svátek sv. Jana, apoštola a evangelisty - 27. prosince

Jan 20, 2 – 8

My křesťané se neopíráme o kontext mýtický, mytologický nebo fantastický.
Křesťanská zpráva obsahuje věci pravdivé, které se skutečně na naší zemi staly. Bible nemluví o něčem neskutečném, falešném.

V dnešním prvním čtení svatý Jan zdůrazňuje, že to, o čem píše, skutečně slyšel, na vlastní oči viděl, bedlivě pozoroval a toho se svýma rukama dotýkal.


Podobně začíná i Lukášovo evangelium: „Proto jsem se rozhodl i já, když jsem všechno od začátku důkladně prozkoumal, uspořádaně je pro tebe vypsal, slovutný Theofile, aby ses tak mohl přesvědčit o spolehlivosti této nauky, v které jsi byl vyučen“.

Oba citované texty se vztahují k osobě Ježíše Krista. A tak Jan a Lukáš ukazují, že všechno, co se stalo s Ježíšem Kristem, je zcela pravdivé, že to není lež.
Dnes se svět velmi snaží podkopat historickou pravdu o Ježíši Kristu, chce z něj udělat nějakou mýtickou osobu, zpochybňuje pravdivost textů Nového zákona.

Ve chvíli, kdy nám zmizí z obzoru osoba Ježíše Krista, vše, co církev hlásá, co najdeme v Bibli, ztrácí sílu svého poselství, vše se stává nedůležité, a pak se vytratí to nejdůležitější, pravda o vzkříšení a věčnosti a naděje.

A když jsou křesťanské pravdy víry a zvlášť pravda o vzkříšení zpochybňovány, křesťanství přestává být křesťanstvím, církev již nebude mít co hlásat.

V křesťanství se všechno vztahuje k osobě Ježíše Krista.
Modlitba, každá svátost církve a Bible mají svůj podstatný úkol přivést nás k setkání se zmrtvýchvstalým Ježíšem, abychom pak mohli přijmout skutečnou pomoc Boží milosti.

Potřebujeme dnes slyšet Ježíše, vidět jeho osobu, i když jinak, ve svátostech, ve slovech Bible, ale reálně a skutečně, protože potřebujeme, aby se nás Ježíš dotýkal svou milosti, aby nás uzdravoval.

Na začátku křesťanství si věřící navzájem dosvědčovali přítomnost zmrtvýchvstalého Ježíše. I dnes bychom si měli navzájem sloužit na cestě k setkání s Ježíšem, s jeho milostí. Buďme navzájem svědky Zmrtvýchvstalého.