Mt 9, 32 – 38
Dnešní evangelium vypráví o zázraku uzdravení němého člověka a jeho vysvobození od zlého ducha. Tento Ježíšův zázrak nese hluboké poselství. Mnozí nad tímto zázrakem žasnou, ale někteří z farizeů hledají záminku, aby mohli Ježíše zdiskreditovat a zpochybnit jeho dobré skutky. Na této události vidíme, jak veliká může být lidská podlost, jak snadno člověk přisuzuje druhému člověku a také Bohu zlo. Není to nic neznámého, patří to k našim špatným lidským sklonům. Pomluvy, nactiutrhání a znevažování jsou ohavnosti, které prorůstají naše vzájemné vztahy.
Nabízí se otázka, jak s tímto zlem máme naložit?
Ježíš se nad touto podlostí nepozastavuje, nebojuje s ní. Jde dál a pokračuje ve svých dobrých činech: Hlásá radostnou zvěst o Božím království a uzdravuje každou nemoc a každou chorobu. Nepřestává ukazovat Boží lásku a dobrotu. Jasně tím říká, že nemá smysl zabývat se zlem a vést s ním dialog. Odpověď na zakoušené zlo, pomluvu a nactiutrhání je konání dobra, snaha neustále druhým pomáhat.
Evangelium popisuje tíhu lidského života slovy : „byli vysíleni a skleslí jako ovce bez pastýře“. Naše těžkosti nevyřeší boj se špatnostmi druhých, ale konání dobra a snaha o pomoc lidem v jejich obtížích, především přivádění lidí k víře v Boží milosrdenství, v nekonečnou Boží milost.
V dnešním evangeliu jsme slyšeli o zázraku uzdravení němého, který začal mluvit po vyhnání zlého ducha. Můžeme říci, že člověk začne pravdivě a užitečně mluvit jen tehdy, když bude zbaven působení zlého ducha, když přestane špatně mluvit o druhých a začne hlásat pravdu o Božím milosrdenství, odpouštět viny svým viníkům.
Ježíš říká: „žeň je sice hojná, ale dělníků málo“. V nouzi je mnoho lidí, ale chybí ti, kteří nejsou němí, a umí říci vysíleným a skleslým: Bůh ti chce pomoci, ve svátostech církve najdeš každou potřebnou pomoc. Zvláště v eucharistii Ježíš dává sám sebe jako pokrm a lék.
Zlo přemůžeme jen tehdy, když si navzájem budeme pomáhat vidět Boží království, které nás obklopuje a jeho milosti v svátostech církve.