Lk 7, 11 - 17
Ježíš vzkřísil mladého muže před městskou branou. Tento obraz upozorňuje na skutečnost, že setkání s Bohem, s pravdou o vzkříšení, možnost přijmout jeho milosti, se děje často na místech vzdálených od našeho každodenního obyčejného života. Obraz města opevněného hradbami mluví o prostoru, kde člověk žije, pracuje a bydlí. Odchod za hradby je obrazem odchodu z prostoru našeho každodenního života
. Matce zemřelého mládence Ježíš říká: „Neplač!“ Když se chceme setkat s Bohem, musíme opustit náš všední život, vše, co nás trápí, proč pláčeme. Bůh potřebuje svobodné lidské srdce, které umí opustit to, čím aktuálně žije, umí se na chvíli vzdálit od věcí, které prožívá, aby se ve svobodě mohlo darovat Bohu, aby ho mohlo uvidět v plnosti. Boha nesmíme odsouvat za naše všední záležitosti. Bůh tu není jen pro vyřešení našich problémů. Bůh je nad tím vším.
Víra ve vzkříšení se rodí v tichém, ničím nerušeném setkání s Bohem, kde mi Bůh sděluje své myšlenky o cíli mého života a mé věčnosti.