Středa Svatého týdne

Mt 26, 14 – 25
V první části dnešního evangelia jsme slyšeli vyprávění o Jidášově zradě. Jidáš se rozhodl vydat Ježíše židovské veleradě a žádal za to odměnu. Souhlasil s velmi nízkou cenou. Peníze, které mu nabídli velekněží, byl obnos, za který tehdy bylo možné koupit otroka. Tato nízká částka ukazuje, jakou cenu měl Ježíš v jeho očích.

Jidáš Ježíše prodal za cenu otroka.
Jidáš byl svědkem zázraků, které Ježíš konal. Zakoušel od Ježíše velikou lásku a přátelství. Ježíš ho v ničem neurazil. Je to až neuvěřitelné, že Jidáš byl schopen Ježíše zradit a prodat ho.
Jidáš ukazuje na nepředvídatelnost lidského srdce, které je schopné až takové špatnosti.
Druhá část dnešního evangelia popisuje přípravu a slavení Poslední večeře, ustanovení eucharistie.
Během oslavy Poslední večeře Ježíš říká, že bude zrazen. Sám přesně ví, který z jeho učedníků to udělá, ale ostatním to neřekne. Ale varuje zrádce: Běda tomuto člověku…..
Eucharistie je událostí, která nejvíce zpřítomňuje Boží lásku. Ale ona je také místem, kde se ověřuje naše láska, věrnost a vděčnost Bohu. Zeptejme se sami sebe: jakou hodnotu pro mě eucharistie má? Jak si vážím a cením tohoto setkání s Bohem?
Neúcta hned nezačíná popřením víry v eucharistii, ale začíná snížením významu eucharistie v mém životě. Proč Jidáš Ježíše zradil? Není to proto, že Ježíš pro něj přestal být důležitý, protože nenaplnil jeho očekávání?
Pokud je pro mne eucharistie nejdůležitějším a nejvýznamnějším místem setkání s Bohem, nemůže být jen nějakou bezvýznamnou náboženskou povinností.
Když pro nás něco není důležité, snadno to zanedbáváme, vzdáváme se toho, a nakonec to i lehce zradíme.
O náš vztah k eucharistii musíme důsledně a pravidelně pečovat. Eucharistie má pro nás cenu vztahu s Bohem, cenu věčnosti.