Svátek Uvedení Páně do chrámu

Lk 2, 22 - 40
Dnešní slavnost připomíná, že Ježíš byl čtyřicátý den po narození přinesen Marií a Josefem do Jeruzalémského chrámu, aby splnili předpis Starého zákona: „Všechno prvorozené mužského rodu ať je zasvěceno Pánu“. A přinesli oběť, kterou zákon předepisuje. Pro chudé lidi to byl pár hrdliček nebo mladých holoubat. Maria a Josef splnili náboženskou povinnost, a tím ukázali svou věrnost Mojžíšovu zákonu.
Uvedení Ježíše do chrámu má také širší kontext, říká, že Ježíš, Syn Boží - Mesiáš (Spasitel), přichází do chrámu a setkává se s Božím lidem v osobách Simeona a Anny.


Rád bych dnes ve svém kázání přemýšlel o tom, jak potkáváme svého Spasitele my.
Naše setkávání s Bohem se koná především v chrámě. V době Starého zákona tímto zvláštním místem setkání s Bohem byl jen Jeruzalémský chrám. Dnes jsme tímto chrámem my, naše srdce: "Nevíte, že jste Boží chrám a že ve vás přebývá Duch Boží?“, "Boží chrám je svatý, a to jste vy."
Ježíš přichází, protože se se mnou chce setkat. Iniciativa vychází od Boha. Dnes mi říká: "Stojím u tvých dveří a klepu". Ježíš stojí u dveří mého srdce a prosí, abych ho pustil dovnitř.
Kdo se s Ježíšem v chrámu setkal? Byli to Simeon a Anna, lidé víry. Nemuseli být v chrámu, protože byli již staří, jistě zatíženi různými nemocemi a přesto v chrámu ve dne i v noci sloužili Bohu v postech a modlitbách. Z toho poznáváme, že byli hluboce věřící. Bůh pro ně byl nejdůležitější, stál nad jejich stářím a nemocemi.
Setkání s Bohem je pro člověka důležité, protože, jak svědčí Simeon: Bůh přináší světlo. Ježíš, když přichází na svět, když přichází k člověku, přináší světlo. Svatý Jan v Prologu svého evangelia říká: "Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka", a "toto světlo svítí ve tmě a temnota ho nepohltila." Každý z nás potřebuje světlo, protože pak víme, kudy svým životem jít dál, vidíme překážky, které se na této cestě objevují, takže se jim můžeme vyhnout. Ve světle umíme rozlišovat. Když není světlo, je tma a nic nevidíme. Nevidíme ani správný směr, ani překážky, které se na cestě našeho života nacházejí. Pak bloudíme, klopýtáme, ubližujeme sobě i ostatním.
Simeon, když potkal v chrámě svého Spasitele, dosvědčil, že došel naplnění života: „Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka podle svého slova v pokoji“. Člověk, když se skutečně setká s Bohem, prožije ve svém srdci pokoj, protože přestává bloudit ve tmě, začíná jasně vidět cestu svého života, a je si jistý svou věčností. Všechno se stává srozumitelné a bezpečné.
V této události návštěvy chrámu, kterou vykonali Maria, Josef a Ježíš, aby naplnili ustanovení Zákona, můžeme dnes vidět význam církve. Abychom se mohli setkat se svým Spasitelem, potřebujeme žít v církvi, potřebujeme vytvářet společenství věřících, řídit se Božími ustanoveními.
Maria a Josef, když vstoupili do chrámu, nepotkali velekněze, ale pouze citlivého starce, který plnil potřebnou kněžskou službu, zprostředkoval setkání mezi člověkem a svým Bohem.
Abychom se setkali se svým Bohem, potřebujeme mít postoj, který charakterizoval Marii a Josefa. Oni přišli do chrámu, aby "naplnili všechno podle zákona Páně." Zde je řeč o naplnění Božích přikázání a církevních předpisů.
Chci upozornit ještě na jednu věc, o které mluví dnešní evangelium. Potřebujeme potkat osoby, které nás svým svědectvím povzbudí a svými zkušenostmi nám pomohou na cestě k Bohu, abychom uviděli jeho pravou tvář. Zástupcem těchto průvodců je prorokyně Anna, která „tam přišla právě v tu chvíli, velebila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kdo očekávali vykoupení Jeruzaléma“.
Svědectví věřících je na cestě k Bohu nepostradatelné. Ježíš se chce také nám ukázat jako Spasitel, jako světlo, které má moc osvětlit každou temnotu v našich životech a stát se naším osvoboditelem.
On se stal v našich záležitostech u Boha veleknězem milosrdným a věrným, a tak usmiřuje naše hříchy. „Protože sám prožíval utrpení a zkoušky, dovede pomáhat těm, na které zkoušky přicházejí“. A těžké zkoušky k lidskému životu patří a i naši duši občas pronikne meč bolesti, protože ve světě je zlo, které nás nenechá na pokoji. Proto potřebujeme toho, který je světlem světa.