2. neděle po Narození Páně

Ef 1, 3 – 6. 15 – 18; Jan 1, 1 - 18

Svatý Pavel ve svém dopise Efezským píše: „aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, udělil dar moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat“. Konkrétně má Pavel na mysli, abychom věděli, k čemu jsme povoláni, jaké životní úkoly máme splnit, a také, k jaké slávě jsme pozváni.

Někdy se ptáme, když se rozhodujeme pro život s Bohem: Neberu na sebe další povinnosti, něco, co mě ještě více zatíží?

Nosíme ve svém srdci obavy, že poslouchat Boha, odevzdat mu svůj život, říci: Buď vůle tvá, znamená přivolat si další obtíže, těžkosti a povinnosti.

Když Pavel mluví o poznání Boha, o odevzdání svého života Bohu, mluví o slávě, o něčem úžasném. Odevzdání se Bohu nezatěžuje, ale naopak povznáší. Bůh se rozhodl, aby nás v Kristu naplnil veškerým duchovním požehnáním.

Dále říká, že si nás Bůh v Kristu vyvolil ještě před stvořením světa, abychom byli svatí a bez úhony, a také, že v Kristu nás předurčil k přijetí za své syny. Neslyšíme nic o ponížení, o snižování naší hodnoty, o uvedení do dalších obtíží. Naopak je nám přislíbeno veškeré požehnání, sláva, krásný život, a především blízký vztah s Bohem, kde můžeme žít jako Boží děti.

Bůh má pro nás slitování a milost, ne odsouzení.

Jak můžeme přijmout tato dobra, jak je reálně žít, jak Bůh ve mně uskuteční své sliby?

Pavel říká, že v Kristu je to možné: V Kristu si nás Bůh vybral, v Kristu nás předurčil, v Kristu nás naplnil. Podobně svatý Jan říká v evangeliu, že vše, co se týká skutečného a plného života, se děje skrze Krista a v Kristu: „Všechno povstalo skrze Slovo – to znamená skrze Krista, a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život, a ten život byl světlem lidí“.

Boží zaslíbení naleznu jen v Ježíši Kristu.

Na světě bylo Slovo, to je Kristus, svět povstal skrze něho - byl stvořený Kristem, ale svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.

To je největší tragédie, že člověk nemůže uvidět Krista, neumí uvidět toho, díky kterému existuje, a také díky kterému může žít po celou věčnost, žít ve světle. Život, který jsem obdržel od Krista, je světlo, protože v něm není žádná tma.

Ale všem, kteří přijali Krista, dal moc, aby se stáli Božími dětmi. Kristus vzal naše tělo z Panny Marie, a mohl zůstat mezi námi. Jedná se o konkrétní realitu. Tento jednoduchý tesař, Ježíš Nazaretský, je tím Slovem, Kristem, který k nám přišel, aby nám dával život v Božím požehnání.

Přijmout ho, znamená, uznat ho jako svého Pána a Spasitele a pak se rozhodnout následovat ho svým životem.

Máme důkladně popsaný jeho život v evangeliích. Stačí začít číst evangelia, a pak jednat v souladu s tímto vzorem života, který zanechal Ježíš. Dokonalost života podle tohoto vzorce není nic nepříjemného, hrozného a obtížného, a jen tehdy můžeme zažít skutečnou krásu, harmonii, pořádek, to je skutečnou radost života.

Svatý Jan, když mluví o životě Ježíše, říká, že on je Světlo, a toto Světlo může také osvítit naše životy. Náš život může být plný světla, to znamená, že v jeho světle vidím směr svého života, a když vidím, mohu se cítit velmi bezpečně.

Když vidím, jaké kroky mám v životě udělat, pak mi to dává jistotu, klid v srdci. Je nad to něco důležitějšího?

Na závěr jedna pozvánka. Každý čtvrtek večer se konají zde na faře setkání pro dospělé, jejichž cílem je společné rozjímání nad Božím slovem. Je to nabídka pro každého z vás, abyste mohli prohloubit svou znalost Krista, a tak abyste získali větší důvěru v Ježíše a žili podle něj, neboť jen na této cestě najdeme krásný život. Srdečně Vás zvu.


