První část přikázání lásky odkazuje na Boha. Za prvé je láska k Bohu, a pak láska k člověku. Mnozí se ptají: Jak máme milovat Boha, kterého nevidíme? Dnešní evangelium odpovídá, že lásku k Bohu projevíme poslušností jeho slovu, které učil Ježíš Nazaretský. V Ježíši se projevila plnost Boží moudrosti, v něm nám přišlo světlo do vztahu k sobě samému, k druhým a také do vztahu s Bohem.
Poselství evangelia a Ježíšova způsobu života pochopíme správně jen tehdy, když nás v tom Duch svatý vyučí, když nás povede a naučí nás konat, co Ježíš řekl a žil. Nestačí tedy jen číst Bibli, ale potřebujeme také průvodce, který nás přivede k správnému pochopení obsahu Bible a dá sílu podle toho jednat.
Zopakujme ještě jednou: Boží lásku uskutečňujeme poslušným plněním Božího slova. A toto slovo budeme moci dodržovat, jen když nám Duch svatý pomůže. A potvrzením, že jsme na Boží cestě je vnitřní pokoj. Důkazem, že jsme porozuměli Božímu slovu, pochopili poselství, které Ježíš zanechal svým životem, je pokoj v srdci, pokoj, který nás zbaví veškerého strachu. Máme-li v srdci Boží pokoj, přestáváme se bát. Když skutečně žijeme s láskou, nemáme strach. Strach je plodem nejistoty. Když začínáme opravdově milovat Boha, tehdy se s ním setkáváme. A když se setkáme s Bohem, zažijeme úplné bezpečí.
O tom je řeč v dnešním druhém čtení. Obraz svatého města Jeruzaléma popisuje prostor pro život, ve kterém je vše vyzdviženo do plného jasu. Duch svatý vede do světla, kde není prostor pro tmu. Strach vede do temnoty, kde nevidíme všechno. Nevědomost o někom nebo něčem a předsudky přináší nejistotu, a tím také strach. Svatý Jan v evangeliu říká, že Bůh je světlo a tma v něm není. Bůh nám nic neskrývá. Na začátku o Bohu nevíme vše, ale když vstoupíme do vztahu lásky s Bohem, postupně začínáme vidět, protože se nám všechno krok za krokem odhaluje. V lásce uvidím všechno. Bůh člověku nic neskrývá. Odhalil se příchodem svého Syna, Ježíše Krista, který nám předal všechno, co slyšel od Otce. O tom píše i druhé čtení: „A toto město nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce, aby ho osvětlovaly, protože ho ozařuje Boží velebnost. Jeho světlem je Beránek“.
Ježíš řekl, kdo vidí mě, vidí také Otce. Když jdeme bez Ducha svatého, bloudíme. Nevidíme Ježíše, protože nám chybí průvodce, který zná cestu. Duch svatý byl poslán, aby nás vyučil Ježíšovu evangeliu. Když pastýři církve neznají Ducha svatého, učí prázdnou teorii. Potřebujeme informace, ale především průvodce, který teorii uvede do života. Pastýři prvotní církve měli živý vztah k Duchu svatému a byli jím vedeni. O tom vypráví dnešní první čtení, které popisuje spor mezi křesťany o obřízku. Vyvstala otázka, zda je obřízka ke spáse nutná. Apoštolové rozhodli, že obřízka potřebná není. Obřízka a vše, co s ní bylo spojeno, mělo omezenou platnost. Podobné je to s jídlem, které po čase ztratí svou trvanlivost, pak se zkazí a stává se jedovatým.
Na cestách naší víry zkoumejme i prostředky a nástroje, které používáme při budování vztahu s Bohem, zda jsou ještě užitečné. Například, zda naše modlitba nepotřebuje změnu. Nemohu se modlit jako dítě, když jsem už dospělý atd.
Náš vztah s Bohem musí zrát. Jednání podle Ježíšova učení musí odpovídat našemu věku a poznání. Nemůžeme se ve víře chovat jako malé děti, musíme s Bohem mluvit jako dospělí.
Na sněmu v Jeruzalémě šli apoštolové k jádru víry, věnovali se podstatným problémům a ve svých rozhodnutích očekávali zralost věřících a jejich pevný vztah k Duchu svatému. Své prohlášení začali slovy: „Rozhodl totiž Duch svatý i my“. Duch svatý je dynamická realita. Dnešní evangelium říká, že on učí, to znamená, vstupuje do srdce člověka, aby nás přivedl k Bohu a naučil nás milovat. Ke křesťanské zralosti nás přivede jen Duch svatý. On musí být s těmi, kteří učí i v těch, kteří jsou vyučováni.
Druhé čtení popisuje svaté město Jeruzalém, sestupující z nebe, které má pevnou strukturu a je harmonicky uspořádáno. Křesťanství má také pevné prvky, které Bohu umožňují žít v člověku. Prvotním hříchem do našich životů vstoupil vnitřní zmatek, ale láska potřebuje řád. Láska není chaos a nepořádek, proto potřebujeme průvodce. Duch svatý nás vede na cestu, která má pevnou strukturu, směřuje k harmonii a kráse.