Sobota – 5. postní týden

Ez 37, 21 – 28; Jan 11, 45 - 56
V prvním čtení prorok Ezechiel odhaluje Boží plán nového, šťastného života. Podmínkou této nové, nádherné skutečnosti je Boží přítomnost mezi lidmi: „Můj příbytek bude mezi nimi, budu jejích Bohem a oni budou mým lidem“.

Bůh má pro nás připravenou novou, šťastnou existenci. Chce nám darovat nový život. Boží nabídka nového, věčného života je darem zdarma dávaným. Potřebujeme jen uvěřit v jeho milost.
Dnešní evangelium popisuje další události po zázraku vzkříšení Lazara. Toto vzkříšení je potvrzením Boží všemohoucnosti a předpovědí našeho vzkříšení do nového života. Bůh neudělal smrt a nechce, aby člověk umíral. Bůh chce, aby člověk měl život v plnosti. Všechny potřebné prostředky, které jsou nutné, abychom získali nový věčný život máme v Ježíši z Nazareta. On je náš Spasitel. Zázrakem vzkříšení Lazara Ježíš potvrdil svou vládu nad smrtí. Tělo Lazara už hnilo a stávalo se prachem, když mu Ježíšovo slovo vrátilo život. To platí také pro naše těla, když budou chrámem Ducha svatého, a my Božími dětmi.
Evangelium vypraví, že po zázraku vzkříšeni Lazara se Židé rozhodli Ježíše zavraždit, vymazat jeho jméno ze země. Řekli, že Ježíš je pro ně ohrožením. Toto zaslepenost před pravdou o Ježíši je největší lidskou tragédií. Ten, který skutečně odstranil smrt člověka, je dodnes považován za největší ohrožení lidského života. Mnozí lidé usilují o to, aby pravda o Ježíši, jediném Spasiteli, byla zpochybněna, aby lidé nepoznali v Ježíši svého Spasitele.
Když Ježíše z Nazareta postavíme do centra našeho života, vyznáme v něm svého osobního Pána a Spasitele, staneme se chrámem Ducha svatého. Duch svatý si v našem těle vybuduje svůj příbytek. Tehdy Bůh bude našim Bohem, a my jeho lidem: Budeme jeho dětmi, pro které udělá všechno, abychom po fyzické smrti vešli do nového života, zasedli po jeho pravici, a mohli být na věky šťastni.