Sobota - svátek sv. Vavřince

2 Kor 9, 6 – 11; Jan 12, 24 – 26
Dnešní evangelium ke svátku sv. Vavřince, jáhna a mučedníka přináší Ježíšovo podobenství o pšeničném zrnu, které musí zemřít, aby přineslo užitek.
Ježíš tímto podobenstvím popisuje proces, skrze který člověk dospěje do věčnosti, doběhne do svého cíle.


Pokud nás věčný život nezajímá, nepotřebujeme se tímto tématem zabývat, ale když chceme věčný život získat, nemůžeme se vyhnout přemýšlení, jaké podmínky musíme splnit, abychom věčnosti dosáhli.
Podstatnou podmínkou pro dosažení věčnosti je získat určitý odstup od všeho pozemského, to, co svět cení, považuje za hodnotné. Ježíš používá slovo „nenávist“. To znamená, že křesťan má vědět, jaké hodnoty nabízí svět a jaké doporučuje Boží slovo. Toto rozlišení je nezbytné, abychom mohli žít křesťansky. Křesťan si vybírá, co je skutečně dobré a pravdivé, což činí život spravedlivým.
Štědrost a velkorysost jsou jednou ze základních hodnot křesťanského života. Na to poukazuje sv. Pavel v prvním čtení. Nemůžeme být zotročeni hmotným zbožím, nabytým majetkem. Křesťan má schopnost velkoryse dávat ostatním. Má oči otevřené k potřebám druhých. Pomáhá a dává bez ponižování, aby ho chudí neproklínali. Křesťan dává vždy ze srdce.
Svatý Vavřinec byl arcijáhnem papeže Sixta druhého a měl na starosti majetek církve. V době pronásledování církve rozdal peníze chudým, místo aby je odevzdal císaři. Tím si podepsal rozsudek mučednické smrti. Není vždy snadné dávat peníze a pomáhat ostatním. Svou štědrostí se můžeme velmi rychle stát nepřáteli i svých blízkých.
Svatý mučedník Vavřinec klade také otázku, jaké hodnoty zastávám, jaké vyznávám? Například: koho vybírám do veřejných funkcí, jaké názory podporuji a šířím? My křesťané máme světu přinášet evangelijní hodnoty a bránit je.
Ježíš řekl: „Kde jsem já, tam bude i můj služebník. Jestliže mi kdo slouží, Otec ho zahrne poctou“. My křesťané zápasíme o to, abychom od Boha dostali „vavřínový věnec“ vítězství.