Bůh nás nenechá bez odměny, když se mu rozhodneme obětovat svůj život. Bůh je nezištný a odměňuje naši důvěru a poslušné následování Ježíše.
Hlavní odměnou je život věčný s významným postavením: „Vy, kteří jste mě následovali, usednete na dvanáct trůnů jako soudcové dvanácti izraelských kmenů“.
Když se člověk rozhoduje odevzdat svůj život Ježíši a věnovat se především věcem Božího království, měl by vědět, že ho Bůh zahrne svou dobrotou a nepřijde o svou nádhernou věčnost.
Možná, že pro většinu z vás věčnost až tak moc neznamená, je to skutečnost abstraktní a vzdálená, ale Bůh slibuje své požehnání také našemu každodennímu životu na zemi. Tuto hlubokou pravdu vyjádřil žalmista slovy: „Byl jsem chlapec, a už jsem stařec, ale neviděl jsem, že by spravedlivý byl opuštěn, že by jeho děti žebraly o chléb“. (Žalm 37, 5)
Takto se projevuje Boží prozřetelnost. Bůh nás opravdu neponechá napospas zlu, ale udělá všechno, abychom my i naši blízcí měli vždy všechno nezbytné k dobrému a klidnému životu.
Žádný svatý neřekl, že život z Boží prozřetelnosti je těžký a obtížný, že přináší nějaké trápení. Dnešní patron, svatý Benedikt, byl vždy plný úžasu nad Boží péčí. Rozhodl se pomoci lidem, kteří jdou cestou odevzdanosti Bohu. Napsal pravidla řehole pro život zcela odevzdaný Bohu, aby lidé nebloudili na cestách svého života, mohli prožít štěstí a úspěch zde na zemi a dosáhli i nádherné věčnosti v Bohu. Pravidla svatého Benedikta slouží lidem na cestě k Bohu již tisíc pět set let.