Ef 1, 3 – 6. 15 – 18; Jan 1, 1 - 18
Svatý Pavel ve svém dopise Efezským píše: „aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, udělil dar moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat“. Konkrétně má Pavel na mysli, abychom věděli, k čemu jsme povoláni, jaké životní úkoly máme splnit, a také, k jaké slávě jsme pozváni.
Někdy se ptáme, když se rozhodujeme pro život s Bohem: Neberu na sebe nějaké další nové povinnosti, něco, co mě ještě více zatíží?
Nosíme ve svém srdci obavy, že poslouchat Boha, odevzdat mu svůj život, říci: Buď vůle tvá, znamená přivolat si další obtíže, těžkosti a povinnosti.
Když Pavel mluví o poznání Boha, o odevzdání svého života Bohu, mluví o slávě, o něčem úžasném. Odevzdání se Bohu nezatěžuje, ale naopak povznáší. Bůh se rozhodl, aby nás v Kristu naplnil veškerým duchovním požehnáním.
Dále říká, že si nás Bůh v Kristu vyvolil ještě před stvořením světa, abychom byli svatí a bez úhony, a také, že v Kristu nás předurčil k přijetí za své syny. Neslyšíme nic o ponížení, o snižování naší hodnoty, o uvedení do dalších obtíží. Naopak je nám přislíbeno veškeré požehnání, sláva, krásný život, a především blízký vztah s Bohem, kde můžeme žít jako Boží děti.
Bůh má pro nás slitování a milost, ne odsouzení.
Jak můžeme přijmout tato dobra, jak je reálně žít, jak Bůh ve mně uskuteční své sliby?
Pavel říká, že v Kristu je to možné: V Kristu si nás Bůh vybral, v Kristu nás předurčil, v Kristu nás naplnil. Podobně svatý Jan říká v evangeliu, že vše, co se týká skutečného a plného života, se děje skrze Krista a v Kristu: „Všechno povstalo skrze Slovo – to znamená skrze Krista, a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život, a ten život byl světlem lidí“.
Boží zaslíbení naleznu jen v Ježíši Kristu.
Na světě bylo Slovo, to je Kristus, svět povstal skrze něho - byl stvořený Kristem, ale svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.
To je největší tragédie, že člověk nemůže uvidět Krista, neumí uvidět toho, díky kterému existuje, a také díky kterému může žít po celou věčnost, žít ve světle. Život, který jsem obdržel od Krista, je světlo, protože v něm není žádná tma.
Ale všem, kteří přijali Krista, dal moc, aby se stáli Božími dětmi. Kristus vzal naše tělo z Panny Marie, a mohl zůstat mezi námi. Jedná se o konkrétní realitu. Tento jednoduchý tesař, Ježíš Nazaretský, je tím Slovem, Kristem, který k nám přišel, aby nám dával život v Božím požehnání.
Přijmout ho, znamená, uznat ho jako svého Pána a Spasitele a pak se rozhodnout následovat ho svým životem.
Máme důkladně popsaný jeho život v evangeliích. Stačí začít číst evangelia, a pak jednat v souladu s tímto vzorem života, který zanechal Ježíš. Dokonalost života podle tohoto vzorce není nic nepříjemného, hrozného a obtížného, a jen tehdy můžeme zažít skutečnou krásu, harmonii, pořádek, to je skutečnou radost života.
Svatý Jan, když mluví o životě Ježíše, říká, že on je Světlo, a toto Světlo může také osvítit naše životy. Náš život může být plný světla, to znamená, že v jeho světle vidím směr svého života, a když vidím, mohu se cítit velmi bezpečně.
Když vidím, jaké kroky mám v životě udělat, pak mi to dává jistotu, klid v srdci. Je nad to něco důležitějšího?
Na závěr jedna pozvánka. Každý čtvrtek večer se konají zde na faře setkání pro dospělé, jejichž cílem je společné rozjímání nad Božím slovem. Je to nabídka pro každého z vás, abyste mohli prohloubit svou znalost Krista, a tak abyste získali větší důvěru v Ježíše a žili podle něj, neboť jen na této cestě najdeme krásný život. Srdečně Vás zvu.