4. neděle adventní

Mt 1, 18 - 24
Dnešní evangelium nám ukazuje svatého Josefa jako spravedlivého muže. Když se Bůh rozhodl stát se člověkem, potřeboval, jako každý člověk, dobré společenství, především rodiče, kteří mu zajistí od početí do dospělosti potřebnou výchovu, aby rozvinuli jeho lidské kvality. Bůh našel rodiče v Marii a Josefovi. Nehledal rodiče, kteří jeho Synu poskytnou materiální zajištění, ale především dobré lidi.

Kvalitu charakteru člověka ukazuje jeho spravedlnost. Evangelium hodnotí Josefa jako spravedlivého.
Podívejme se dnes na lidství Josefa jako manžela a otce. Dělal zodpovědná rozhodnutí. Situace, o níž dnešní evangelium vypráví, byla pro Josefa ve všech ohledech šokující, jako by jistě byla pro každého snoubence. Dozvěděl se, že jeho snoubenka je těhotná, ale ne s ním. Podle Mojžíšova zákona měl všechny důvody podat na Marii udání. Ale neudělal to. Nevydal Marii pohaně. Celou vinu vzal na sebe. Za tímto rozhodnutím následují další moudrá rozhodnutí, například útěk do Egypta. Velikost člověka se ukazuje v zátěžových situacích. Z informací, které máme o Josefovi, můžeme vidět, že jednal vždy odpovědně. Plodem moudré odpovědnosti Josefa je Ježíšovo zralé lidství. Velikost člověka Ježíše vyrostla ze svědectví života Josefa a Marie, kde oba splnili svou roli otce a matky.
Dnes žijeme v době velké krize otcovství a mateřství. Děti se dnes rodí do prostředí, ve kterém nemohou dozrát jejich lidské kvality, těžko nalézají svou totožnost. Asi před čtvrt stoletím začala doba úplného odmítání autorit. Všechny formy autority jsou zavrhované, protože byly převedeny do konceptu moci. Znehodnocení autority a především devastace role otce, vytvořilo kulturu bez otců a bez osobní odpovědnosti. A tato kultura pak plodí děti, které nevědí, kdo jsou a k čemu mají dozrát. Chorobným plodem naší kultury jsou lidé, kteří zoufale hledají vlastní identitu. Pokud mladý člověk neměl ve svém otci správný vzor otcovství, hledá svou identifikaci a bezpečí v nějaké skupině, která mu dá falešnou totožnost. Vidíme to ve způsobu oblékání, chování a podobně. Jestliže se dnes tak rychle rozvíjejí sekty, je to proto, že mladému člověku poskytnou konkrétní totožnost, pocit bezpečí. Iluze falešné identity, kterou nabízejí různé skupiny, odkloní mladého člověka od hledání vlastní pravdivé identity. Pokud tolik obdivu vyvolávají naturalistická náboženství, je to proto, že právě v nich dnešní ztracený člověk nachází prvky bezpečí. Tímto způsobem člověk odkládá své zrání. To samé platí i pro drogy, které také drží člověka v iluzi matčina lůna, protože mladý člověk nepoznal, kým je. Neobjevil pravdu o sobě. Nedokáže stát na vlastních nohou. Protože neumí odpovědně rozhodovat, zůstává dál ve své nestabilní, rozviklané poloze, zůstává dítětem.
Bez dobrého modelu otcovství nedozrajeme, nejsme schopni činit rozhodnutí, závazná pro celý život. Krize otcovství plodí nerozhodnost, neschopnost zavázat se na celý život, neschopnost zůstat věrným. Dalšími příznaky ztráty identity je provokování druhých, stoupající agrese. Člověk je proti, ne s druhými.
Následkem zneužívání role otce je odmítání otcovství. Ale bez pochopení správné úlohy otcovství svůj život nezvládneme. Když mluvím o krizi otcovství, mluvím o neplnění otcovské role mužů v rodinách, o autoritě, kterou mají muži v rodině mít a předávat. Samozřejmě, že tatínkové existují, jinak bychom nebyli na světě, ale neplní svou otcovskou roli. Nestačí dítě zplodit, abych byl otcem.
Příkladem je svatý Josef. On Ježíše nezplodil, a přesto mohl být nazván jeho otcem. Ujal se otcovské role. Převzal úkol otcovství, aby z dítěte vychoval zralého muže. Josef byl pro Ježíše skutečnou autoritou.
V latině slovo "autorita" znamená "způsobit růst". Josef (Joseph) znamená: ten, který působí růst, ten, kdo má autoritu. V biblickém jazyce autorita vyvolává bázeň, ale tato bázeň není strach. Je to postoj synovské lásky, plné úcty vůči tomu, který mi pomáhá růst, který mi pomůže stát se tím, kým mám být. Otec své dítě neutlačuje ani despoticky a svévolně neomezuje.
Dnes před námi stojí svatý Josef jako vzor pravého otcovství. Ten, který se naučil od Boha, co znamená být mužem, otcem a manželem. Kéž muži najdou odvahu svěřit se svatému Josefovi, aby jim pomáhal stát se spravedlivými lidmi, odpovědnými za sebe i za druhé, stát se muži, kteří primárně chrání důstojnost druhých.