Síť této Boží nabídky chce shromáždit všechny lidi. Bůh neodpírá svou lásku žádnému člověku. Boží srdce chce k sobě přitáhnout každou lidskou bytost, jako tato evangelní síť, která zahrnuje všechno možné.
Ale nakonec přichází chvíle, kdy jsou naplněné sítě vytříděny: „Co je dobré, vyberou do nádob, co však za nic nestojí, se vyhodí“. Ježíš nás znovu vede k zamyšlení nad kvalitou našeho křesťanství. Skutečnost, že přicházíme do kostela, ještě nic nevypovídá. Pro Boha je důležitá velikost lásky, se kterou žijeme každý den. V každém našem jednání musíme být spravedliví.
V tomto bodě vyvstává otázka, jak můžeme být spravedliví? Jak je možné žít podle přikázání lásky k bližnímu?
Ježíš, když odpovídá na tuto otázku, hovoří o učitelích Zákona, kteří jako učedníci nebeského království dobře učí o Božích věcech. Potřebujeme najít v církvi takové kazatele, kteří budou dobře vysvětlovat Boží pravdy. A my sami potřebujeme mít odvahu a pokoru, abychom přijali z úst kazatelů Božího slova napomenutí a napravili se. Proto máme učitelský úřad církve, proto jsou ustanoveni pastýři církve v osobách biskupů, kněží a katechetů, aby rozlišovali, co je správné a co je v našich životech špatné. Oni přijali dar Ducha svatého, aby správně vedli k porozumění Božímu slovu.