchto dalších činností, ale když v srdci uslyším naléhání nebo přijde od někoho pozvání a jsem k tomu vnitřně přitahován, stojí za to uposlechnout tento hlas a konat: přijít na setkaní s Biblí, poslat své dítě k ministrantům. Když mám hudební sluch, zapojím se ve farním sboru.
Po celonoční těžké práci na jezeře apoštolové uposlechli tento hlas, který jim řekl, aby v tomto nejméně vhodném čase znovu hodili sítě k rybolovu, aby se znovu namáhali. Plod tohoto rozhodnutí je úžasný. Úlovek byl tak velký, že překročil všechna jejich očekávání. Tato událost jim umožnila poznat, kdo je ten neznámý muž na břehu.
Cestou k porozumění zmrtvýchvstání a poznání síly a moci, která z pravdy o vzkříšení Ježíše vychází, je i zapojení se do pastoračních aktivit, které ale vyžadují značné úsilí, další čas a nasazení sil. Bez tohoto nasazení je nemožné pochopit zmrtvýchvstání a setkat se se vzkříšeným Ježíšem.
Evangelium přináší i krásný dialog Ježíše s Petrem. Když se Ježíš ptá na Petrovu lásku k němu, ptá na lásku v nejvyšší míře, v řečtině „agapa me“, na lásku, která se daruje ve službě druhému, až po nasazení života. Petr odpovídá, že je schopný milovat ho jen v dimenzi přátelství, v řečtině „philo se“. Petr tímto říká: Nejsem schopný pro tebe odevzdat celý svůj život, ale budu tvým přítelem, který pro tebe chce pracovat.
Při poslední večeři v horní místnosti Petr vyznal Ježíši lásku v plné míře, použil slovo agape. Byl rozhodnut nasadit svůj život pro Ježíše. Po několika hodinách ale Ježíše zapřel, řekl, že ho vůbec nezná.
Ježíš nás zve a potřebuje naši práci pro Boží království. To od nás vyžaduje další úsilí, jak ukazují slova: "Hoďte znovu síť k rybolovu ". Naslouchejme poctivě, k čemu jsme skutečně zváni, věnujme čas během dne nebo v týdnu Božím věcem: modlitbě, zapojení k nějaké pastorační práci. Bohu nejde o to, abychom vymysleli nějaké nereálné věci, ale přijali zodpovědně a aktivně své místo ve farnosti a v církvi. Abychom konali to, k čemu jsme povoláni.
Ježíše neodradila Petrova odpověď, když Petr přiznal, že není schopen plné lásky. Ježíši stačila ta láska, kterou Petr upřímně nabídl.
Bůh od nás také očekává jasné a upřímné rozhodnutí, kterému budeme opravdu věrni.
Ježíš odpověděl na Petrovo upřímné vyznání svým požehnáním: Pas mé beránky, buď pastýřem mých ovcí.